Ruský vpád na Ukrajinu po čtvrtém dni: obránci překonali očekávání
Petr JedličkaDo pondělního rána se Rusům nepodařilo dobýt žádné větší město. Postup front zpomalily útoky cílené na zásobování. Nejvážnější je situace na jihu. Armádu posílili civilisté, jimž byly rozdány desetitisíce kusů zbraní.
Invaze ruských ozbrojených sil na Ukrajinu stále pokračuje, zjevně však ne podle ruských plánů. Ani za čtyři dny a za využití letectva i střel všeho druhu se Rusům nepodařilo dobýt jediné velké město. S výjimkou jihu a severního průlomu na Kyjev byli i v pondělí interventi vázáni především v příhraničních oblastech.
Nejintenzivnější boje se vedly v posledních dnech u Charkova na severovýchodě země. Město velikosti Prahy v blízkosti hranic se Rusům podařilo obklíčit z několika stran, z centra byli však přes víkend několikrát vytlačeni. Během pondělka jej pak Rusové zasypali střelbou z raketometů.
Druhým ohniskem velkých bojů se dle očekávání stala Kyjevská oblast. Mimo předměstí se tu o víkendu střílelo pouze sporadicky — v potyčkách s takzvanými sabotéry, kteří do města pronikli. Na severu, severozápadě i severovýchodě metropole se však bojovalo o to více.
Zvlášť tuhé boje se již od prvních dnů invaze vedou o letiště Hostomel na severozápadě města, které se interventi snaží využívat k zásobování a přísunu další jednotek.
Na východě u Donbasu, kde je ukrajinská armáda v zakopaných pozicích, se fronta takřka nepohnula. Naopak na jihu se ruským jednotkám po vpádu z Krymu podařilo proniknout poměrně hluboko.
V prvních dnech postoupili interventi k Chersonu a Melitopolu. Přes víkend se dostali západním směrem až k řece Bug a městu Mikolajiv, východním směrem pak k azovskému přístavu Berďansk, který byl obsazen v pondělí ráno.
V pátek, v sobotu i v neděli se objevily zprávy o vyloděních několika tisíc ruských mariňáků právě na Azovském pobřeží, není však jasné, zda jsou pravdivé. K notoricky známému Mariupolu, u nějž končí východní fronta, se na každý pád blíží boje z obou světových stran.
Stálí pozorovatelé vývoje v poli radí nevnímat oblasti, které na mapách už jakoby patří ruské armádě, jako Rusy plně kontrolované — jde spíše o místa, kde ruská armáda operuje. Během pátku a soboty se ukázalo, že Ukrajinci se v úvodních bojích zaměřili vedle obrany měst na ničení zásobovacích konvojů. Řada ruských obrněnců tak sice dojela relativně daleko, poté jim ale došlo palivo a museli zastavit, nebo se dokonce vzdát.
Rusové také některá města po úvodních bojích opustili a poté se do nich vrátila ukrajinská armáda. Nyní je interventi musejí dobývat zpět. To je případ třeba i třísettisícového Chersonu, který v pondělí ráno čelil úplnému obklíčení.
Nedělní boje už byly pozičnější než předchozí, zřejmě i z uvedených důvodů. Daleko výrazněji se využívalo dělostřelectvo a pojízdné raketomety. Naopak balistické střely typu Iskander nebo Točka dopadaly na ukrajinské pozice méně. Podle některých pozorovatelů už Rusové vystříleli úvodní zásoby.
Podle ukrajinského ministerstva obrany bylo v prvních dnech invaze vypáleno přibližně dvě stě střel tohoto typu. Některé zasáhly i obytné věžové domy na sídlištních předměstích.
Putinovy smoothies
Hojně medializovaným trendem posledních dní se stalo masové přihlašování do lokálních domobran. Nejvíce pozornosti váže logicky kyjevská domobrana — armáda a policie zde rozdaly civilistům na pětadvacet tisíc kusů zbraní. Podobně ale zesilují obranu i ostatní velká města. Otázka, co se s těmito zbraněmi stane po válce, zatím není na pořadu dne.
Po celé zemi se už od pátku vyrábějí svépomocí Molotovovy koktejly. Říká se jim zde Putinovy smoothies a do jejich míchání se zapojují místy i děti.
Podle údajů ministerstva obrany se ukrajinské ozbrojené síly rozrostly od počátku invaze o sto tisíc příslušníků, tedy o třetinu. Do země míří z celé Evropy nové protitankové a protiletecké zbraně.
Co do dosavadních ztrát uvádí ukrajinské oficiální zdroje k pondělnímu ránu přibližně dvě stě mrtvých. Podle monitoringu OSN z nich připadá přes sto na civilisty. Zabity byly i tři děti.
