Tchaj-wan jako Ukrajina? Situace zcela jiná…

Markéta Záhumenská

Spojenectví Ruska a Čínské lidové republiky lze pokládat za jeden ze stěžejních předpokladů ruské invaze na Ukrajině. Právě v souvislosti s ruskou agresí se tak znovu vynořila možnost čínské invaze na Tchaj-wan.

Obyvatelé Chang-čou v provincii Če-ťiang na východním pobřeží Číny sledují zprávy z Ukrajiny. Foto AFP

Čínsko-ruské vztahy se v poslední době zřetelně prohlubují. Demonstrovalo to i jednání mezi generálním tajemníkem ÚV KS Číny Si Ťin-pchingem a jeho ruským protějškem, prezidentem Vladimirem Putinem, které se uskutečnilo krátce před zahájením Zimních olympijských her v Pekingu.

Jeho výsledkem bylo Společné prohlášení Ruské federace a Čínské lidové republiky o mezinárodních vztazích a udržitelném rozvoji v nové éře (anglická verze). Navzdory zintenzivňujícímu se čínsko-ruskému přátelství, však zahraničněpolitické zájmy obou velmocí totožné nejsou. Projevuje se to i v čínském postoji vůči krizi na Ukrajině, který lze označit přinejmenším za zdrženlivý.

Ačkoliv začátkem února vyjádřil Si Ťin-pching Putinovi svou doposud nejsilnější podporu, čínský ministr zahraničních věcí Wang I ve svých prohlášeních ohledně dění na Ukrajině našlapuje velmi opatrně. Mluví o respektu k suverenitě a teritoriální integritě všech států včetně Ukrajiny a v návaznosti na eskalaci situace vyzývá obě strany k zmírnění napětí a diplomatickému řešení konfliktu.

Svým postojem se snaží alespoň minimálně přiblížit Spojeným státům a jejich spojencům, a předejít tak dramatickému zhoršení vztahů s Washingtonem. Tento týden (25. února) se pak generální tajemník ÚV KS Číny telefonicky spojil přímo s Vladimirem Putinem a v návaznosti na čtvrteční vpád ruské armády na území Ukrajiny ho vyzval k řešení vyhrocené situace skrze diplomatická vyjednávání.

Putin si dle svých vlastních slov „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině obhajuje tím, že NATO a OSN již „dlouho ignorovaly oprávněné bezpečnostní obavy Ruska“. Navíc tvrdí, že Rusko bylo s Ukrajinou původně ochotné vést jednání „na vysoké úrovni“. Pár hodin po začátku invaze navíc čínský velvyslanec při OSN Čang Ťün řekl, že „dveře k mírovému řešení stále nejsou zcela zavřené“ a vyzval všechny strany k zachování zdrženlivosti.

Dveře k míru nejsou zavřené, ale za vše může USA

Čína mezitím i nadále za viníka ozbrojeného konfliktu označuje Washington. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing se v této souvislosti nechala slyšet, že: „Od roku 2011 uvalily USA na Rusko více než sto sankcí. Vyřešily však americké sankce nějaký problém? Vyřeší se díky americkým sankcím otázka Ukrajiny sama?“

Právě v reakci na sankce, které na Rusko uvalila Evropská unie, Severoatlantická aliance i další státy, se Čína Vladimiru Putinovi chystá pomoci v ekonomických otázkách. Finanční analytici se domnívají, že Čína s největší pravděpodobností Rusku tyto sankce překonat pomůže, a to prostřednictvím obchodováním se zdroji a poskytováním půjček ze státních bank.

Rusko je už dnes největším příjemcem čínských půjček. V celkové výši dosahovaly půjčky mezi lety 2000 až 2017 výši až 151 miliard dolarů. Tom Rafferty, analytik Economist Intelligence Unit to okomentoval: „Úroveň čínské pomoci by v procesu utváření krize mohla být důležitým faktorem.“

Peking ale pomáhá i jinak, rétoricky. Zakázal například doma nazývat ruskou agresi invazí. V čínských médiích se navíc o krizi často hovoří jako o konfliktu, který eskaloval na základě „provokace ze strany Spojených států“.

