Epidemie špatného parkování

Filip Lachmann

V českých městech zabírají stále více kvalitního veřejného prostoru parkoviště. Auta běžně parkují i na chodnících. Lepší a snáze vymahatelná pravidla pro parkování ale nestačí. Bez redukce automobilové dopravy v centru měst se neobejdeme.

Dostat Prahu a zejména její centrum do civilizovanější podoby, která by nepřipomínala skanzen motorismu, je běh na dlouhou trať. Foto FB Praha 1

Ministerstvo vnitra uprostřed léta publikovalo metodické doporučení pro obce, jak nakládat s takzvaným bikesharingem. Nový výklad současných zákonů se zdá přesvědčivý, proto se Praha 1 rozhodla jednat a chystá se dnes požádat magistrát, aby z jejího území vykázal půjčování elektrokoloběžek.

Kritici tohoto trendu upínají své naděje k příkladu Paříže, kde začátkem tohoto měsíce začal platit zákaz elektrických koloběžek, a věří, že se i centrum Prahy zbaví této převážně turistické zábavy, která rozvoj moderní městské mikromobility spíše brzdí, než aby mu pomáhala. Někteří však jedním dechem upozorňují, že bychom zároveň měli napnout síly a vykázat z chodníků také auta.

Motorová vozidla na chodníku nemají ze zákona co dělat, podobně jako koloběžky, elektrokoloběžky nebo jízdní kola, nestanoví-li místní úprava jinak. Pohybu a stání aut je však uzpůsobená významná část, ne-li většina uličního prostoru, takže naše ulice a náměstí, včetně těch v nejcennějším historickém jádru Prahy, vypadají bez nadsázky jako parkoviště.

Do centra metropole každý den proudí stovky tisíc vozidel: podle studie pražského mýtného systému společnosti Ernst & Young z roku 2020 denně hranice Prahy 1 překročí 192 tisíc vozidel, Pražskou památkovou rezervací projede 522 tisíc vozidel a uvnitř nedostavěného, tedy hypotetického Městského okruhu 741 tisíc vozidel, které ani takto přebujelá parkovací kapacita nemůže pojmout bez neblahých následků.

×