S evropskou závislostí na ruských fosilních zdrojích může být už brzy konec. Minulý týden Evropská komise odhlasovala pátý balík protiruských sankcí, jenž zastavuje veškeré dodávky ruského uhlí. Pro Putinův režim znamená ztrátu ve výši asi osmi miliard eur ročně.

Sami vrchní představitelé Unie však přiznávají, že jde o víceméně symbolické opatření. Nové sankce nepovedou ke zlomovému oslabení ruské ekonomiky. Klíčové zdroje ruských příjmů, tedy ropa a plyn, totiž do Evropy proudí dál.

„Zbavili jsme se uhlí, jde však o pouhý zlomek celkové sumy,“ okomentoval nové sankce šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Později dodal, že od začátku invaze Evropa zaplatila za ruská fosilní paliva přes pětatřicet miliard eur. Na pomoc Ukrajině přitom Unie zatím poskytla miliardu jednu.

I proto má příští — od ruského uznání separatistických entit už šestý — balík unijních sankcí cílit právě na ruskou ropu. V pondělí to potvrdili ministři zahraničí Irska, Litvy a Nizozemska, v úterý pak místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Mezi členskými státy však nepanuje shoda na tom, v jakém rozsahu — a v jakém časovém horizontu — ruskou ropu omezit. Například Maďarsko odmítá jakákoli opatření, Německo zase nechce přijmout embargo s okamžitou platností. Formulace nové unijní strategie se tak může prodloužit.