↗

S jedinou výjimkou, která se týká školských zařízení, zůstalo ve vyhlášce opomenuto parkování pro jízdní kola. Proč mají být nadále v případě parkování v budovách zcela zvýhodněna auta, jejichž zábor veřejného prostoru je desetkrát větší než v případě jízdního kola, a navíc přispívají ke klimatickým změnám? Foto Alpha, Flickr

Spolu s novým stavebním zákonem by měla být přijata i nová stavební vyhláška, která má nahradit dosud platnou normu. Její návrh vzbudil pozornost občanských organizací i řady odborníků, protože měnila rozhodující velikost bytové plochy pro výpočet parkovacích stání aut ze 100 m2 na 70 m2. Víc parkovacích míst nakonec by znamenalo více aut v ulicích, což lze kromě logiky věci doložit i zahraničními výzkumy. Zároveň by takový krok znamenal prodražení výstavby již tak nedostupných bytů, zejména sociálního a družstevního bydlení.

Ministerstvo navíc vyhláškou změnilo celkovou metodiku, jak parkovací místa počítat. Nový postup je sice jednodušší a umožňuje teoreticky snížit počet míst pro auta v zástavbě, v praxi je však těžko realizovatelný. Úpravy totiž bude možné stanovit pouze v územním nebo regulačním plánu, což ve většině případů přinese nové finanční a hlavně časové nároky na provedení — minimálně tři roky, ale někdy i více než deset let. Výjimkou jsou v tomto směru Praha, Brno a Ostrava, které mají vlastní stavební předpisy.

Zatímco v případě plochy bytů ministerští úředníci ustoupili a verze mířící na Legislativní radu vlády nakonec zvýšila rozhodující velikost bytové plochy pro výpočet parkovacích stání na 120 m2, snadnější postup pro obce se občanským sdružením a organizacím včetně AutoMatu ve spolupráci se Zeleným kruhem prosadit nepodařilo.

S jedinou výjimkou, která se týká školských zařízení, pak zůstalo ve vyhlášce opomenuto parkování pro jízdní kola. Přitom byl předtím navržen realistický propočet a celé znění dané části. Je třeba se tedy ptát, proč mají být nadále v případě parkování v budovách zcela zvýhodněna auta, jejichž zábor veřejného prostoru je desetkrát větší než v případě jízdního kola, a navíc přispívají ke klimatickým změnám.

Pro řadu zemí, jako jsou Bulharsko, Slovinsko, Maďarsko či Litva, nebylo již dávno zapracování parkování pro jízdní kola do právní úpravy problém, na západoevropské země nehledě.

V Evropském parlamentu se nadto bude projednávat nová směrnice Evropské komise o energetické náročnosti budov, která parkování pro jízdní kola v bytových i nebytových budovách obsahuje a vyzývá k podpoře integrace politik bydlení s udržitelnou mobilitou a územním plánováním. Po schválení konečné podoby směrnice bude podle všeho muset Česká republika do legislativy parkování jízdních kol začlenit.

Ministerstvo mělo využít současné příležitosti a zapracovat požadavky směrnice již nyní. Zároveň tak bylo možné vcelku snadno dosáhnout vyššího podílu zdravější a udržitelnější mobility, což by odpovídalo řadě strategických dokumentů českého státu i Evropské komise. Zdá se, že si bohužel budeme opět muset počkat na iniciativu z tak často proklínaného Bruselu.