Hlavní město čekalo na sestavení svého nového vedení rekordních pět měsíců. Z výstupů koalice složené z uskupení SPOLU, Pirátů a STAN je jasné, že ani během prvního roku vládnutí pětikoalice své tempo nezrychlila. Díky setrvačnosti částečně dobíhají projekty z minulého volebního období, nové se ale už nepřipravují. Nevidíme žádné nápady. V dopravě přišla koalice s jedinou novou věcí — parkovací reformou, kterou nyní cupují městské části a asi z toho bohužel opět nic nebude. Praha se začíná zase zadrhávat.

Highlighty předvolebních programů — dostavba obou okruhů — zůstávají zatím stále jenom sliby. Přitom pro dokončení Městského okruhu by se dala udělat řada věcí, které jsme rozpracovali, když jsem byl ve funkci náměstka. Praha by mohla například vykupovat další pozemky potřebné pro zelené pásy nebo připravit projekt na realizaci slíbeného valu u Běchovic, který má odstínit hluk i emise a zároveň sloužit pro uložení zeminy z Metra D.

Výmluvy

Ani další projekty jako vybudování metra S nebo rozšíření Jižní spojky se za rok výrazně neposunuly. Část velkých projektů jako Dvorecký most, oprava Barrandovského mostu nebo stavba nových tramvajových tratí, které jsme v minulém volebním období nastartovali, běží jen setrvačností. U dalších ale hrozí závažné problémy.

Tendr na první úsek metra D jsme úspěšně uřídili a začalo se konečně stavět, tendr na druhý úsek teď s novým vedením města stagnuje a hrozí nejen zdržení, ale i prodražení celé stavby. Náměstkyně pro životní prostředí odmítá stavbu nejekologičtějšího řešení spojení Bohnic a Podbaby — lanovky.

Zpomalení práce primátor Bohuslav Svoboda (ODS) vysvětluje covidovou pandemií a nebo tragédií na filozofické fakultě. To není nic jiného než výmluva. V období, kdy Prahu skutečně ochromil covid a k tomu ještě válka na Ukrajině, jsme začali stavět metro D, odevzdali jsme dokumentaci k městskému okruhu a investice dosáhly rekordní výše. V krizích totiž můžeme buď o to více zabrat, nebo se na ně jednoduše vymluvit.

Na jaře 2023 radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) slíbil, že „do půl roku začne stavět 14 základních a tři střední školy“. S navyšováním kapacit se ale dodnes nezačalo.

Umisťování Pražanů s postižením do zařízení mimo Prahu jsme v minulém volebním období ukončili. Radní pro sociální politiku Alexandra Udženija (ODS) na konci loňského roku schválila budovat nové kapacity — namísto v Praze ale v bývalých Sudetech. V hlavním městě naopak nevznikla mimo dobíhajících projektů žádná nová místa. Praha tak nadále bude financovat na tisíc lůžek mimo své území a lidé s postižením tak ani do budoucna nebudou mít na výběr vhodnou alternativu. Praxi kritizují organizace Péče bez překážek nebo Děti úplňku.

V minulém volebním období se naší koalici podařilo prosadit zákaz hracích automatů, a to dokonce hlasy napříč všech politických stran. Politici ODS nyní otočili a tlačí na zrušení této vyhlášky, která by znamenala jejich návrat. Automaty jsou přitom vysoce škodlivým druhem hazardu, který je často doprovozen sociálním propadem a kriminální činností.

Na vládním půdorysu

Přínosem měla být i struktura koalice kopírující sestavu vládního půdorysu. Pětikoalice slibovala sehnat od státu peníze na filharmonii, městský okruh, metro D či školy. Zatím se nedojednalo nic, o počtu jednání mezi hlavním městem a vládou pražští radní mlčí. Naopak hrozí, že stát Praze ještě peníze sebere. Městský okruh si tak dle ODS a Pirátů budeme moci dovolit až v roce 2044.

Místo nových jasných pravidel pro rozdělování městských bytů koalice systém naopak zneprůhlednila. Nově přešlo do režie městské příspěvkové organizace Centrum sociálních služeb Praha, do jejíhož vedení dosadila radní Udženija svého stranického kolegu, který neprošel výběrovým řízením. Proti změnám v pravidlech se vymezila i Platforma pro sociální bydlení.

Městské byty se opět rozdělují za zavřenými dveřmi, tak, jak to má ostatně ODS ráda. Stejně se rozvolňují pravidla pro přebujelou reklamu. Tím vším se znovu jde na ruku lidem, kteří mají pocit, že tohle město patří jim.

Už rok ostatně sledujeme, jak pětikoalice vkládá největší úsilí do dosazování vlastních lidí do vlivných funkcí. Mnohdy se přitom jedná o lidi s pochybnou minulostí, jako je například Vladimír Schmalz — bývalý člen ODS, který zprivatizoval koupaliště Džbán a figuroval v dohazování městských zakázek firmám z kauzy Dozimetr.

Hlavní město nemá příliš nástrojů, jak Pražanům snížit ceny bytů a nájmů. Jedním z nich by ale mohlo být upuštění od povinnosti pro developery stavět s novými projekty také parkovací stání. Tato parkovací minima totiž mohou prodražit jeden byt až o milion korun. Povinná parkovací místa navíc zdražují i výstavbu obecních bytů a aktuálně ohrožují úspěšnost čerpání peněz z Národního plánu obnovy, který parkovací kapacity neuznává jako legitimní náklad. Vedení města se ale o tom odmítá bavit.

Co se výstavby městského nájemního bydlení týče, zde by měla pražská pětikoalice také přidat. Je dobře, že se od státu podařilo odkoupit budovy pošty Na Strži nebo získat Kasárna Karlín do majetku Prahy. V obou objektech by mohlo město vybudovat dostupné nájemní bydlení, byť se to nestihne v tomto volebním období. To je ale na to, že má koalice ODS a Pirátů čtvrtinu svého mandátu za sebou, trochu málo.