Ruských vojáků měli Ukrajinci dle vlastních statistik zlikvidovat už 5300, což je však takřka určitě nadsazený údaj. Ve vlastním Rusku jsou bojové ztráty od roku 2015 státním tajemstvím a je zakázáno je zveřejňovat.
Otázka ruské brutality
Nejednoznačnou otázkou ve stávající válce je brutalita agresora. Přímo při postupu se ruští vojáci v minulých dnech nějakých okázalých zvěrstev nedopouštěli. Po internetu kolují desítky videí, na nichž neozbrojení civilisté zastavují tanky nebo kde obrněné transportéry ujíždějí při kontaktu s rozhněvanými lidmi pryč. Podobně jako u nás při invazi v roce 1968 se také na Ukrajině interventům hojně nadává a spílá. Mizejí rovněž ukazatele na silnicích.
Na druhou stanu bylo třeba i zaznamenáno, jak osádka jednoho z obrněnců záměrně rozmačkala protijedoucí auto; jeho řidič přežil jen zázrakem. Zasažena byla též řada vyloženě civilních staveb včetně několika školek. Prokázáno je už i použití hlavic s kazetovou municí ve střelách odpalovaných z raketometu BM-27 Uragan.
Ruští vojáci ze zajatých skupinek působí vesměs jako nezkušení mladíci. Na záznamech často mluví tak, že ani nevědí, kde jsou. Zároveň ale po sítích kolují zprávy o několika stovkách najatých hrdlořezů, kteří dostali za úkol zabít osobně prezidenta Zelenského, nebo o polovojenských jednotkách z Čečenska, které mají inkasovat za každého zabitého Ukrajince zvláštní odměnu.
Kvůli válce se dalo do pohybu už několik milionů lidí. Na 400 tisíc z nich přešlo do pondělního rána přes západní hranice. Před hlavním moldavským přechodem byla o víkendu fronta, v níž se čekalo přes sedmadvacet hodin. Na Ukrajině platí zákaz opouštět zemi pro všechny dospělé muže. Reportáže z front před hranicemi tak zaznamenávají stovky srdceryvných loučení.
Zbraně, sankce i nejrůznější podpora
Navzdory spíše symbolické síle úvodního kola sankcí a relativní skepsi části pozorovatelů zareagoval západní svět nakonec bezprecedentně: jak v USA a Velké Británii, tak v celé EU byly schváleny nejen tradiční sankce zaměřené na některá odvětví a majetky vybraných 367 papalášů, ale i dva nevídané kroky:
- vyřazení ruských bank ze systému rychlých mezinárodních transakcí Swift,
- zmrazení zahraničních dolarových rezerv ruské centrální banky.
Ruské banky mohou v důsledku jen těžko obchodovat a platby mezi ruskými a ostatními firmami se velmi zpomalí. To postihne i západní firmy, které spolupracovaly s ruskými subjekty. Spolu se zmražením rezerv ruské centrální banky a dalšími opatřeními jde o těžký postih, jež takřka určitě uvrhne Rusko do finanční krize.
Rubl ztratil hned v pondělí při zahájení obchodování třicet procent své hodnoty vůči dolaru a během dopoledne klesal dále. V pondělním odpoledni navíc oznámilo Švýcarsko, že se k sankcím EU připojí také, což je další bezprecedentní moment.
Téměř všechny státy EU dále postupně o víkendu uzavřely svá nebe ruským aerolinkám. Celá EU, Británie a USA zakázaly svým firmám export chemikálií a technologií, které je možné využít pro vojenské účely, technologií pro petrochemický průmysl i technologií pro aviatiku.
Všechny státy EU se též zavázaly, že zakáží provoz ruských vládně-propagačních serverů, konkrétně televize RT a webu Sputnik. Německo navíc zmrazilo zprovoznění energovodu Nord Stram 2, do nějž nainvestovalo samo miliardy eur.
V podstatě z celého Západu putuje na Ukrajinu nejrůznější pomoc. Zbraně se kromě tradičních donorů rozhodly dodat i Německo a Švédsko, což je další novinka. Konkrétně se jedná zejména o protiletecké a protitankové střely.
Rusko bylo dále vyloučeno ze struktur Rady Evropy a soutěže Eurovision, připraveno o Grand Prix Formule 1 a chystané finále fotbalové Ligy mistrů. To se UEFA rozhodla přesunout do Paříže.
