Ruský vpád na Ukrajinu po dvanácti dnech: fronta se hýbe
Petr JedličkaIntervenční síly táhnou na východě přes Luhanskou oblast. Na západě bojují o Mikolajiv a na jihovýchodě dobývají Mariupol. Obráncům se naopak podařil protiútok u Charkova a také na kyjevských předměstích.
Titulky zpráv o ruské invazi na Ukrajinu plní v posledních dnech vývoj kolem humanitárních konvojů a ostřelovaných měst. Důležitých posunů je však více. Ruským silám se po získání jaderné elektrárny Energodar a otevření druhé fronty u Mariupolu v minulém týdnu podařilo několik dalších průlomů. Lokálně uspěly ale i dvě ukrajinské protiofenzívy.
Nejvýraznější pohyb vojsk byl zaznamenán na východní frontě. Interventům se zde podařilo prorazit hned na dvou místech v severní části Luhanské oblasti, jež byla doposud pod ukrajinskou kontrolou. Severní voj stál v úterý dopoledne u dvacetitisícového městečka Svatovek. Jižní postupoval na stotisícový Severodoněck.
Na jihovýchodním pobřeží bylo přes víkend utuženo mariupolské obležení. Podle obránců je situace ve městě už ve všech ohledech zoufalá. Pokud Mariupol padne, budou interventi moci začít nerušeně obkličovat donbaskou frontu, kde jsou od počátku války soustředěny nejzkušenější ukrajinské jednotky.
Ofenzíva směrem z Krymu na sever se po dobytí Energodaru zastavila v záporožských stepích. Postup na jihozápad pak po získání Chersonu zastavila obrana Mikolajiva, kde je velký most před řeku Bug, a u Voznesensku, kde je další místo, kde mohou tanky řeku překonat. Pokud by Rusové překonali tamní obranu, otevřela by se jim cesta k přístavu Oděsa.
U milionového Charkova na severovýchodě — který je spolu s Mariupolem, Černigovem, předměstími Kyjeva a městem Sumy stále zhusta ostřelován — se malá protiofenzíva povedla naopak Ukrajincům. Úspěšní byli také v minulých dnech v okolí Kyjeva, kde zatlačili útočníky zpět na severozápadní i severovýchodní straně města.
Na severozápadě metropole se interventi pokoušeli v posledních dnech dobýt Irpiň, což je poslední obec před hranicemi Kyjeva. Na východě pak Rusové postoupili ke stotisícovému městu Brovary, jež leží dvanáct kilometrů od vnějších kyjevských obvodů.
I když se jednotky shromážděné na sever od Kyjeva přes víkend takřka nepohnuly — což se týká i záhadného desítky kilometrů dlouhého konvoje —, stále platí, že velký útok na hlavní město může začít každým dnem.
Bilance ztrát
Ukrajinské ministerstvo obrany uvádí, že obránci zlikvidovali již dvanáct tisíc ruských vojáků. Ruské ministerstvo obrany přiznalo minulý týden pět set padlých. Jsou mezi nimi už také dva generálmajoři: velitel 7. výsadkové divize Andrej Suchověckyj a velitel 41. armády Vitalij Gerasimov.
Ukrajinské ztráty se pohybují ve většině odhadů kolem dvou tisíc. Zemi již opustily téměř dva miliony uprchlíků. Více než milion z nich je zatím v Polsku. Škody způsobené na infrastruktuře odhadl v pondělí odpovědný ukrajinský ministr na deset miliard dolarů.
Podle pondělního brífinku amerického Pentagonu již ruská armáda nasadila takřka sto procent sil, které před invazí shromáždila kolem ukrajinských hranic. Ukrajinské síly se chlubí, že do úterního poledne zlikvidovaly přes tři sta tanků a přes tisíc obrněných vozidel, osmačtytřicet letadel, osmdesát helikoptér a dvě stě kusů různých typů dělostřelectva. Tyto údaje ale nelze nezávisle ověřit.
Na ukrajinské cíle bylo od začátku invaze do 8. března vystříleno celkem 625 balistických střel krátkého a středního doletu a střel s plochou dráhou letu plus nepočítaně salv z raketového dělostřelectva typu Grad, TOS či Uragan. Právě ty nadělaly v ukrajinských městech největší škody.
Podle ukrajinské strany se Rusko zaměřuje v posledních dnech ze zoufalství čím dál více na civilní cíle, páchá válečné zločiny a různé další podlosti, jako je otevření humanitárního koridoru přes zaminované pole. Dle ruské strany vedou intervenční síly přesné útoky směřované čistě na vojenské cíle. Snímky a videa rozbořených měst se do ruských médií nedostávají nebo jsou označovány za účelové montáže.
Znalci vojenských záležitostí se shodují, že se obráncům v minulých dnech vyplatila taktika cílených útoků na zásobovací linie útočících vojsk. Postup interventů je tak výrazně pomalejší, než se čekalo na začátku invaze. Ukrajincům pomohlo také relativně teplé počasí, jež zvláště na severu země změnilo terén mimo silnice v bahno. Nyní se ale už zase ochlazuje.
Dohoda zatím jen o koridorech
Zástupci Ukrajiny se sešli s ruskou delegací už ke třem kolům rozhovorů o zastavení palby. V úterý mělo začít kolo čtvrté. Dohody byly však zatím uzavřeny pouze o bezpečné evakuaci civilistů z dobývaných měst. Do pondělka je navíc ruské síly takřka všechny alespoň částečně porušily.
