Jak ochladit rozpálená města

Sheila Aggarwal-Khanová, Rushad Nanavatty

Klimatické změny extrémním způsobem zvyšují teplotní maxima ve městech. Situace je vážná už teď a bude se dále zhoršovat. Autoři představují některá opatření, která mohou v rozpálených městech pomoci přežít.

Extrémní vedra zvláště intenzivně zasahují města. Opatření na snížení teploty je proto třeba urychlit. Budova v indickém hlavním městě Novém Dillí. Foto FB Qamar Sibtain

Klimatické změny extrémním způsobem zvyšují teplotní maxima ve městech. Situace je vážná už teď a bude se dále zhoršovat. Autoři představují některá opatření, která mohou v rozpálených městech pomoci přežít.

Extrémní vedra obsadila první stránky novin. Titulky jsou letos stejně neúprosné jako samotné teploty: Španělsko zažívá rekordní vlnu veder, Ničivá vlna veder v jižní Asii, V Texasu překonán teplotní rekord, Je vůbec ještě možné nazývat smrtící vedra „extrémními“? Je jasné, že pozornost věnována nesnesitelně vysokým teplotám jen tak neopadne. A problém se bude dále stupňovat.

Nejnaléhavější je potřeba snížení teploty ve městech. Do konce století totiž bude jinak v ulicích, budovách, průmyslových podnicích a autech pravděpodobně tepleji o katastrofální čtyři stupně Celsia. Nejvíce ohroženi jsou přitom ti nejchudší. Řešení, jak se s horkem ve městech vypořádat, se hledají. Ale je nutné, aby jejich realizace nabrala na obrátkách.

Na loňské klimatické konferenci v Glasgow (COP26) zveřejnila Cool Coalition — sdružení sto dvaceti organizací v čele s Ekologickým programem OSN — rozsáhlého průvodce udržitelným ochlazováním měst. Minulý měsíc spustila Cool Coalition spolu s Centrem resilience Adrienne Arsht při Rockefellerově nadaci internetovou Platformu Heat Action, která má politikům a projektantům pomoci vybírat v dané lokalitě nejlepší klimatická opatření.

Proměna měst

Představitelé samospráv budou muset přijmout řadu opatření, včetně lepšího městského plánování. Projektanti a developeři mohou například orientovat nové ulice a přizpůsobit výšku budov převládajícím směrům větru a strategicky rozmísťovat zeleň a vodní plochy, aby městem proudil chladnější vzduch. Stejně tak mohou budovat stinnější chodníky a stezky pro pěší a cyklisty a plánovat rozmanitější a víceúčelovou zástavbu, navrženou společně se systémem dálkového ochlazování. Usilovat by přitom měli i o omezení automobilové dopravy, která uvolňuje velké množství tepla.

Teplotu by v betonových džunglích měst mohla rovněž podstatně ovlivnit výsadba většího počtu stromů. Městské lesy a parky mohou být v budoucnu až o sedm stupňů Celsia chladnější než čtvrti bez zeleně a ulice lemované stromy až o tři stupně Celsia chladnější než ulice bez nich. Aglomerace od Freetownu v Sieře Leonne přes Athény, Milán až po australský Melbourne už dnes využívají městskou přírodu k ochlazování. Příroda ve městě navíc zlepšuje hospodaření s dešťovou vodou, pomáhá zachytávat uhlík, zvyšuje biologickou rozmanitost a slouží k trávení volného času.

Dalším potřebným opatřením bude proměna městského povrchu, aby teplo spíše odrážel, než pohlcoval. Běžná asfaltová silnice pohltí až pětadevadesát procent slunečního záření, které na ni dopadá. Betonové silnice a chodníky pohlcují až pětasedmdesát procent. Tyto spalující povrchy neúměrně poškozují ty, kdo pracují na ulicích, nejezdí autem a také chudší obyvatele čtvrtí, kde asfalt a beton převažují. Používáním světlejších stavebních materiálů, které zvýší odrazivost povrchů o pouhých deset procent, můžeme snížit jejich teplotu až o pět stupňů Celsia. Takový teplotní rozdíl může zachraňovat životy.

