Vedra umí zabíjet. Města se musí přizpůsobit klimatické krizi
Jan KašpárekNová studie počítá, že v Praze za poslední dekádu umíralo v souvislosti s horkem skoro dvakrát více lidí než dříve. Zjištění odpovídá postupující klimatické krizi a mezinárodnímu důrazu na přizpůsobení měst stále extrémnějšímu podnebí.
Riziko úmrtí kvůli horku se v Praze za poslední dekádu skoro zdvojnásobilo. Ukazuje to studie Akademie věd a České zemědělské univerzity publikovaná v odborném časopise Urban Climate. Obava ze zdraví nebezpečných veder se ovšem týká celého světa: vlivem klimatické krize přibývá teplotních extrémů a urbanisté musí hledat způsoby, jak ochlazovat v létě zvlášť nevlídnou městskou zástavbu.
Vědci srovnávali letní teploty a úmrtnost za roky 1982 až 2019. Zatímco v prvních třech desetiletích umíralo v souvislosti s horkem kolem padesáti lidí ročně, poslední úsek přinesl v Praze již devadesát takových smrtí za rok. Jako rekordní experti zmiňují léto 2015, kdy Praha zaznamenala přes 250 zemřelých ve spojení s vedrem — šlo o více než pět procent všech úmrtí mezi květnem a zářím.
„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní. Zatímco průměrná letní teplota v osmdesátých letech dosahovala 15,3 stupně Celsia, v letech 2010 až 2019 to bylo 16,9 stupně a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než dvacet stupňů,“ vysvětlil vedoucí výzkumného týmu Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.