Čínsko-ruské vztahy se v poslední době zřetelně prohlubují. Demonstrovalo to i jednání mezi generálním tajemníkem ÚV KS Číny Si Ťin-pchingem a jeho ruským protějškem, prezidentem Vladimirem Putinem, které se uskutečnilo krátce před zahájením Zimních olympijských her v Pekingu.

Jeho výsledkem bylo Společné prohlášení Ruské federace a Čínské lidové republiky o mezinárodních vztazích a udržitelném rozvoji v nové éře (anglická verze). Navzdory zintenzivňujícímu se čínsko-ruskému přátelství, však zahraničněpolitické zájmy obou velmocí totožné nejsou. Projevuje se to i v čínském postoji vůči krizi na Ukrajině, který lze označit přinejmenším za zdrženlivý.

Ačkoliv začátkem února vyjádřil Si Ťin-pching Putinovi svou doposud nejsilnější podporu, čínský ministr zahraničních věcí Wang I ve svých prohlášeních ohledně dění na Ukrajině našlapuje velmi opatrně. Mluví o respektu k suverenitě a teritoriální integritě všech států včetně Ukrajiny a v návaznosti na eskalaci situace vyzývá obě strany k zmírnění napětí a diplomatickému řešení konfliktu.

Svým postojem se snaží alespoň minimálně přiblížit Spojeným státům a jejich spojencům, a předejít tak dramatickému zhoršení vztahů s Washingtonem. Tento týden (25. února) se pak generální tajemník ÚV KS Číny telefonicky spojil přímo s Vladimirem Putinem a v návaznosti na čtvrteční vpád ruské armády na území Ukrajiny ho vyzval k řešení vyhrocené situace skrze diplomatická vyjednávání.

Putin si dle svých vlastních slov „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině obhajuje tím, že NATO a OSN již „dlouho ignorovaly oprávněné bezpečnostní obavy Ruska“. Navíc tvrdí, že Rusko bylo s Ukrajinou původně ochotné vést jednání „na vysoké úrovni“. Pár hodin po začátku invaze navíc čínský velvyslanec při OSN Čang Ťün řekl, že „dveře k mírovému řešení stále nejsou zcela zavřené“ a vyzval všechny strany k zachování zdrženlivosti.

Dveře k míru nejsou zavřené, ale za vše může USA

Čína mezitím i nadále za viníka ozbrojeného konfliktu označuje Washington. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing se v této souvislosti nechala slyšet, že: „Od roku 2011 uvalily USA na Rusko více než sto sankcí. Vyřešily však americké sankce nějaký problém? Vyřeší se díky americkým sankcím otázka Ukrajiny sama?“

Právě v reakci na sankce, které na Rusko uvalila Evropská unie, Severoatlantická aliance i další státy, se Čína Vladimiru Putinovi chystá pomoci v ekonomických otázkách. Finanční analytici se domnívají, že Čína s největší pravděpodobností Rusku tyto sankce překonat pomůže, a to prostřednictvím obchodováním se zdroji a poskytováním půjček ze státních bank.

Rusko je už dnes největším příjemcem čínských půjček. V celkové výši dosahovaly půjčky mezi lety 2000 až 2017 výši až 151 miliard dolarů. Tom Rafferty, analytik Economist Intelligence Unit to okomentoval: „Úroveň čínské pomoci by v procesu utváření krize mohla být důležitým faktorem.“

Peking ale pomáhá i jinak, rétoricky. Zakázal například doma nazývat ruskou agresi invazí. V čínských médiích se navíc o krizi často hovoří jako o konfliktu, který eskaloval na základě „provokace ze strany Spojených států“.

V úterý pak navíc účet Horizont News, který na sociálních sítích publikuje zprávy z Beijing News, na populární sociální síti Weibo omylem zveřejnil pokyny, podle nichž cenzuruje čínské zpravodajství o událostech na Ukrajině. Ve zprávě, která byla brzy na to smazána, bylo například uvedeno, že by čínští novináři neměli zveřejňovat žádné příspěvky, které se vyjadřují v neprospěch Ruska či se v nich objevuje prozápadní obsah.

Invaze až po Olympijských hrách

Za pozornost také stojí, že ruský útok na Ukrajinu započal jen několik málo dní po oficiálním ukončení Zimních olympijských her v Pekingu. Před jejich začátkem unikla informace, podle níž Si Ťin-pching údajně požádal Vladimira Putina, aby invazi nezahajoval v době olympiády.

Čínské ministerstvo zahraničí však tuto informaci okamžitě označilo za naprostý výmysl a záměrnou sabotáž ZOH. V kontextu současného vývoje situace na Ukrajině se však tyto „spekulace“ při retrospektivním přezkoumání událostí jeví poněkud pravděpodobněji.

Si Ťin-pching západu během nedávného telefonického rozhovoru navíc doporučil „opustit mentalitu studené války a prostřednictvím jednání vytvořit vyvážený, účinný a udržitelný evropský bezpečnostní mechanismus“. Generální tajemník Komunistické strany a prezident ČLR sám sebe pasoval do role jakéhosi mírotvorce, jemuž leží na srdci především klid v Evropě.

Bude následovat anexe Tchaj-wanu?