Představitelé členských státu Evropské unie se shodli na zavedení sankcí vůči Rusku. Říkají, že jsou masivní a tvrdé. Mají zasáhnout energetiku, obchod nebo dopravu. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové budou mít „absolutní dopad na ruskou ekonomiku a elity“. Je to pravda, třeba ve srovnání s těmi, které Evropa uvalila na Rusko po okupaci Krymu?

Sankční systém, který Evropská unie zavedla proti Rusku v roce 2014, byl — ve srovnání s jinými — velmi mírný. Nové sankce proto budou mít na Ruskou federaci nepoměrně větší dopad. Nicméně ne hned, ale až za delší dobu. V současné chvíli proto sankce nic neřeší. Jsou toliko trestem. Na druhé straně můžeme být rádi, že se evropské státy odhodlaly alespoň k nim.

Sankce mají znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, omezit přístup Ruska na evropský finanční a kapitálový trh nebo zakázat dodávku některých klíčových kompetentů, například pro rafinerie nebo letecký průmysl. A již o několik dní dříve Německo přerušilo schvalovací proces pro plynovod Nord Stream 2. Lze odhadnout, jaké dopady budou mít tato opatření na ruské hospodářství?

Optikou občanů je ekonomická i společenská situace v Rusku již dnes poměrně těžká. Rusové ovšem jsou velmi tvrdí, odolní a schopní pro svoji zemi ledasco zkousnout a vytrpět. Mají s tím ostatně řadu zkušeností. Myslím si, že to nakonec zvládnou.

Nicméně oni nejsou těmi, o které by se opírala moc Vladimíra Putina. Jejím zdrojem nejsou prostí Rusové, ale tamější oligarchové. Na ně sankce dopadnou tvrdě. Efekt se ale, jak už jsem říkal, nedostaví hned. V dlouhodobém měřítku ovšem sankce mohou podnítit změnu režimu.

Řekl jste, že sankce v současné situaci nic neřeší. O jakých opatřeních lze uvažovat do budoucna, jsou-li ta stávající málo účinná?

V tuto chvíli lze přesný dopad sankcí vyhodnotit krajně obtížně. Víme toho zkrátka málo.