Konec evropské závislosti na fosilních palivech z Ruska je o poznání blíž. Evropská komise v úterý představila plán k postupnému vyřazení ruského plynu z evropského energetického mixu. Do konce roku chce Komise snížit dodávky ruského plynu o dvě třetiny.

S veškerými fosilními palivy z Ruska má Evropa skoncovat „mnohem dříve než v roce 2030“. Jde o reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, kterou přední unijní představitelé považují za bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu.

„Musíme být nezávislí na ruské ropě, uhlí a plynu. Nelze spoléhat na dodavatele, který nás přímo ohrožuje. Je třeba okamžitě jednat, abychom zmírnili dopady rostoucích cen energií, diverzifikovali dodávky plynu na příští zimu a urychlili přechod na čistou energii,“ řekla o novém plánu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.

Rusko dlouhodobě platí za největšího dodavatele fosilních paliv do Evropské unie. Pokrývá asi čtvrtinu veškeré dovezené ropy a až pětačtyřicet procent dovozu uhlí i plynu. Ruské uhlí i ropu přitom lze podle analytiků poměrně snadno nahradit, na rozdíl od plynu, jehož rostoucí cena už od podzimu způsobuje nárůst cen energií. I ruský plyn však bude podle expertů možné zcela vyřadit mnohem dříve, než se počítalo v původních plánech klimatické politiky.

Plán Komise čítá celou řadu opatření, které mají nejen omezit ruský import, ale také stabilizovat ceny energií a chránit evropské spotřebitele. Novou koncepci lze shrnout do tří hlavních bodů:

• Diverzifikace dodavatelů. Unie chce už letos rozšířit skupování plynu, včetně zkapalněného plynu, z „neruských“ zdrojů. Navýšit chce také dodávky biometanu a vodíku.
• Zlepšení energetické efektivity a úspor. O konkrétních opatřeních se plán nezmiňuje, nasnadě je však hromadné zateplování a renovace budov či snižování ztrát při distribuci energie.
• Masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, především fotovoltaiky, větrné energie a tepelných čerpadel. Lídři unijních institucí zdůrazňují, že obnovitelné zdroje jsou levné, ekologické a vedou k energetické soběstačnosti. Kapacita čisté energie v celkové bilanci Evropské unie se má proto do konce dekády přinejmenším ztrojnásobit.

Velká část plánu Evropské komise rozvíjí prvky takzvané Zelené dohody — ruská invaze tak může v konečném důsledku uspíšit dekarbonizaci unijní ekonomiky. Předpokladem je však podpora jednotlivých členských států, o které se v příštích dnech bude jednat ve francouzském Versailles.

Česká vláda postupuje opatrně

Postoje jednotlivých vlád evropských států se plně vyjasní v příštích dnech a týdnech. Už nyní však lze pozorovat směr, kterým se unijní garnitury pravděpodobně vydají. Česká vláda považuje za důležitý vývoj v celounijních závazcích a počítá s alespoň částečným urychlením rozvoje obnovitelné energetiky.

„Vláda v rámci aktualizace Státní energetické koncepce uložila zohlednit mimo jiné přijaté závazky na úrovni Evropské unie a trend rozvoje moderních technologií. Je tedy patrné, že důraz na nízkoemisní zdroje včetně obnovitelných zdrojů se posílí,“ uvedl pro Deník Referendum tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.

„Konkrétně se lze zmínit zejména o investičních dotacích, které směřují do obnovitelných zdrojů jak z kohezních programů, tak z výnosů z prodeje emisních povolenek, ale také z dalších zdrojů, jako je třeba Národní plán obnovy… Dále je snaha odstraňovat i další bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů, například složitost povolovacích procesů,“ doplnil Srnka pro DR.

I když je ministerstvo unijním trendům zdánlivě nakloněné, stále neplánuje výraznou proměnu dosavadní energetické koncepce. Přitom potenciál obnovitelných zdrojů je v České republice dlouhodobě nevyužitý. Zároveň Fialova vláda počítá s investičními dotacemi ve výši až sto miliard korun na podporu plynových projektů, což ostře kritizuje občanská společnost.

„Česká vláda musí rychle reagovat, přestat plánovat zvyšování spotřeby plynu a konečně naplno rozjet obnovitelné zdroje a úspory energie,“ řekl člen energetického programu při ekologické organizaci Hnutí DUHA Karel Polanecký.

Zdráhavý přístup české vlády je zřejmý obzvlášť v kontrastu s dalšími zeměmi, především Německem. Země vysoce závislá na dodávkách ruského plynu v řádu dní přehodnotila desítky let budovanou energetickou koncepci a pozastavila zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Německo hodlá produkovat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů do roku 2035. Německý ministr financí, liberál Christian Lindner obnovitelné zdroje v souvislosti s ruskou invazí označil za „energii svobody“.

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se v České republice chystala energetická revoluce podobných rozměrů. Od propuknutí Putinovy války se však staré pořádky mění každým dnem. A pro Evropu je přechod na bezemisní ekonomiku nezbytný už nejen kvůli ochraně klimatu, ale stal se i otázkou bezpečnosti.