Určitě už jste slyšeli výkřiky horlivých zastánců automobilové pseudosvobody a zavilých odpůrců cyklistiky a pěších ve městě: „V cyklopruhu jsem nikdy žádného cyklistu neviděl. Cyklopruhy omezují řidiče a zpomalují dopravu. Cyklisti můžou jezdit po silnici, nic extra nepotřebují. Proč zřizovat nový přechod, když mohou chodci podchodem?“ Přestože podobná tvrzení většinou nemají žádné relevantní podklady a oprávnění, přesto se jim dostává přemíra nezasloužené pozornosti.

Zářným příkladem je i staronový primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda, nechvalně známý svými výroky o neškodných emisích z automobilů nebo o nutnosti „vygumovat“ některé cyklopruhy.

Cyklopruhy se staly politickým tématem již před loňskými magistrátními volbami a jejich údajná neopodstatněnost zredukovala značnou část veřejné diskuze o bezpečné a udržitelné dopravě na spor o barevné pruhy na asfaltu. Kladivem na čarodějnice se stal především cyklopruh před Hlávkovým mostem.

Kasu drží ODS

Bezpečný pohyb cyklistů po městě předpokládá odpovídající podmínky, především bezpečnou infrastrukturu. Taková je ale nyní vytvářena až na výjimky jen pro řidiče. Čísla, na které se politici rádi odvolávají, to ukazují jasně. V minulých dekádách vedení města investovalo především ve prospěch aut — jen tunel Blanka stál 43 miliard korun.

V posledních letech se sice alespoň trochu tento nepoměr ve prospěch menšinového způsobu dopravy začal umenšovat — s pětadvaceti procenty cest je osobní automobilová doprava jednoznačně menšinová oproti využívání MHD a chůzi. Bohužel není ale vůbec jisté, že se nový trend v oblasti investic na podporu i dalších způsobu pohybu po městě podaří udržet i v následujících čtyřech letech.

Už po volbách se zástupci spolku AutoMat sešli s novým náměstkem pro dopravu Zdeňkem Hřibem. Hřib na rozdíl od nynějšího primátora netvrdí, že auta neškodí zdraví. Ujistil nás, že rozvoj udržitelné dopravy bude pokračovat. I přes jeho ujišťování a pozitivní dojem ze setkání naše obavy nebyly rozptýleny. Už proto, že finance na rozvoj města má na starost zástupce ODS.

Hlasy neregulovaného automobilismu přitom veřejnému prostoru dominují neustále. Důkazem je aktuální debata o možnosti zavedení omezení rychlosti ve vnitřní Praze na třicet kilometrů v hodině. Statistiky ze zahraničí jasně ukazují, jak výrazně pozitivní dopady má toto opatření na počet vážných nehod, hluk i plynulost dopravy.

Nejde však jen o maximální rychlost, v podstatě jakákoliv debata o dopravních opatřeních, která by podpořila aktivní mobilitu (tedy chůzi a jízdu na kole či koloběžce) nebo MHD, je okamžitě odmítána s odkazem na nedokončené silniční okruhy, onu chiméru spásného řešení, která ovšem zlepšení bezpečnosti a životního prostředí odsouvá do nedohledna.

Strategické plány i dotace v ohrožení

Debata o dopravě v Praze má však ještě jeden věcný rozměr. Minulé vedení hlavního města, v jehož čele stál právě nynější náměstek primátora pro dopravu, schválilo několik zásadních strategických dokumentů, které se týkají dopravy a řešení klimatické krize. Konkrétně jde o Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030 a  Strategii aktivní mobility v Praze. Pokud pražská koalice SPOLU, Piráti a STAN nějakou část těchto strategií odmítá, měla by je zrevidovat či zrušit. Pokud to její zástupci v úmyslu nemají (nebo na to nemají odvahu), jsou zavázáni k jejich naplňování.

Strategie aktivní mobility si klade za cíl do roku 2030, tedy do sedmi let, dosáhnout 81% podílu aktivní mobility a veřejné dopravy. V případě cyklistické dopravy jde v celoročním průměru o 3,5 %. Smyslem opatření je mimo jiné snížit emise CO2 o 45 % oproti roku 2010. Pokud koalice nezačne tyto plány aktivně prosazovat, nebo je bude dokonce brzdit či sabotovat, nebude možné splnit cíle strategie. Závazků má ovšem vedení města daleko víc.

Není například jasné, jak Praha splní zásadní podmínku pro dokončení Městského okruhu vyplývající z procesu EIA (Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí), kterou je předchozí zprovoznění okruhu vnějšího a souběžné zpoplatnění vjezdu do centra města.

V rámci řady dotačních programů Evropská komise čím dál více tlačí na udržitelnost a dodržování slibů v rámci řešení klimatické krize. Jinými slovy, pokud bude chtít vedení Prahy nadále investovat s podporou Bruselu, bude muset předkládat projekty v souladu se zelenými závazky Unie.

Budeme rádi, když nás nové vedení pražského magistrátu nakonec příjemně překvapí.