Je ruská invaze na Ukrajinu válkou na periferii Asie?

Martin Hříbek

V hlasování o rezoluci OSN odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu se v Radě bezpečnosti zdržely pouze všechny tři asijské země: Čína, Indie a Spojené arabské emiráty. Je to symptom přesunu světové geopolitiky do Asie?

Komplikovanost indické pozice vystihuje i heslo z protestní demonstrace tamějších mírových aktivistů: zastavme válku na Ukrajině, zastavme rozšiřování NATO. Foto Noah Seelam, AFP

Rusko podle očekávání v Radě bezpečnosti OSN v pátek 25. února vetovalo rezoluci Spojených států a Albánie, podporovanou dalšími devíti členskými státy, která měla odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu. Úplné izolaci Ruska zabránily tři země, které se hlasování zdržely: celkem nepřekvapivě Čína, ale rovněž Indie a Spojené arabské emiráty. Tedy všichni asijští členové Rady bezpečnosti.

V mnoha ohledech se může jejich shodné neutrální stanovisko vůči rusko-ukrajinskému konfliktu jevit jako paradoxní. Lze je ale také číst jako symptom přesunu těžiště světového geopolitického dění z euroatlantického prostoru do oblasti indicko-tichomořské.

Řada významných světových politiků, od americké viceprezidentky Kamaly Harrisové, přes francouzského prezidenta Emmanuela Macrona po bývalého německého ministra zahraničí Heiko Maase označila v minulém roce Indicko-tichomořský region (zkráceně Indo-Pacifik) za oblast, v níž se bude rozhodovat o budoucím uspořádání světa. Čína a Indie proti sobě staví statisícové armády v Himálaji, opakovaně řeší vojenské potyčky menšího rozsahu i územní spory rozsahu značného.

Indie je součástí bezpečnostního uskupení QUAD spolu se Spojenými státy, Austrálií a Japonskem, jehož hlavním cílem je zabránit čínské hegemonii v Indickém oceánu a Tichomoří, zvláště pak v úzkých koridorech, které tyto oceány spojují. Procházejí tudy nejfrekventovanější obchodní trasy.

Před několika měsíci se zrodila myšlenka na mnohem méně pravděpodobné, analogické uskupení QUAD II, jehož členy by byly USA, Indie, Spojené arabské emiráty a Izrael. V rámci geopolitického soupeření mezi USA a Čínou jsou Indie i Spojené arabské emiráty spojenci Západu.

Naopak Rusko a Čínu sbližuje společný zájem na revizi současného uspořádáni světa, které se zrodilo z konce studené války. Jak tedy číst situaci, kdy dvě asijské jaderné velmoci, každá s populací přesahující miliardu a čtvrt obyvatel, které stojí proti sobě na svém kontinentu v klinči, zaujímají podobné stanovisko k válce v Evropě, jež do značné míry stojí na půdorysu starého mocenského soupeření mezi Moskvou a Washingtonem, jež určovalo řád světa v době studené války?

Čína se sice kriticky vyjadřovala k rozšíření NATO na východ, zatímco indickou lítost nad tím, že byla opuštěna cesta diplomacie, lze číst jako implicitní kritiku ruského postupu. Ale přesto hlasovaly shodně, nikoliv podle logiky svých antagonismů a partnerství v Indo-Pacifiku.

Indická neutralita v této věci nemá na domácí politické scéně s výjimkou několika osobností Indického národního kongresu vážné kritiky. Indie je největším světovým importérem zbraní a Rusko dlouhodobě jejím největším a spolehlivým dodavatelem. A jak ani v souvislosti s pátečním hlasováním neopomněli někteří indičtí komentátoři dodat: narozdíl od USA, které spolupráci zatěžují sankčními režimy.

Naposledy Indii hrozil sankcemi prezident Trump za nákup ruského protiletadlového systému S-400. A Rusko je dále pro Indii klíčovým partnerem v oblasti jaderného a kosmického průmyslu.

Indie tak z čistě pragmatického hlediska nemá důvod kritizovat svého stabilního partnera. Mezitím se ruský narativ snaží indickou veřejnost přesvědčit, že vztah Ruska k Ukrajině je analogický vztahu Indie k Pákistánu. A to nehledě na skutečnost, že pákistánský ministerský předseda Imran Chán zahájil návštěvu Moskvy poněkud nevhodně v předvečer invaze.

