Praha dá letos méně peněz na aktivní mobilitu
Michal KalinaPražská koalice se štěpí v oblasti dopravy na stoupence bezmotorové dopravy a MHD na straně jedné a podporovatele automobilismu na straně druhé. Letos se bude rozhodovat o změnách, které mohou dopravní tvář Prahy výrazně ovlivnit.
Hodnotit první rok pražské koalice Spolu, Pirátů a STAN v oblasti podpory aktivní, tedy bezmotorové dopravy není jednoduché: řadu projektů převzala od předešlého vedení, které bylo v tomto směru velmi aktivní. Některé projekty však byly loni odloženy a snížila se část naplánovaných výdajů. Klíčový ale bude až rok 2024, kdy se bude rozhodovat také o změnách pro řidiče: například o zpoplatnění vjezdu do centra.
V rámci koalice se od začátku jejího vzniku střetávají ultrakonzervativní názory části ODS v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou, který většinu plánů na vyšší udržitelnost pražské dopravy odmítá s odkazem na mytickou dostavbu okruhů, či radním pro finance Zdeňkem Kováříkem. Na opačné straně stojí především Piráti s náměstkem pro dopravu Zdeňkem Hřibem. Ten jednak navázal na podporu MHD a cyklodopravy, jednak se vrátil k důležité diskusi na téma změn parkování či zpoplatnění vjezdu do centra.
Zásadní jsou však ve všech případech finance. A tady už je to složitější. Konkrétně u cyklodopravy, která je klíčovou součástí městské Strategie aktivní mobility, sice v minulosti tempo příprav nebylo dostatečné, ale finance se našly na všechny připravené projekty. Po výměně koalice již prostředky nebyly navyšovány průběžně. Kvůli tomu tak v roce 2023 byly odloženy minimálně dvě stavby s platným povolením: cyklostezka Labuť‒Kačerov na Praze 4 a rekonstrukce páteřní trasy A2 jižně od Jeremenkovy ulice.
Dříve se naopak rozpočet na rekonstrukce a výstavbu operativně navyšoval, aby k takovým situacím nedocházelo. Tak či tak rozpočet neodpovídá nárokům městských strategií ani cíli dosáhnout do roku 2030 jednaosmdesátiprocentního podílu aktivní mobility a veřejné dopravy, v rámci čehož má cyklodoprava činit 3,5 procenta. Zvlášť zřetelné je to v porovnání s výdaji na infrastrukturu pro auta.
Podobně nemají jistou budoucnost projekty na zvýšení bezpečnosti pěších, takzvaný pražský BESIP. Podle našich informací se již také na část projektů nedostalo a letos hrozí, že finance budou jen na polovinu z připravených projektů. To by znamenalo velký krok zpět. Přitom logicky s čím dál větším počtem aut v provozu roste i nutnost zvýšit bezpečí chodců na přechodech, u škol, školek a podobně.
Pozitivní naopak je příprava několika změn pro automobilovou dopravu. V souladu se strategickými plány Prahy vloni tým náměstka Hřiba připravil návrh parkovací reformy a zpoplatnění vjezdu do centra pro tranzitní dopravu. Klíčové je to bezesporu pro místní, ale zklidnění centra města a prosazení udržitelných forem dopravy přinese výhody všem. Zkušenosti z řady západoevropských měst v čele s Paříží to plně potvrzují.
Městské části se mají k návrhům vyjádřit do 17. ledna. Výše cen parkovného, což je klíčový aspekt, v návrzích obsažena nebyla. Stejně tak není zřejmé, zda finance budou využity nově přímo na rozvoj udržitelné dopravy. Každopádně o budoucnost dotování parkovacích míst či zklidnění centra se ještě povede letos bitva. A ta ukáže, jakým směrem se město během klimatické krize bude skutečně dál ubírat.
Ostatně právě kvůli naplňování Klimatického plánu hlavního města Prahy do roku 2030 a Strategie aktivní mobility se AutoMat obrátil v září loňského roku na primátora a odpovědné radní otevřeným dopisem. Do dnešního dne jsme odpověď nedostali.