Koncentrace CO2 dále rostou. V květnu prolomily rekord starý miliony let
Adam Rektor-PolánekPodle amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru dosahuje koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře úrovní, které na Zemi panovaly naposledy před čtyřmi miliony let. Vědci varují, že lidstvo vstupuje do zcela neprobádaného terénu.
Znepokojivý milník. Koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře stoupla od doby před průmyslovou revolucí o více než polovinu — a nyní je nejvyšší za čtyři miliony let. Na planetě mají v důsledku propuknout klimatické podmínky, s nimiž se lidský druh nikdy nesetkal. Závěry vyplývají z nejnovějšího měření amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA).
„Vědecké poznatky hovoří jasně: lidstvo mění klima způsobem, kterému se musí přizpůsobit naše ekonomika i infrastruktura […] Dopady změn klimatu jsou všude kolem,“ okomentoval nová zjištění oceánograf a ředitel NOAA Rick Spinrad.
Vědci z NOAA zkoumali množství oxidu uhličitého v atmosféře na havajské observatoři Mauna Loa, jež se nachází na vrcholu stejnojmenné sopky. V květnu tam naměřili rekordních 421 částic na milion (parts per million, ppm). Ještě z kraje loňského roku hodnoty CO2 činily asi 417 ppm.
Zkratka ppm se často udává právě jako výpověď o postupu klimatické krize. Do průmyslové revoluce se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře pohybovala po dobu přibližně šesti tisíc let kolem 280 ppm. Industrializace v polovině devatenáctého století však vytvořila nevídanou poptávku po těžbě a spalování fosilních paliv. Od té doby množství CO2 v ovzduší stabilně roste, v poslední dekádě meziročně o dvě až tři ppm.
Uhlíkové emise jsou navíc kumulativní: v atmosféře zůstávají dlouho po vypuštění. Klimatickou krizi proto nelze z roku na rok zastavit či zvrátit. Jak však vyplývá mimo jiné ze zpráv mezivládního panelu IPCC, lidstvo má stále šanci klimatickou katastrofu, ke které v současnosti směřuje, odvrátit.
„Oxid uhličitý vykazuje hodnoty, které lidský druh nikdy předtím nezažil,“ uvedl pro média jeden z předních vědců NOAA, klimatolog Pieter Tans. Závěrem dodal: „O změnách klimatu víme už půl století, ale přesto jsme je nedokázali smysluplně řešit. Co se musí stát, abychom se probrali?“