Lze jistě namítnout, že Čína i Indie jsou výjimečně silné státy, velmoci nového multipolárního světa, a proto si mohou dovolit se rozhodovat s mimořádnou mírou suverenity, která není odvozena od zájmů jejich nejdůležitějších geopolitických partnerů. Ale stejné stanovisko zaujaly i Spojené arabské emiráty, země středního významu, s odůvodněním, že je rezoluce předem odsouzena k neúspěchu a je třeba spíše nechat otevřené dveře dialogu než invazi silnými slovy odsoudit.

Nutno říci, že tento postoj je napříč asijskými zeměmi spíše typický. Dokonce i takoví spojenci Západu jako Turecko a Izrael s jednoznačným odsouzením ruské invaze váhali a k žádným sankcím dosud nepřistoupili. Zpřísňující se sankce proti Rusku jsou tak politikou Evropy, USA, Kanady a Austrálie, k nimž se částečně přidaly Japonsko a Tchaj-wan.

Jiní významní partneři jako Jižní Korea se zavázali sankce euro-atlantických zemí ve vztahu k Rusku dodržovat, ale k svým vlastním buď nepřistupují vůbec nebo jen s největší opatrností. Rezervované jsou rovněž země jihovýchodní Asie.

Pouze Singapur invazi jednoznačně odsoudil a sankce pravděpodobně zavede. Indonésie se omezila na odsouzení eskalace násilí a kroků porušujících suverenitu a teritoriální integritu jakékoliv země, aniž by však přímo jmenovala Rusko.

Další země regionu vysloveně nestály o diplomatickou roztržku s Moskvou kvůli Ukrajině, a proto se omezily na obecné volání po diplomatickém řešení, nebo se zcela soustředily na evakuaci svých občanů z prostoru konfliktu. Myanmarská junta naopak Rusko podpořila.

Rezistence vůči tlaku zaujmout k ruské invazi jasné stanovisko a vyvodit z toho náležité diplomatické i ekonomické důsledky je tak, zdá se, většinovým postojem asijských zemí vůči válce ve východní Evropě. Zatímco změny siločar v indicko-tichomořském regionu vyvolávají silné odezvy v euro-atlantickém prostoru — například vznik nového bezpečnostního uskupení pro oblast Indo-Pacifiku AUKUS (Austrálie, Velká Británie a USA) vyvolal na podzim loňského roku hluboký rozkol mezi těmito zeměmi a Francií — opačně to, zdá se, až tolik neplatí. Může to znamenat, že se indicko-tichomořský region stává gravitačním centrem, vůči němuž je euroatlantický prostor stále větší měrou sekundární.

advertisment
advertisment
Diskuse
JH

si za to v EU sami, že se bráníme hlubší integraci zuby nehty, a místo toho vedeme žabomyší války o různé kvóty a názvy potravin.

PK
March 2, 2022 v 9.17

Nevím o žádných "žabomyších sporech" o názvy potravin. Vím jenom o tom, že někteří lidé držkovali kvůli legitimnímu rozhodnutí centrálního orgánu, ke kterému tento je kompetentní. (A "hlubší integrace" znamená více kompetencí centrálním orgánům, viďte).

Horší je to samozřejmě s těmi "různými kvótami" - kdy některé státy odmítaly vzít na své území jakékoliv uprchlíky prchající před válkou. Samozřejmě, při "hlubší integraci" by s nimi nikdo nediskutoval, prostě by se jim ty kvóty centrálně uložily.

19. ledna 2017:

„Pane Kolaříku, představte si tuto hypotetickou situaci: před žiletkovým plotem na hranicích Německa

stále čeká milion zbídačených ruských uprchlíků a Vy v roli německého kancléře máte rozhodnout, zda je bez zbytečného otálení a zbytečných kontrol pustíte do Německa. Jak se zachováte?“

„... prostě by se jim ty kvóty centrálně uložily.“

----------------------------

Pane Kolaříku, ČR i (stále kritizované) Polsko Ukrajině pomůže i bez těch vámi „centrálně nařízených kvót“. Chceme totiž Ukrajině pomoci - včetně přijetí uprchlíků.

Ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk v rozhovoru pro televizi ZDF (asi z 25. nebo 26. 2.) přiznal, že „pláče poprvé po mnoha letech“, a to nejen kvůli válce ve své zemi, ale také kvůli „chladu a lhostejnosti“, kterou ukrajinská otázka v Německu vyvolává.

