Invaze ruských ozbrojených sil na Ukrajinu stále pokračuje, zjevně však ne podle ruských plánů. Ani za čtyři dny a za využití letectva i střel všeho druhu se Rusům nepodařilo dobýt jediné velké město. S výjimkou jihu a severního průlomu na Kyjev byli i v pondělí interventi vázáni především v příhraničních oblastech.

Nejintenzivnější boje se vedly v posledních dnech u Charkova na severovýchodě země. Město velikosti Prahy v blízkosti hranic se Rusům podařilo obklíčit z několika stran, z centra byli však přes víkend několikrát vytlačeni. Během pondělka jej pak Rusové zasypali střelbou z raketometů.

Druhým ohniskem velkých bojů se dle očekávání stala Kyjevská oblast. Mimo předměstí se tu o víkendu střílelo pouze sporadicky — v potyčkách s takzvanými sabotéry, kteří do města pronikli. Na severu, severozápadě i severovýchodě metropole se však bojovalo o to více.

Zvlášť tuhé boje se již od prvních dnů invaze vedou o letiště Hostomel na severozápadě města, které se interventi snaží využívat k zásobování a přísunu další jednotek.

Na východě u Donbasu, kde je ukrajinská armáda v zakopaných pozicích, se fronta takřka nepohnula. Naopak na jihu se ruským jednotkám po vpádu z Krymu podařilo proniknout poměrně hluboko.

V prvních dnech postoupili interventi k Chersonu a Melitopolu. Přes víkend se dostali západním směrem až k řece Bug a městu Mikolajiv, východním směrem pak k azovskému přístavu Berďansk, který byl obsazen v pondělí ráno.

V pátek, v sobotu i v neděli se objevily zprávy o vyloděních několika tisíc ruských mariňáků právě na Azovském pobřeží, není však jasné, zda jsou pravdivé. K notoricky známému Mariupolu, u nějž končí východní fronta, se na každý pád blíží boje z obou světových stran.

Stálí pozorovatelé vývoje v poli radí nevnímat oblasti, které na mapách už jakoby patří ruské armádě, jako Rusy plně kontrolované — jde spíše o místa, kde ruská armáda operuje. Během pátku a soboty se ukázalo, že Ukrajinci se v úvodních bojích zaměřili vedle obrany měst na ničení zásobovacích konvojů. Řada ruských obrněnců tak sice dojela relativně daleko, poté jim ale došlo palivo a museli zastavit, nebo se dokonce vzdát.

Rusové také některá města po úvodních bojích opustili a poté se do nich vrátila ukrajinská armáda. Nyní je interventi musejí dobývat zpět. To je případ třeba i třísettisícového Chersonu, který v pondělí ráno čelil úplnému obklíčení.

Nedělní boje už byly pozičnější než předchozí, zřejmě i z uvedených důvodů. Daleko výrazněji se využívalo dělostřelectvo a pojízdné raketomety. Naopak balistické střely typu Iskander nebo Točka dopadaly na ukrajinské pozice méně. Podle některých pozorovatelů už Rusové vystříleli úvodní zásoby.

Podle ukrajinského ministerstva obrany bylo v prvních dnech invaze vypáleno přibližně dvě stě střel tohoto typu. Některé zasáhly i obytné věžové domy na sídlištních předměstích.

Putinovy smoothies

Hojně medializovaným trendem posledních dní se stalo masové přihlašování do lokálních domobran. Nejvíce pozornosti váže logicky kyjevská domobrana — armáda a policie zde rozdaly civilistům na pětadvacet tisíc kusů zbraní. Podobně ale zesilují obranu i ostatní velká města. Otázka, co se s těmito zbraněmi stane po válce, zatím není na pořadu dne.

Po celé zemi se už od pátku vyrábějí svépomocí Molotovovy koktejly. Říká se jim zde Putinovy smoothies a do jejich míchání se zapojují místy i děti.

Podle údajů ministerstva obrany se ukrajinské ozbrojené síly rozrostly od počátku invaze o sto tisíc příslušníků, tedy o třetinu. Do země míří z celé Evropy nové protitankové a protiletecké zbraně.

Co do dosavadních ztrát uvádí ukrajinské oficiální zdroje k pondělnímu ránu přibližně dvě stě mrtvých. Podle monitoringu OSN z nich připadá přes sto na civilisty. Zabity byly i tři děti.

Ruských vojáků měli Ukrajinci dle vlastních statistik zlikvidovat už 5300, což je však takřka určitě nadsazený údaj. Ve vlastním Rusku jsou bojové ztráty od roku 2015 státním tajemstvím a je zakázáno je zveřejňovat.

Otázka ruské brutality

Nejednoznačnou otázkou ve stávající válce je brutalita agresora. Přímo při postupu se ruští vojáci v minulých dnech nějakých okázalých zvěrstev nedopouštěli. Po internetu kolují desítky videí, na nichž neozbrojení civilisté zastavují tanky nebo kde obrněné transportéry ujíždějí při kontaktu s rozhněvanými lidmi pryč. Podobně jako u nás při invazi v roce 1968 se také na Ukrajině interventům hojně nadává a spílá. Mizejí rovněž ukazatele na silnicích.

