Ruský vpád na Ukrajinu po čtvrtém dni: obránci překonali očekávání

Petr Jedlička

Do pondělního rána se Rusům nepodařilo dobýt žádné větší město. Postup front zpomalily útoky cílené na zásobování. Nejvážnější je situace na jihu. Armádu posílili civilisté, jimž byly rozdány desetitisíce kusů zbraní.

Podle zpráv ukrajinského ministerstva obrany zneškodnili Ukrajinci už přes 5300 interventů. Toto číslo je zřejmě nadsazené, ruské ztráty jsou ale nesporně velké. Foto Anatolij Stěpanov, AFP

Invaze ruských ozbrojených sil na Ukrajinu stále pokračuje, zjevně však ne podle ruských plánů. Ani za čtyři dny a za využití letectva i střel všeho druhu se Rusům nepodařilo dobýt jediné velké město. S výjimkou jihu a severního průlomu na Kyjev byli i v pondělí interventi vázáni především v příhraničních oblastech.

Nejintenzivnější boje se vedly v posledních dnech u Charkova na severovýchodě země. Město velikosti Prahy v blízkosti hranic se Rusům podařilo obklíčit z několika stran, z centra byli však přes víkend několikrát vytlačeni. Během pondělka jej pak Rusové zasypali střelbou z raketometů.

Druhým ohniskem velkých bojů se dle očekávání stala Kyjevská oblast. Mimo předměstí se tu o víkendu střílelo pouze sporadicky — v potyčkách s takzvanými sabotéry, kteří do města pronikli. Na severu, severozápadě i severovýchodě metropole se však bojovalo o to více.

Zvlášť tuhé boje se již od prvních dnů invaze vedou o letiště Hostomel na severozápadě města, které se interventi snaží využívat k zásobování a přísunu další jednotek.

Na východě u Donbasu, kde je ukrajinská armáda v zakopaných pozicích, se fronta takřka nepohnula. Naopak na jihu se ruským jednotkám po vpádu z Krymu podařilo proniknout poměrně hluboko.

V prvních dnech postoupili interventi k Chersonu a Melitopolu. Přes víkend se dostali západním směrem až k řece Bug a městu Mikolajiv, východním směrem pak k azovskému přístavu Berďansk, který byl obsazen v pondělí ráno.

V pátek, v sobotu i v neděli se objevily zprávy o vyloděních několika tisíc ruských mariňáků právě na Azovském pobřeží, není však jasné, zda jsou pravdivé. K notoricky známému Mariupolu, u nějž končí východní fronta, se na každý pád blíží boje z obou světových stran.

Situace v poli v pondělí ráno. Nejvýznamnější posun je zřejmý na jihu. Grafika WmC

Stálí pozorovatelé vývoje v poli radí nevnímat oblasti, které na mapách už jakoby patří ruské armádě, jako Rusy plně kontrolované — jde spíše o místa, kde ruská armáda operuje. Během pátku a soboty se ukázalo, že Ukrajinci se v úvodních bojích zaměřili vedle obrany měst na ničení zásobovacích konvojů. Řada ruských obrněnců tak sice dojela relativně daleko, poté jim ale došlo palivo a museli zastavit, nebo se dokonce vzdát.

Rusové také některá města po úvodních bojích opustili a poté se do nich vrátila ukrajinská armáda. Nyní je interventi musejí dobývat zpět. To je případ třeba i třísettisícového Chersonu, který v pondělí ráno čelil úplnému obklíčení.

Nedělní boje už byly pozičnější než předchozí, zřejmě i z uvedených důvodů. Daleko výrazněji se využívalo dělostřelectvo a pojízdné raketomety. Naopak balistické střely typu Iskander nebo Točka dopadaly na ukrajinské pozice méně. Podle některých pozorovatelů už Rusové vystříleli úvodní zásoby.

Podle ukrajinského ministerstva obrany bylo v prvních dnech invaze vypáleno přibližně dvě stě střel tohoto typu. Některé zasáhly i obytné věžové domy na sídlištních předměstích.

×
Diskuse
JP
February 28, 2022 v 13.47

Ano, to jak tvrdošíjně - a účinně - dokáží ukrajinské síly obrany vzdorovat ruským invazním oddílům, to je skutečně překvapivé, a jen málokdo s tím počítal. Ukazuje se, že ukrajinská armáda byla přece jen připravená mnohem lépe, než se obecně myslelo. Navíc - díky tomu že se boje zatím odehrávají jenom ve východní Ukrajině, a že se ruským útočným svazům operujícím ze severu a z jihu nepodařilo se spojit rychlým útokem, a tedy přerušit ukrajinské zásobovací komunikace, je ukrajinským silám možné dopravovat svým frontovým jednotkám nové zásoby i zbraně. A to tedy především ty zbraně, které dostávají ze západních zemí. A to jsou zčásti zbraně skutečně účinné, především protitankové střely Javelin - to je pěchotní zbraň, tedy velmi operativně použitelná, ale přitom s dalekým dosahem. Pro ruské tanky jsou tyto střely naprosto zničující.

Další jeden krajně významný aspekt: oproti prvotnímu zdání se ruské straně zřejmě nepodařilo ovládnout vzdušný prostor nad Ukrajinou. O tom svědčí skutečnost, že stále existuje letecké spojení Ukrajiny se sousedními státy, a dokonce je možno leteckou cestou do Ukrajiny dopravovat vojenské dodávky. Téměř se zdá, že ruské bojové letectvo v tuto chvíli v ukrajinském vzdušném prostoru neoperuje vůbec. Pokud tomu tak skutečně je, pak by tuto skutečnost bylo možno vysvětlit jenom tím, že se ukrajinské protivzdušné obraně skutečně podařilo sestřelit významné množství ruských letadel - tak mnoho, že se Rusové neodváží riskovat další ztráty.

Celkově je možno říci: čím déle trvá odpor ukrajinské armády, tím více ona bude sílit. Čistě početně má už dnes - díky probíhající mobilizaci - převahu nad počtem ruských vojáků. A s každým dalším dnem ukrajinská armáda dostává další a další dodávky vysoce účinných zbraní ze Západu. (Včetně zbraní českých; v poslední zásilce vojenského materiálu z Česka byly evidentně těžké zbraně; dost možná i tanky.)

Ovšem podle právě aktuální zprávy ruská strana nasadila proti obráncům Charkova raketomety - tedy dělostřelecké systémy s plošným účinkem, které doposud užívala asi jenom sporadicky. Důsledkem nevyhnutelně budou (a už jsou) ztráty na životech i mezi civilním obyvatelstvem. Putin - bojující zoufale a zběsile o udržení vlastní moci - zřejmě už ztratil i poslední zábrany.