Koncentrace CO2 dále rostou. V květnu prolomily rekord starý miliony let

Adam Rektor-Polánek

Podle amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru dosahuje koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře úrovní, které na Zemi panovaly naposledy před čtyřmi miliony let. Vědci varují, že lidstvo vstupuje do zcela neprobádaného terénu.

Dobrovolník rozdává lidem v severoindickém Amritsaru sladkou vodu během horkého dne v červenci 2021. Foto Narinder Nanu, AFP

Znepokojivý milník. Koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře stoupla od doby před průmyslovou revolucí o více než polovinu — a nyní je nejvyšší za čtyři miliony let. Na planetě mají v důsledku propuknout klimatické podmínky, s nimiž se lidský druh nikdy nesetkal. Závěry vyplývají z nejnovějšího měření amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA).

„Vědecké poznatky hovoří jasně: lidstvo mění klima způsobem, kterému se musí přizpůsobit naše ekonomika i infrastruktura […] Dopady změn klimatu jsou všude kolem,“ okomentoval nová zjištění oceánograf a ředitel NOAA Rick Spinrad.

Graf znázorňuje růst koncentrace CO2 v atmosféře od šedesátých let dvacátého století po současnost. Součástí grafu je i průměrná hodnota před průmyslovou revolucí, jež činila 280 částic na milion (ppm). V současnosti je v ovzduší 421 ppm. Graf Twitter Steve Bowen

Vědci z NOAA zkoumali množství oxidu uhličitého v atmosféře na havajské observatoři Mauna Loa, jež se nachází na vrcholu stejnojmenné sopky. V květnu tam naměřili rekordních 421 částic na milion (parts per million, ppm). Ještě z kraje loňského roku hodnoty CO2 činily asi 417 ppm.

Zkratka ppm se často udává právě jako výpověď o postupu klimatické krize. Do průmyslové revoluce se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře pohybovala po dobu přibližně šesti tisíc let kolem 280 ppm. Industrializace v polovině devatenáctého století však vytvořila nevídanou poptávku po těžbě a spalování fosilních paliv. Od té doby množství CO2 v ovzduší stabilně roste, v poslední dekádě meziročně o dvě až tři ppm.

Vizualizace profesora klimatologie Eda Hawkinse znázorňuje vývoj průměrné globální teploty od roku 1850 po současnost. Každý pruh představuje jeden rok. Modrá barva znamená vcelku chladnější roky, červená roky teplejší. Čím je barva tmavší, tím větší je odklon od teplotního průměru. Graf #ShowYourStripes

Uhlíkové emise jsou navíc kumulativní: v atmosféře zůstávají dlouho po vypuštění. Klimatickou krizi proto nelze z roku na rok zastavit či zvrátit. Jak však vyplývá mimo jiné ze zpráv mezivládního panelu IPCC, lidstvo má stále šanci klimatickou katastrofu, ke které v současnosti směřuje, odvrátit.

„Oxid uhličitý vykazuje hodnoty, které lidský druh nikdy předtím nezažil,“ uvedl pro média jeden z předních vědců NOAA, klimatolog Pieter Tans. Závěrem dodal: „O změnách klimatu víme už půl století, ale přesto jsme je nedokázali smysluplně řešit. Co se musí stát, abychom se probrali?“

advertisment