Mezinárodní fotbalové organizace FIFA i UEFA v pondělí vyloučily Rusko až do odvolání ze všech jimi pořádaných soutěží. Mezinárodní olympijský výbor vyzval i ostatní mezinárodní sportovní asociace, aby zrušily všechny v Rusku plánované sportovní události.
Protesty a komerční bojkoty
Během víkendu se po celém světě konala řada protiinvazních protestů. Největší — stotisícový — byl k vidění v Berlíně. Hned druhý největší — osmdesátitisícový — přitom v Praze.
Při fotbalových zápasech anglické Premier League v minulých dnech nastoupili hráči hned několika týmů s ukrajinskými vlajkami. Hráči německé Schalke si zase nechali odstranit z dresů loga Gazpromu. Polský, český a švédský národní tým odmítly proti ruskému hrát v rámci kvalifikace na příští fotbalové mistrovství světa.
Vůči Rusku se rozhodla vymezit i řada soukromých společností. Automobilky Audi, Jaguar, BMW, Mercedes-Benz, Citroen a General Motors například zastavily export vozů do země. Facebook přestal přijímat reklamní zadání do ruské vlády a ruských státních médií. Google přestal brát reklamu od ruských státních firem.
Energetický koncern BP přímo oznámil záměr zlikvidovat svůj téměř dvacetiprocentní podíl v korporaci Rosneft, i když jej to prý bude stát pětadvacet miliard dolarů. V USA stáhly pak četné obchody s alkoholem z pultů všechny ruské vodky.
#BečvaNevyšumí
Téma otravy řeky Bečvy, jedné z největších ekologických katastrof v českých dějinách, při níž zahynulo na osmdesát tisíc ryb, je jednou z nejdůležitějších investigací Deníku Referendum. Reportéři Jakub Patočka a Zuzana Vlasatá případ sledují od počátku a přinesli v něm řadu nových zjištění. Nyní pokrývají soudní proces se svévolně obviněnou firmou Energoaqua a zpracovávají poznatky, které během něj vycházejí najevo. Podpořte naši další práci!
Ano, to jak tvrdošíjně - a účinně - dokáží ukrajinské síly obrany vzdorovat ruským invazním oddílům, to je skutečně překvapivé, a jen málokdo s tím počítal. Ukazuje se, že ukrajinská armáda byla přece jen připravená mnohem lépe, než se obecně myslelo. Navíc - díky tomu že se boje zatím odehrávají jenom ve východní Ukrajině, a že se ruským útočným svazům operujícím ze severu a z jihu nepodařilo se spojit rychlým útokem, a tedy přerušit ukrajinské zásobovací komunikace, je ukrajinským silám možné dopravovat svým frontovým jednotkám nové zásoby i zbraně. A to tedy především ty zbraně, které dostávají ze západních zemí. A to jsou zčásti zbraně skutečně účinné, především protitankové střely Javelin - to je pěchotní zbraň, tedy velmi operativně použitelná, ale přitom s dalekým dosahem. Pro ruské tanky jsou tyto střely naprosto zničující.
Další jeden krajně významný aspekt: oproti prvotnímu zdání se ruské straně zřejmě nepodařilo ovládnout vzdušný prostor nad Ukrajinou. O tom svědčí skutečnost, že stále existuje letecké spojení Ukrajiny se sousedními státy, a dokonce je možno leteckou cestou do Ukrajiny dopravovat vojenské dodávky. Téměř se zdá, že ruské bojové letectvo v tuto chvíli v ukrajinském vzdušném prostoru neoperuje vůbec. Pokud tomu tak skutečně je, pak by tuto skutečnost bylo možno vysvětlit jenom tím, že se ukrajinské protivzdušné obraně skutečně podařilo sestřelit významné množství ruských letadel - tak mnoho, že se Rusové neodváží riskovat další ztráty.
Celkově je možno říci: čím déle trvá odpor ukrajinské armády, tím více ona bude sílit. Čistě početně má už dnes - díky probíhající mobilizaci - převahu nad počtem ruských vojáků. A s každým dalším dnem ukrajinská armáda dostává další a další dodávky vysoce účinných zbraní ze Západu. (Včetně zbraní českých; v poslední zásilce vojenského materiálu z Česka byly evidentně těžké zbraně; dost možná i tanky.)
Ovšem podle právě aktuální zprávy ruská strana nasadila proti obráncům Charkova raketomety - tedy dělostřelecké systémy s plošným účinkem, které doposud užívala asi jenom sporadicky. Důsledkem nevyhnutelně budou (a už jsou) ztráty na životech i mezi civilním obyvatelstvem. Putin - bojující zoufale a zběsile o udržení vlastní moci - zřejmě už ztratil i poslední zábrany.