Co se změnilo na válečné situaci na Ukrajině od posledního — pondělního — přehledu? Na mapě ne mnoho. Část invazních sil vyslaná z Krymu na východ dotáhla přes Melitopol a Berďansk až k Mariupolu. Tento strategicky významný přístav byl ve středu v sevření už ze všech stran. Byl zhusta ostřelován, netekla v něm pitná voda a vypadávala elektřina.

Část jednotek zároveň vyrazila v minulých dnech od Melitopolu na sever k Záporoží. V pondělí a ještě i v úterý kolovaly zprávy, že zde obsadily jadernou elektrárnu Energodar. To se však do středy neprokázalo.

Rovněž neprokázané — ale mnohem pravděpodobnější — je konečné obsazení města Cherson ležícího při ústí řeky Dněpr do Černého moře. Rusové uvádějí, že už jej drží. Po internetu kolují videa s jejich vojáky v ulicích. Starosta a zástupci domobrany se však dušují, že město ještě úplně nepadlo.

Jinak se ovšem hlavní události minulých dní neděly v souvislosti s pohybem ofenzív — mimo jih se ostatně fronta hnula jen minimálně. Nejzřetelnějším jevem bylo zintenzivnění ruské raketové palby.

Podle vojenských brífinků Pentagonu vystřílely síly interventa do středečního rána na 400 střel typu Iskander či Točka s doletem 70 až 500 kilometrů. Daleko více z nich než v předchozích dnech přitom spadlo i do civilní zástavby, včetně kyjevského Majdanu či charkovského náměstí Svobody.

Nejvíce obětí zanechal podobný raketový útok v Ochtyrce, kde zasáhl vojenskou základnu a usmrtil na sedmdesát lidí. Nejvíce spektakulární byl potom útok na televizní vysílač v hlavním městě avizovaný v úterý samotným ruským ministrem obrany. Při něm dle ukrajinských zdrojů zemřelo pět lidí.

K Charkovu, Mariupolu a několika dalším sídlům navíc interventi přitáhli celé baterie raketového dělostřelectva typu Uragan či Grad. Těmi pak v posledních dnech zasypávali příslušná města bez ohledu na civilisty.

V pondělí večer a v úterý po celý den se masově sledoval také přesun obrovského vojenského konvoje ze severu do pozic nad Kyjevem. Řada aut a obrněnců se v jedné chvíli roztáhla až do šířky šedesáti kilometrů.

Podle nejrozšířenějšího mínění jde o sílu určenou k dobývání Kyjevské oblasti a obchvácení hlavního města. V úterý ani v noci na středu se ale kolem metropole nijak zvlášť intenzivně nebojovalo — na rozdíl od zmíněného Charkova a Mariupolu.

Všichni reportéři z Ukrajiny hlásí, že morálka obránců neuvadá, spíše naopak. Podle statistik ukrajinského ministerstva obrany ze středečního dopoledne zlikvidovali obránci zatím 5840 útočníků, 211 tanků, 862 obrněných transportérů, 85 dělostřeleckých systémů, 30 letadel, 31 helikoptér, 60 vozů s palivem a 355 dalších vozidel. Tato čísla jsou zřejmě nadsazená, faktem však je, že silnice ve válečných zónách se plní zničenými vraky.

Do většiny země přišlo po pondělku chladnější počasí, a tak se mnohde řeší, čím topit. V městech v blízkosti fronty fungují kvóty na množství potravin, které si může jeden člověk koupit. Docházejí zejména léky a zdravotnické vybavení.

Ve městech, ke kterým se boje zatím blíží, budují dobrovolníci zákopy a provizorní zátarasy z pytlů s pískem. Prezident Zelenskyj nařídil v úterý už i nouzové propuštění vězňů, kteří jsou schopni bojovat.

Počet uprchlíků, kteří opustili zemi, přesáhl v pondělí půl milionu. Ve středu se blížil již 900 tisícům.

První kolo nouzových jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací o zastavení palby v pondělí žádný průlom nepřineslo. Ve čtvrtek by ale mělo proběhnout kolo druhé.

Další sankce a další podpora

Evropská unie v posledních dnech dále rozšířila seznam postižených ruských firem a hodnostářů. Cestovat do zemí EU a disponovat s tamním majetkem nově nemohou například Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, předseda správní rady moskevského letiště Šeremetěvo Alexandr Ponomarenko, ředitel korporace Transneft Nikolaj Tokarev, ředitel korporace Rosněft Igor Sečin či oligarcha Alexej Mordašov, aktuálně nejbohatší Rus vůbec.

Unie dále nabídla Ukrajině informace o pohybu ruských sil zaznamenané satelitním centrem v Madridu a zprostředkování nákupu dalších zbraní za 500 milionů eur. Evropský parlament se v úterý vyslovil drtivou většinou hlasů pro udělení statusu kandidátské země právě Ukrajině. Z českých zástupců hlasovala proti jen komunistka Kateřina Konečná.

Ukrajinský prezident Zelenskyj apeloval hned několikrát na západní státy, aby vyhlásily nad Ukrajinou bezletovou zónu. Takový krok by ovšem znamenal přímou konfrontaci s Ruskem, a proto jej zatím všichni oslovení odmítli. Turecko nicméně zavřelo Bospor a Dardanely ruským válečným lodím a koalice východoevropských členů NATO nabídla Ukrajině několik desítek stíhaček MiG-29 — typ, který ukrajinští piloti znají a nemusí se na něj přeškolovat.

Postupně přibývá také západních firem, které se rozhodly bojkotovat ruský trh. Řadu automobilek a internetových společností doplnily v posledních dnech například banka HSBC, energetický koncern Schell nebo společnost Apple.

Ve vlastním Rusku je už třetí den zavřená burza, takže se rozsah účinku sankcí zatím jen těžko vyhodnocuje. V reakci na ukončení vysílání televize RT a provozu webové sítě Sputnik v západních zemích však Rusko zakázalo vysílat dvěma vlastním stanicím: televiznímu kanálu Dožď a rádiu Echo Moskvy. Ty v zemi patřily ke několika posledním relativně svobodným médiím.