Ruský prezident Putin podmiňuje zastavení bojů uznáním Krymu za ruský a satelitních ruských republik v Doněcké a Luhanské oblasti za nezávislé. Ukrajina musí dle něj také změnit svou ústavu tak, aby v budoucnu „nevstoupila do žádného ze západních bloků“ — tedy do NATO nebo do Evropské unie. Ve víkendovém rozhovoru s tureckým protějškem Erdoganem Putin navíc uvedl, že „operace skončí, až Ukrajina přestane bojovat.“
Ukrajinský prezident Zelenskyj soustavně odmítá jakékoliv územní požadavky a tvrdí, že Ukrajina nakonec zvítězí.
Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nebude usilovat o vstup do NATO, a Krym a Donbas je ochoten probrat.
Svým způsobem by to bylo řešení. Krym je ztracený, Donbas jen hromada šrotu s extrémní ekologickou zátěží, nikdy nezapomenu na sto metrů vysoké hořící haldy...
Proti jsou ovšem dvě zásadní věci.
-- vzdát se části území, navíc po agresi, je pro stát těžké.
-- a hlavně: kdo by nyní věřil Rusku jediné slovo? Žádné dohody s ním uzavřít nejde a dlouho nepůjde...
:-(
O tom, k jakým dohodám či nedohodám nakonec dojde, o tom budou rozhodovat především dvě věci:
- situace na frontě
- situace na "domácí frontě" Ruska, tedy důsledky sankcí, a míra nespokojenosti ruského obyvatelstva.
Co se situace na frontě týče: ta je samozřejmě velmi nejistá, na jedné straně se ruským invazním vojskům stále daří v určitých směrech postupovat; ale na straně druhé se jim ani po dvou týdnech bojů nepodařilo dobýt více nežli víceméně pohraniční pásmo ukrajinského území, a jedno jediné velké město.
Co hovoří proti ruskému úspěchu v boji:
- Rusko nasadilo už téměř všechny síly určené k provedení akce na Ukrajině, aniž by dosáhlo nějakého zásadního průlomu
- už několik dní po zahájení bojů jsem napsal, že čím déle budou boje trvat, tím více bude růst vojenská síla Ukrajiny.
Za prvé: může provést a dokončit mobilizaci, zorganizovat své vojenské jednotky.
Za druhé: na její straně už začínají bojovat zahraniční dobrovolníci. Tuto pomoc v žádném případě nelze podceňovat: už v tuto chvíli má být 16 tisíc zájemců, a za druhé, na rozdíl od naprosté většiny ukrajinských narychlo povolaných novobranců jsou to v naprosté většině zkušení profesionálové, mnohdy s bojovými zkušenostmi z misí v Afghánistánu, Iráku atd.
A za třetí a především: masivní vojenská pomoc, kterou Ukrajina dostává především od států NATO. Jenom pěchotních protitankových střel Javelin bylo Ukrajině dodáno už 17 tisíc! To je obrovské číslo, když si uvědomíme, že Javelin je vysoce účinná zbraň, s relativně dalekým doletem (kolem 2 km), samonaváděcí. Čistě teoreticky, kdyby každá třetí z nich zasáhla svůj cíl, pak by to stačilo na zničení snad všech ruských tanků a jiných obrněných vozidel nasazených do akce!
Navíc jestliže ukrajinské obranné síly měly původně 12 tureckých dronů - taktéž vysoce účinných proti pancéřovým vozidlům - pak podle všeho jich díky novým dodávkám dnes mají mnohem více, a to i přesto že Rusové jich několik sestřelili.
Snad jediný zbraňový segment kde se situace pro Ukrajinu vyvíjí nepříznivě, je stíhací letectvo: tady Ukrajinci hned na počátku konfliktu utrpěli těžké ztráty, a nemají je čím nahradit. V tuto chvíli se stále jedná o to, jestli by mohli dostat především polské MiG 29; ale tady má Západ zase obavy z toho, že by to Rusko interpretovalo jako akt agrese, a konflikt by dostal celoevropský rozměr.
Ale i tak: kdyby nakonec skutečně došlo k bodu, kdy by Putin zjistil, že jeho invazní armáda je zdecimovaná natolik, že už není schopná dalších invazních operací (a kdyby naopak Ukrajinci časem získali schopnost ruská vojska zatlačovat z obsazených území), pak by vyjednávají pozice Ukrajiny byly ovšem mnohem příznivější než teď.
-----------------------------
Situace v Rusku: podle posledních zpráv se zdá, že sankce skutečně působí, a to velice citelně. Zboží - a i to denní potřeby - se dramaticky zdražuje, o desítky procent. Mnoho věcí už nebude možno koupit vůbec; například automobily, kromě čínských. Klíčová otázka je, jak dlouho bude trvat, nežli se buďto ruské obyvatelstvo, anebo ruští oligarchové (kteří teď přicházejí o své miliardy) postaví proti Putinovým fantasmagorickým plánům na zřízení Velkého Ruska.
Ale i tady platí: čím déle uplyne času, tím bude situace pro Putina napjatější. Pokud se mu nepodaří v dohledné době nějaký rozhodující úspěch na válečném poli (a nic pro to nehovoří), pak by se jeho pozice mohla začít povážlivě otřásat.