Rozmach zelené energie i dočasný návrat k uhlí. Česká energetika se ocitá na rozcestí

Adam Rektor-Polánek

Evropskou energetikou otřásla ruská agrese. V rámci odklonu od ruského plynu nyní připadá v úvahu dočasný návrat k uhlí — a to i v České republice. Zároveň však přibývají plány k rozvoji obnovitelných zdrojů.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podle úterních vyjádření předpokládá, že současná energetická krize povede k rozvoji bezemisních zdrojů energie. Screenshot DR

ČEZ v úterý zveřejnil výši zisků za loňský rok a představil obecnou koncepci pro roky budoucí. Polostátní energetická korporace v kontextu ruské invaze na Ukrajinu údajně přijala „veškerá bezpečnostní opatření“. Výrazné proměny energetického mixu ČEZ zatím nechystá, plánuje však navýšit investice do čistých zdrojů.

Konkrétně chce největší český výrobce elektřiny rozvinout dalších šest GW obnovitelné kapacity do roku 2030. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš také počítá s navýšením ročních investic do distribučních sítí pro obnovitelné zdroje a elektromobilitu o více než jednu miliardu, dohromady na čtrnáct a půl miliardy korun.

Občanská společnost kroky ČEZ vítá, zároveň je však považuje za nedostačující. Korporace by měla výrazně urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů a aktivně snižovat závislost na fosilním plynu, jehož cena je hlavní příčinou energetické krize.

„Aktuální situace s ruským plynem vyžaduje akceleraci výstavby domácích čistých obnovitelných zdrojů a většinově státní ČEZ by měl cíle a aktivitu zvýšit […] V neposlední řadě by měl ČEZ aktivně a ještě více pomáhat svým zákazníkům s úsporami energie a instalací fotovoltaiky, aby zvládli případný nedostatek plynu, který reálně hrozí,“ uvedl pro média vedoucí energetického programu při ekologické organizaci Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Právě budoucnost fosilního plynu v české energetice zatím není zcela zřejmá. Plyn totiž měl v rámci dekarbonizace nahradit uhlí a sloužit coby „přechodný“ zdroj energie. Takovou strategii dlouhodobě kritizuje klimatické hnutí, neboť plyn klimatickou krizi prokazatelně prohlubuje.

Vzhledem k rekordním cenám plynu a v kontextu toho, že Rusko pokrývá devadesát procent české spotřeby, však podle expertů už na plyn spoléhat nelze — naopak. Evropské státy by se podle nich v zájmu bezpečnosti a podlomení Putinova režimu měly závislosti na plynu zbavit.

Návrat k uhlí je pravděpodobný, nutně však dočasný

Napříč Evropskou unií proto sílí hlasy, podle nichž je třeba pozastavit odklon od uhlí. Kompenzovat uhlím nedostatek plynu plánují podle serveru Euractiv například Bulharsko, Rumunsko či Itálie. Německo dává vzniknout strategickým uhelným rezervám a uhelné elektrárny mají být nově „v pohotovostním režimu“.

Unijní představitelé uvádí, že některé země krátkodobě nebudou mít jinou alternativu — i přesto však teoreticky mohou splnit dosavadní klimatické závazky. „Situace se změnila […] Pokud by však státy zůstaly déle u uhlí, ale následně přešly na obnovitelné zdroje, mohly by stále konat v rámci parametrů unijní klimatické politiky,“ řekl pro BBC Radio 4 Frans Timmermans, výkonný místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu.

O uhelné kapacitě v České republice se nadále jedná. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podle úterních vyjádření nevěří, že uhelné elektrárny bude třeba provozovat déle — současná energetická krize podle něj povede spíš k rozvoji bezemisních zdrojů energie.

Zcela jinak však hovoří vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška: „Doufali jsme, že uhlí do konce tohoto desetiletí z energetického mixu zmizí. Zůstane však déle. Budeme ho potřebovat, dokud nenajdeme alternativní zdroje. Do té doby ani ta nejzelenější vláda uhlí úplně nevyřadí,“ řekl Bartuška pro Seznam Zprávy.

Zároveň se experti shodují, že ačkoli může být pálení uhlí tím nejrychlejším řešením současné krize, platí, že fosilní palivo nadále nemá budoucnost. V řádu pár let uhlí v Evropě zcela pozbyde na konkurenceschopnosti a Evropa se jej zbaví tak, jak plánovala.

Dlouhodobým řešením současné krize je tak podpora obnovitelných zdrojů, v níž Česká republika už desítky let zaostává. I proto nadále platí, že české energetické korporace patří v rámci evropského prostoru k těm vůbec nejšpinavějším.