Na druhou stanu bylo třeba i zaznamenáno, jak osádka jednoho z obrněnců záměrně rozmačkala protijedoucí auto; jeho řidič přežil jen zázrakem. Zasažena byla též řada vyloženě civilních staveb včetně několika školek. Prokázáno je už i použití hlavic s kazetovou municí ve střelách odpalovaných z raketometu BM-27 Uragan.

Ruští vojáci ze zajatých skupinek působí vesměs jako nezkušení mladíci. Na záznamech často mluví tak, že ani nevědí, kde jsou. Zároveň ale po sítích kolují zprávy o několika stovkách najatých hrdlořezů, kteří dostali za úkol zabít osobně prezidenta Zelenského, nebo o polovojenských jednotkách z Čečenska, které mají inkasovat za každého zabitého Ukrajince zvláštní odměnu.

Kvůli válce se dalo do pohybu už několik milionů lidí. Na 400 tisíc z nich přešlo do pondělního rána přes západní hranice. Před hlavním moldavským přechodem byla o víkendu fronta, v níž se čekalo přes sedmadvacet hodin. Na Ukrajině platí zákaz opouštět zemi pro všechny dospělé muže. Reportáže z front před hranicemi tak zaznamenávají stovky srdceryvných loučení.

Zbraně, sankce i nejrůznější podpora

Navzdory spíše symbolické síle úvodního kola sankcí a relativní skepsi části pozorovatelů zareagoval západní svět nakonec bezprecedentně: jak v USA a Velké Británii, tak v celé EU byly schváleny nejen tradiční sankce zaměřené na některá odvětví a majetky vybraných 367 papalášů, ale i dva nevídané kroky:

1. vyřazení ruských bank ze systému rychlých mezinárodních transakcí Swift,
2. zmrazení zahraničních dolarových rezerv ruské centrální banky.

Ruské banky mohou v důsledku jen těžko obchodovat a platby mezi ruskými a ostatními firmami se velmi zpomalí. To postihne i západní firmy, které spolupracovaly s ruskými subjekty. Spolu se zmražením rezerv ruské centrální banky a dalšími opatřeními jde o těžký postih, jež takřka určitě uvrhne Rusko do finanční krize.

Rubl ztratil hned v pondělí při zahájení obchodování třicet procent své hodnoty vůči dolaru a během dopoledne klesal dále. V pondělním odpoledni navíc oznámilo Švýcarsko, že se k sankcím EU připojí také, což je další bezprecedentní moment.

Téměř všechny státy EU dále postupně o víkendu uzavřely svá nebe ruským aerolinkám. Celá EU, Británie a USA zakázaly svým firmám export chemikálií a technologií, které je možné využít pro vojenské účely, technologií pro petrochemický průmysl i technologií pro aviatiku.

Všechny státy EU se též zavázaly, že zakáží provoz ruských vládně-propagačních serverů, konkrétně televize RT a webu Sputnik. Německo navíc zmrazilo zprovoznění energovodu Nord Stram 2, do nějž nainvestovalo samo miliardy eur.

V podstatě z celého Západu putuje na Ukrajinu nejrůznější pomoc. Zbraně se kromě tradičních donorů rozhodly dodat i Německo a Švédsko, což je další novinka. Konkrétně se jedná zejména o protiletecké a protitankové střely.

Rusko bylo dále vyloučeno ze struktur Rady Evropy a soutěže Eurovision, připraveno o Grand Prix Formule 1 a chystané finále fotbalové Ligy mistrů. To se UEFA rozhodla přesunout do Paříže.

Mezinárodní fotbalové organizace FIFA i UEFA v pondělí vyloučily Rusko až do odvolání ze všech jimi pořádaných soutěží. Mezinárodní olympijský výbor vyzval i ostatní mezinárodní sportovní asociace, aby zrušily všechny v Rusku plánované sportovní události.

Protesty a komerční bojkoty

Během víkendu se po celém světě konala řada protiinvazních protestů. Největší — stotisícový — byl k vidění v Berlíně. Hned druhý největší — osmdesátitisícový — přitom v Praze.

Při fotbalových zápasech anglické Premier League v minulých dnech nastoupili hráči hned několika týmů s ukrajinskými vlajkami. Hráči německé Schalke si zase nechali odstranit z dresů loga Gazpromu. Polský, český a švédský národní tým odmítly proti ruskému hrát v rámci kvalifikace na příští fotbalové mistrovství světa.

Vůči Rusku se rozhodla vymezit i řada soukromých společností. Automobilky Audi, Jaguar, BMW, Mercedes-Benz, Citroen a General Motors například zastavily export vozů do země. Facebook přestal přijímat reklamní zadání do ruské vlády a ruských státních médií. Google přestal brát reklamu od ruských státních firem.

Energetický koncern BP přímo oznámil záměr zlikvidovat svůj téměř dvacetiprocentní podíl v korporaci Rosneft, i když jej to prý bude stát pětadvacet miliard dolarů. V USA stáhly pak četné obchody s alkoholem z pultů všechny ruské vodky.