Závislost na autech je jako droga. Aktivní pohyb po městě prospívá všem

Filip Lachmann

Chůze a pohyb na kole je hodnotou nejen pro jednotlivce, ale i společnost. Vytlačíme-li auta z ulic, celé čtvrti i města se stanou lepším místem k životu. V Evropě to už dlouho vědí, u nás zatím stále přetrvává kult automobilismu.

Vídeňská Mariahilfer Straße bývala rušná ulice plná aut. Dnes je z ní pěší zóna a místní obchody a podniky vzkvétají. Kdy se k podobně radikální proměně českých a moravských měst odhodlají naši politici? Foto WmC

Pozitiva pěšího pohybu si uvědomuje většina z nás. Přesto se v Praze vždy probudí vášně, když dojde na téma preference aktivního pohybu po městě. Zvlášť v historickém centru je pěší pohyb v kombinaci s městskou hromadnou dopravou nejpřirozenější, ale také časově nejúspornější. Podpora aktivního pohybu po městě je přitom spolu s podporou kvalitní a dostupné hromadné dopravy základem zdravého města a správného hospodaření s veřejnými prostředky.

Nejde jen o to, že za racionální dopravní politiku města bychom měli považovat takovou, která se zbaví posedlosti auty, soustředí se na kvalitu života a své priority nastaví tak, aby odpovídaly reálným potřebám všech obyvatel. Rozdíl mezi ideálem a pražskou realitou je však propastný, což je nejkřiklavěji vidět zejména v chřadnoucím historickém centru.

Z průzkumu Praha 1 očima občanů víme, že aktivně, tedy pěšky nebo na kole, se po Praze 1 pohybují denně tři čtvrtiny jejích obyvatel, městskou hromadnou dopravu využívá bezmála 60 procent obyvatel a auto jen něco málo přes pětinu. Přesto většině ploch veřejného prostranství dominují auta, která jsou zároveň hlavním producentem znečištění ovzduší ve městě.

Pokud ale na něco takového upozorňujete, neřku-li prosazujete právě politiku, která staví lidi před auta, dozvíte se, že jen z nějakých vnitřních pohnutek nenávidíte auta. Jenže tak to není. Každé auto, které nevjede do centra města, se počítá. Pokud budeme systematicky ubírat parkovacích míst v ulicích a snížíme tím celkový objem aut, která do nich zamíří, sledujeme dlouhodobé pozitivní cíle.

Spolu s dopravní obslužností je totiž důležitá také kvalita veřejného prostoru, jeho bezpečnost a přívětivost pro každého, včetně dětí a seniorů, kvalita vzduchu, který dýcháme, ale také dopady dopravní politiky na veřejné zdraví a rozpočty.

Nedostatek fyzické aktivity souvisí s podobou města

Ovlivňuje to, jak vypadá město, ve kterém žijeme, naši fyzickou kondicí? Má na naše každodenní návyky vliv, zda své povinnosti a drobné pochůzky dokážeme efektivně vyřídit jinak než autem? A naopak, má závislost na autu nějaké dopady na naše bezprostřední okolí?

To všechno by měly být pro městské politiky relevantní otázky. Ačkoliv odpovědi na ně dnes už díky studiím městských ekosystémů veskrze známe, pražská politika jako by se zasekla v modernistickém snění o megalomanských dopravních stavbách typu městského okruhu, po kterých už konečně zavládne klid v našich ulicích.

×