Invaze na Ukrajinu po třech týdnech: Rusové za Dněprem, východ pod tlakem

Petr Jedlička

Na západě Ukrajiny postupují interventi na pravém břehu Dněpru. U řeky Bug byli odraženi. Na východě se bojuje v dosud neobsazené části Luhanské oblasti a stále i v Mariupolu. Celkové ruské ztráty jsou až třikrát větší než ukrajinské.

Proruští ozbrojenci s vlajkou Doněcké lidové republiky v dobytém městěčku Volnovacha. Ve Volnovaše se setkávají železniční tratě z Doněcku, Mariupolu a Záporoží. V minulém týdnu bylo kdysi dvacetitisícové sídlo takřka úplně zničeno. Foto NA, Telegram

Pomalu, přerušovaně, leč stále postupují ruské jednotky územím napadené Ukrajiny. Děje se tomu tak už dvaadvacátý den v řadě. Ve srovnání se začátkem týdne pronikly nově v Chersonské oblasti do stepí na pravém břehu Dněpru. Hlavní voj přitom mířil k sedmdesát kilometrů vzdálenému městu Krivoj Rog, rodišti a někdejšímu působišti prezidenta Zelenského.

Dále se interventi v posledních dnech pohnuli výrazněji v Luhanské oblasti, kde se k dřívějšímu východnímu výpadu proti dvojměstí Lysyčansk-Severodoněck připojily jednotky proudící ze severu, od městečka Svatove.

Dvousettisícové dvojměstí na březích řeky Severní Doněc je od konce horké fáze války s proruskými separatisty na jaře 2015 sídlem ukrajinské správy celého regionu. Pokud by padlo, získaly by intervenční síly pod kontrolu zřejmě i zbytek dosud nezabrané části Luhanské oblasti.

Třetí významnější pohyb v minulých dnech byl patrný na jihodonbaské frontě. Po dobytí a zničení městečka Volnovacha, kde se setkávají železniční tahy na Doněck, na Mariupol a na Záporoží, postoupili Rusové dále na západ. Z opačné strany se přitom přiblížil jiný intervenční voj postupující aktuálně podél záporožské železnice. Posledním prokazatelně ovládnutým sídlem na jeho cestě je Bilmak, šestitisícové městečko, které se do roku 2016 jmenovalo Kujbyševo, po organizátorovi první Stalinovy pětiletky.

Aktuální situace na bojišti. Zelené kruhy označují místa posledního postupu interventů, modré úspěšné protiútoty obránců. Grafika DR/WmC

Dílčí protiofenzivy se ovšem podařily také Ukrajincům. Na jihozápadní frontě nejprve domobrana uhájila v dvoudenní bitvě třicetitisícový Voznesensk, kde je důležitý most přes řeku Jižní Bug. Ukrajinská pravidelná armáda poté zatlačila interventy zpátky podél toku řeky až na polovinu vzdálenosti k oblastnímu centru Mikolajiv — dalšímu možnému přechodu přes Bug na západ a na Oděsu.

Samotný Mikolajiv se stále brání, stejně tak Černigov, Ochtyrka, Sumy, Charkov a pořád i Mariupol. Tento obležený azovský přístav je už přes deset dní místem, na nějž doléhá válka nejvíce. Podle čtvrtečního vyjádření tamní radnice bylo v čtyřsettisícovém městě poničeno již osmdesát procent obytných domů. Interventi zde zničili také porodnici a v posledních dnech i divadlo, v jehož sklepích se ukrývalo přes tisíc civilistů. Do pátečního poledne nebylo jasné, kolik jich při útoku zahynulo.

Ruský checkpoint v Mariupolu. Z města se soustavně snaží utéct tisíce civilistů. Některým se to v posledních dnech povedlo. Foto NA, Telegram

Zvláštní pozornost poutá aktuálně ještě i město Izium na jihu Charkovské oblasti. Čtyřicetitisícové středisko proslulé někdejším přejmenováním Sovětského náměstí na náměstí Johna Lennona se Rusové snaží dobýt již od 6. března. Pokud by uspěli, mohli by proniknout přes tamní dálniční most a tah k důležitým městům na severu Donbasu, jako je Kramatorsk a Slavjansk, a napadnout donbaskou frontu zezadu.

V Kyjevě se v posledních dnech nebojovalo, i když se velký útok stále čeká. V okolí metropole se obráncům podařilo vytlačit zpět jeden z proudů ruských jednotek, který se snažil minulý týden Kyjev z jihozápadu obklíčit.

Ztráty a dopady

Britská rozvědka upozorňuje, že intervenční síly přesunuly po předchozích zkušenostech „velké počty“ vojáků k ochraně zásobovacích tras. Invazi také posilují nově povolané jednotky. Potvrzen byl již odjezd kontingentů sloužících v Arménii a Jižní Osetii. Na severu Ukrajiny byla zaznamenána nově baltská námořní pěchota.

Podle některých analytiků docházejí invazní armádě síly na větší operace. Dle jiných se naopak pouze přeskupuje a velké mise typu vylodění u Oděsy či dobývání Kyjeva ještě uvidíme.

Dle ukrajinského ministerstva obrany bylo zlikvidováno již čtrnáct tisíc interventů, čtyři sta tanků, sedmasedmdesát letadel a přes dva tisíce kusů různých vozidel. Padlo naopak na třináct set obránců.

