Zjištění DR: Odklad se nekoná. Vláda nadále počítá s koncem uhlí v roce 2033
Adam Rektor-PolánekMédia v posledních dnech referovala o vládním záměru oddálit konec uhlí. Podle zjištění Deníku Referendum však Fialův kabinet dosavadní plány měnit nehodlá. Limity těžby jsou nadále konečné, odklon od uhlí má nastat k roku 2033.
Navzdory nedávným zprávám o možném prodloužení těžby uhlí se vláda Petra Fialy (ODS) hodlá držet programového prohlášení. Nejšpinavější fosilní palivo má proto i nadále končit k roku 2033 — a prolomení limitů těžby nepřipadá v úvahu. Dnes to pro Deník Referendum potvrdil tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.
„V programovém prohlášení je uvedeno, že vláda bude vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033, a dále že limity těžby uhlí jsou konečné a neprolomitelné. A na tom se nic nemění,“ uvedl Srnka pro DR.
Debata o rozšiřování těžby vyvstala v kontextu přetrvávající unijní závislosti na ruských fosilních palivech. Premiér Petr Fiala chce zemi v řádu pěti let „vyvléci z ruské energetické smyčky“. Vláda má proto v nejbližších týdnech představit novou energetickou koncepci.
Kontury nového plánu zatím nejsou známy. Z nedávného vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se ovšem zdálo, že bude obsahovat právě prodloužení těžby. Přední experti na energetiku přitom zdůrazňují, že se Evropa může závislosti na ruských fosilních palivech zbavit i bez navýšení uhelné kapacity. Takové řešení vychází jako výhodnější pro spotřebitele i klima.
Proměnu energetické koncepce slibovaly strany vládní pětikoalice již před volbami. Konkrétně akcentovaly například nutnost decentralizace či rozvoj fotovoltaiky, nový energetický zákon však vláda zatím nepředložila. V kontextu ruské invaze na Ukrajinu navíc Česká republika — ostatně jako celá Evropa — hledá možnosti, jak energetiku učinit nejen dostupnou, ale i zcela nezávislou na agresorovi.
Podle ekologické organizace Hnutí DUHA je řešením současné krize vládní podpora úspor a čisté energie, která je levná jako nikdy dříve, a má tak vysokou ekonomickou návratnost. Analytici z Hnutí DUHA proto navrhují mimo jiné zefektivnit dotace na zateplování a solární panely tak, aby na ně dosáhl každý.
Zároveň zdůrazňují, že české země od roku 2014 — tedy od ruské anexe Krymu — zaplatily za ruský plyn třikrát víc, než kolik za tu dobu investovaly právě do zateplování a fotovoltaiky. I proto je podle Hnutí DUHA nyní načase „přesměrovat peníze“ k lidem v České republice.