Klíčové jsou také moderní a udržitelné budovy. Chlazení špatně navržené budovy pomocí klimatizace je jako napouštět vodu do děravého kbelíku. Naopak kvalitní konstrukce může potřebu zapínat klimatizaci zásadně minimalizovat. Například světlé a reflexní (takzvaně chladné či studené) střechy nejsou drahé a dokážou odrazit až devadesát procent tepelné energie, která na ně dopadá. Význam má toto opatření i tam, kde jiné možnosti nejsou proveditelné — například v improvizovaném bydlení, jako jsou slumy.

Další možností, která není žádnou novinkou, jsou pasivní opatření pro zvýšení energetické účinnosti budovy. Ty počítají nejen s její orientací a izolací, ale také s odrazem světla a tepla, stíněním či větráním. Musíme však přijmout ambicióznější stavební normy a investovat do institucí, které je budou schopné vymáhat.

Navíc i samotnou klimatizaci je možné učinit klimaticky šetrnější. Klimatizace je důležitým prostředkem, který v horku zvyšuje produktivitu, zároveň ale významně emituje teplo a emise. Hrozí, že do roku 2050 budou klimatizační jednotky spotřebovávat stejné množství energie jako ekonomiky USA, Německa a Japonska v současnosti. Nejběžněji používaná chladicí směs je téměř dva tisíce krát účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý.

Regulační orgány proto musí stanovit normy, které vyřadí z trhu klimatizační jednotky s nejhoršími parametry. Veřejný a soukromý sektor musí spolupracovat na marketingových kampaních, finančních řešeních a pobídkách, které budou zákazníky motivovat ke koupi klimaticky šetrnějších produktů.

Systémy dálkového ochlazování

Projektanti a developeři by měli zavádět také systémy dálkového ochlazování. Dálkové chladiče by měly být standardní technologií uplatňovanou při stavbě velkých budov a čtvrtí, protože dokáží zajistit účinnost ve velkém měřítku, aniž by ohřívaly vzduch ve městě tolik jako samostatné klimatizační jednotky.

V neposlední řadě by politici měli promyslet strategie, jak v mezních situacích pomoci těm, které horko ohrožuje nejvíce. V Indii se vtipkuje, že bollywoodské filmy jsou tak dlouhé proto, že filmaři chtějí dát lidem možnost strávit čtyři hodiny v klimatizovaném kině. Katastrofická vlna veder letos na jaře ale ukázala, že žerty už nejsou úplně vhodné.

Města ohrožená extrémními vedry budou muset investovat do budování sdílených prostor, které budou přístupné, když horko a vlhkost překročí takzvaný práh přežití. Může se jednat o kina, nákupní centra, školy, modlitebny, bazény, parky, dopravní uzly nebo speciální ochlazovací centra. V případě krizových situací budou tyto prostory ještě užitečnější, budou-li vybaveny záložními zdroji energie, pitnou vodou, zdravotnickým materiálem, informacemi o vlivu horka na zdraví a vyškoleným personálem.

Současné extrémní horko je pravděpodobně největším úskalím klimatické spravedlnosti. Většina z 1,7 miliardy obyvatel měst, kteří jsou nyní extrémním teplotám vystaveni, žije v rychle rostoucích městech chudých zemích a většina z nich nemá přístup ke klimatizaci, která se ve vyspělých zemích považuje za samozřejmost. Řešení těchto nerovností by proto mělo být jednou z hlavních globálních priorit.

V Indii jako v první zemi na světě nechala vláda vypracovat Akční plán pro ochlazení. Cool Coalition podporuje indické reprezentanty států a měst dvěma projekty, které mají pomoci při budování udržitelného, dostupného a ke klimatu šetrného chlazení.

Je však třeba udělat mnohem více. Vytvoření Globální energetické aliance pro lidi a planetu s rozpočtem deset miliard dolarů ukazuje, že mezinárodní společenství stále dokáže ke zmírnění dopadů změn klimatu a adaptaci na ně mobilizovat své síly. Zásadním cílem zůstává zavádění obnovitelných zdrojů energie a zlepšování přístupu k čisté energii. Naléhavou prioritou se však stalo také dosažení odolnosti vůči teplu a zavádění udržitelných způsobů ochlazování. Je naší povinností okamžitě podniknout kroky, které pomohou ochladit naše nejrozpálenější města.

Z anglického originálu Cooling the Hottest Cities publikovaného na webu Project Syndicate přeložil JIŘÍ KOBĚLKA.

advertisment