Dle revidovaných odhadů amerického Pentagonu je počet zabitých zhruba poloviční a počet padlých dvojnásobný. Fotograficky bylo zdokumentováno zatím zničení 233 tanků, třinácti letadel, dvaatřiceti helikoptér a přibližně devíti set různých vozidel. I tak však má invazní armáda takřka třikrát větší ztráty než obránci.

Většina analytiků uvádí, že intervenční síly již vystřílely do značné míry svůj arzenál připravených taktických střel — na ukrajinské cíle dopadlo od začátku invaze takřka 900 větších raket. Rusové nicméně mají stále k dispozici různé druhy bomb a dělostřelectva.

Počet zabitých civilistů odhaduje ukrajinská strana na tři tisíce. Podle Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva při OSN (OHCHR) je potvrzeno 780 civilistů mrtvých a přes dva tisíce zraněných.

Kvůli válce zemi již opustilo na 3,1 milionu lidí. Většina z nich odešla do Polska. V České republice je zatím 170 tisíc ukrajinských uprchlíků.

advertisment
Diskuse
March 18, 2022 v 22.15
Nazvy

Doporučuji při referováno o Ukrajině, včetně postupu ruských vojsk označovat ukrajinské lokality v ukrajinském znění, zde tedy raději Kryvyj Rih než Ruska verze Krivoj Roh, nebo Černihiv spíše ruské Černigov.

March 18, 2022 v 22.16

Doporučuji při referování o Ukrajině, včetně postupu ruských vojsk označovat ukrajinské lokality v ukrajinském znění, zde tedy raději Kryvyj Rih než ruská verze Krivoj Rog, nebo Černihiv spíše než ruské Černigov.

JP
March 19, 2022 v 11.26

K aktuální vojenské situace na Ukrajině se sluší připojit i to, že Holandsko jako vůbec první země oznámilo rozhodnutí dodat Ukrajině protiletadlové systémy Patriot.

Tím by boje o vzdušný prostor na Ukrajině dostaly zásadně novou kvalitu; Patrioty jsou špičkovým produktem americké vojenské techniky, a čistě teoreticky vzato by tím Ukrajinci vlastně mohli dosáhnout toho, co celou dobu požadují od Západu: totiž zřízení "bezletové zóny" nad Ukrajinou. Jediná otázka je, kolik těchto systémů Ukrajinci dostanou; a tedy především, zda se k Holanďanům připojí i další státy. Pokud by se k takovému kroku připojili i sami Američané (tedy výrobci Patriotů), pak by Ukrajinci zřejmě disponovali natolik účinným potenciálem, že by jím mohli "vyčistit" prakticky celou oblohu nad svým teritoriem.

JP
March 19, 2022 v 11.33

K otázce názvosloví: ano, na jedné straně by se slušelo - jako výraz naší sounáležitosti s atakovanou Ukrajinou - používat originálních ukrajinských označení daných lokalit, nežli názvů které mají svůj původ v ruštině.

Na straně druhé ale většina těchto "ruských" názvů je za prvé prakticky přirozenou součástí běžné češtiny; a za druhé se zřejmě mnohdy i čistě foneticky spíše blíží češtině (je nám asi jazykově přece jenom bližší výslovnost "Lvov" nežli "Lviv").

Proto také například říkáme "Londýn" a ne "London", aniž by se nad tím někdo nějak pohoršoval.

MP
March 20, 2022 v 11.6
Možná stačí neobjevovat Ameriku

Lvov byl hlavní město jedné z korunních zemí habsburské monarchie a na jeho univerzitě učilo celkem dost Čechů. Říkat mu Lviv je podobná nekulturnost jako říkat onomu bavorskému městu na soutoku řek Dunaje a Deštné Regensburg a nikoli Řezno.

Jiná situace je u míst, která nemají trvalou tradici českého názvu -- jen bych pak doporučoval psát v závorce správnou ukrajinskou výslovnost.

A taky trochu dbát o to, že se mezi třemi slovanskými jazyky dělají příliš snadno chyby vyplývající z přílišné blízkosti. Například to město na jihu Ukrajiny a jež si stejně automaticky člověk překládá jako Křivý roh, se rusky určitě nejmenuje Krivoj Roh -- jak píše Ivan Štampach --, ale Krivoj Rog. Upsání, nikoliv omyl, ale nevím jak IŠ, já se podobným upsáním ve vztahu k slovenštině, polštině, chorvatštině a ukrajinštině neumím vyhnout.

March 21, 2022 v 14.20

já to popravdě přepisuju spíš intuitivně, nic těmi formami nemyslím. Kdysi dávno (tuším rok 2002) jsem strávil na Ukrajině pracovně jedno léto, a tak ta označení píšu tak, jak je tehdy používali místní a jak jsem je od nich pochytil. Je pravda, že tehdy se i na Zakarpatské mluvilo víc rusky a například i hřivně se říkalo ze setrvačnosti rubl... Černigov bylo tehdy nejoblíbenější lahvové pivo. Nu, koukal jsem teď, že se stáčí dodnes, a přitom i ono už pod ukrajinskou variantou jména, tak je asi skutečně čas na změnu