Evropská města stále více regulují elektrokoloběžky, reagují na tlak zdola

Ivana Míšková

Nevhodné parkování či nebezpečná jízda mobilizují občany proti komerčně sdíleným vozítkám po celém kontinentu. Radnice jsou tak nuceny reagovat. Aktuálně řeší situaci v Aténách. Zákaz by mohla výhledově zavést i Praha.

Úplný zákaz zavedly v posledních letech Paříž či Madrid. Místní občané si jej vyžádali v referendech. Foto Fallaner, WmC

Zásluhou tlaku místních obyvatel přistupuje stále více evropských měst k omezování sdílených elektrokoloběžek ve veřejném prostoru. Zkušenost totiž ukázala, že daná služba působí ve městech řadu problémů. Lidé na elektrokoloběžkách mají i přes zákazy sklon jezdit po chodnících, porušují maximální povolenou rychlost či parkují koloběžky na nevhodných místech, kde pak překáží. Nezřídka dochází také ke srážkám s chodci a dalším nehodám.

Aktuálně problém řeší v Aténách, kde debatu rozvířili místní obyvatelé na sociálních sítích. Podle listu Efsyn se nyní v ulicích Atén nachází pět až šest tisíc elektrokoloběžek. Ty jsou vlastněny sedmi soukromými společnostmi, které zde působí bez povolení města a neplatí za využívání veřejného prostoru.

Starosta Haris Doukas médiím sdělil, že vedení města je se společnostmi v kontaktu a plánuje vymezení konkrétních parkovacích zón i zákaz koloběžek ve vybraných ulicích. „Nejsme proti mikromobilitě, ale vidíte, co se děje — koloběžky jsou ponechávány na rampách, chodnících, ostrůvcích pro osoby se zdravotním postižením. Je to naprostý chaos. Situace se musí změnit,“ uvedl.

O pár kroků blíže k řešení jsou například v Rakousku nebo Litvě. Ve Vídni i ve Vilniusu platí od roku 2023 regulace, které přikazují parkovat koloběžky pouze na vyznačených plochách. Městská správa Vídně také přiměla provozovatele žádat o speciální oprávnění, v důsledku čehož se počet příslušně podnikajících společností snížil z devíti na dvě. Díky tomu významně poklesl i počet samotných koloběžek ve vídeňských ulicích, a to z devíti tisíc (2019) na čtyři tisíce.

Maximální povolená rychlost byla ve Vídni omezena na 25 km/h, ve Vilniusu v některých částech města i na 12 km/h. Společnosti jsou také povinny označit elektrokoloběžky identifikačními čísly umožňujícími snadnější identifikaci a informování poskytovatele o přestupcích.

Úplný zákaz elektrických koloběžek platí již v Paříži nebo Madridu. Paříž byla prvním evropským městem, které zakázalo elektrokoloběžky plošně, a to po zcela jednoznačném výsledku místního referenda, ve kterém téměř devadesát procent lidí hlasovalo pro. Referendum zde bylo vyhlášeno v reakci na narůstající počet zranění nebo dokonce úmrtí zaviněných právě jízdou na elektrokoloběžkách.

V Madridu byl z podobných důvodů zákaz zaveden v roce 2024. Podle starosty nebyli tamní provozovatelé schopni dostatečně kontrolovat bezpečnost používání koloběžek a jejich nepovolené parkování.

Situace u nás

×