PK
March 2, 2022 v 14.27

Čemu nerozumíte, pane Nusharte?

Čemu nerozumíte na tom, že v případě "hlubší integrace", po které volá pan Hájek, by byly kvóty pro přidělování uprchlíků centrálně zeshora nadekretovány?

Čemu nerozumíte na tom, že Česko odmítalo přijetí jakýchkoliv uprchlíků utíkajících před válkou ze Sýrie, a kvůli tomu volilo populisty a demagogy, kteří jim slibovali "ani jednoho uprchlíka"?

Rozumím tomu, pane Kolaříku: na tu otázku, kterou jsem Vám položil 19. ledna 2017, neodpovíte. Samozřejmě, při "hlubší integraci" by se nediskutovalo, prostě by se "jim" ty kvóty "centrálně" uložily. My ale, pane Kolaříku, žádné vaše kvóty nepotřebujeme. Sice to od nás bude "nehumánní", ale ukrajinské uprchlíky budeme přijímat bez kvót.

PK
March 2, 2022 v 17.30

Přesně jste to uhodl, Nusharte. Na ten váš žvást neodpovím.

Máte-li zájem, diskutujte s panem Hájkem a sdělte mu, že žádnou "jeho" hlubší integraci "nepotřebujeme".

A svoji xenofobii a rasismus opravdu nemusíte tak okatě stále zdůrazňovat, už jste tím hodně profláklý.

Nemýlím-li se, tak podle Vás přece mezi migranty nemůžeme rozlišovat, všichni jsou podle Vás uprchlíci. Takže pokud byste byl proti přijetí hypotetických ruských (ekonomických) migrantů (tedy vlastně "uprchlíků"), byl byste podle Vás také rasista a xenofob?

Děkuji za objasnění Vašeho stanoviska.

PK
March 2, 2022 v 18.16

To, že ropatláváte svůj žvást, Nusharte, nemá se mnou nic společného.

A svoji xenofobii a rasismus opravdu nemusíte tak okatě stále zdůrazňovat, už jste tím hodně profláklý.

Ještě jednou děkuji za objasnění Vašeho stanoviska, lépe jste to ani vysvětlit nemohl, chápu Vás.

Teď jsem Vám, pane Kolaříku, dlužen vysvětlení zase já.

"Hlubší integrace" (při které, jak píšete, by s námi nikdo nediskutoval a prostě by nám to stanovisko "centrálně zeshora nadekretoval", by v tomto případě k žádoucímu tvrdému postoji vůči agresorovi vést nemohla, protože ten tvrdší postoj k Rusku nevyšel z "centra", ale byl inspirován z periferie - od "ošklivého" věčně rozcuchaného brexitáře a z "barbarského" východního křídla EU.

Kdybychom se tedy spoléhali na tu "hlubší integraci" a na "dekrety zeshora", mohli bychom si časem gratulovat třeba i k ruské anexi pobaltských států, k naprosté diskreditaci NATO, k záchraně světa před klimatickou katastrofou prostřednictvím ruského plynu, a náš "Don Quijote" by pak proti Rusku bojoval v čele armády větrných mlýnů vypnutím zbývajících jaderných elektráren a totální závislostí na ruském plynu.

PK
March 2, 2022 v 21.53

Neotravujte, Nusharte. Jestli na něco opravdu nemám náladu, tak jsou to vaše kecy.

Jak říkám, jestli chcete, sdělte panu Hájkovi, že tu "jeho" hlubší integraci "nepotřebujete".

Mě do toho vůbec nepleťte, já se s vámi vůbec nebavím, a to už dost dlouho.

PK
March 2, 2022 v 21.58
Jinak pokud jde o ten článek

Rezoluce OSN odsuzující Rusko byla přijata 141 zeměmi kolem celého glóbu.

Takže to nebude tak zlé, jak to článek líčí. I když Indie v mých očích hodně klesla, to ano.

Ano, pane Kolaříku, Maďarsko má problemacké vztahy s Ukrajinou. Jistí lidé, kteří také tak rádi jako Vy označují své oponenty za „fašisty, rasisty a xenofoby“, se snaží, aby i ČR měla problematické vztahy s Polskem.

+ Další komentáře