V úterý pak navíc účet Horizont News, který na sociálních sítích publikuje zprávy z Beijing News, na populární sociální síti Weibo omylem zveřejnil pokyny, podle nichž cenzuruje čínské zpravodajství o událostech na Ukrajině. Ve zprávě, která byla brzy na to smazána, bylo například uvedeno, že by čínští novináři neměli zveřejňovat žádné příspěvky, které se vyjadřují v neprospěch Ruska či se v nich objevuje prozápadní obsah.

Invaze až po Olympijských hrách

Za pozornost také stojí, že ruský útok na Ukrajinu započal jen několik málo dní po oficiálním ukončení Zimních olympijských her v Pekingu. Před jejich začátkem unikla informace, podle níž Si Ťin-pching údajně požádal Vladimira Putina, aby invazi nezahajoval v době olympiády.

Čínské ministerstvo zahraničí však tuto informaci okamžitě označilo za naprostý výmysl a záměrnou sabotáž ZOH. V kontextu současného vývoje situace na Ukrajině se však tyto „spekulace“ při retrospektivním přezkoumání událostí jeví poněkud pravděpodobněji.

Si Ťin-pching západu během nedávného telefonického rozhovoru navíc doporučil „opustit mentalitu studené války a prostřednictvím jednání vytvořit vyvážený, účinný a udržitelný evropský bezpečnostní mechanismus“. Generální tajemník Komunistické strany a prezident ČLR sám sebe pasoval do role jakéhosi mírotvorce, jemuž leží na srdci především klid v Evropě.

Bude následovat anexe Tchaj-wanu?

To však ostře kontrastuje s dlouhodobě deklarovaným čínským zahraničně-politickým postojem, jehož alfou a omegou je deklarovaný respekt k územní integritě a nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných zemí. Tento postoj se Čína snaží hájit především proto, aby mohla snáze čelit kritice při prosazování svých vlastních geopolitických zájmů.

Mezi ně kromě připojení Tchaj-wanu k pevnině patří také uplatňování stále větší kontroly nad Hongkongem, Tibetem a Sin-ťiangem. Vedení země totiž nemá nejmenší zájem, aby se západní mocnosti postavily na stranu Tchaj-wanu v případě, že by se rozhodlo „osvobodit“ tuto „poslední dosud neosvobozenou provincii“.

Hrozba čínské invaze na Tchaj-wan se v kontextu války na Ukrajině jeví až nebezpečně reálně. V médiích se stále častěji objevují spekulace, že otázka Tchaj-wanu ve světle ruské agrese na Ukrajině nabyla na aktuálnosti, a pokud Rusku projde Ukrajina, ostrovní zemi může v nejbližší době potkat podobný osud.

Zdrojem obav o bezpečnostní situaci Tchaj-wanu bylo vyslání osmi čínských válečných letadel do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (AIDZ), zaznamenané ve čtvrtek 24. února, v den ruské invaze na Ukrajinu. Ačkoliv se s podobnými demonstracemi čínské síly Tchaj-wan potýká už minimálně dva roky a nikoho ilegální průlety nepřekvapují, vzhledem k bojům na Ukrajině se poslední vstup čínských stíhaček do tchajwanského vzdušného prostoru dostal do popředí zájmu veřejnosti.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen v pátek 25. února vydala prohlášení, v němž ruskou agresi vůči Ukrajině odsoudila. Zároveň Ukrajině vyjádřila solidaritu, neboť jako menší a demokratický stát rovněž čelí hrozbě velkého a nebezpečného souseda. Přitom však zdůraznila, že situace na Ukrajině je fundamentálně odlišná od té tchajwanské.

Peking s ní výjimečně souhlasí, ovšem situaci vykládá „po svém“. Čínské ministerstvo zahraničí tvrdí: „Tchaj-wan není Ukrajina a vždy byl nezcizitelnou součástí ČLR. To je nesporný právní a historický fakt.” Čínští představitelé odlišnost obou případů vehementně zdůrazňují, jelikož srovnání s Ukrajinou Tchaj-wan automaticky staví do pozice suverénního státu, což je to poslední, co by si Čína přála.

ČLR: Tchajwanská suverenita nikdy neexistovala

To potvrzují i reakce na odsouzení ruské agrese tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, které se objevily na Twitteru jednoho z nejvlivnějších čínských propagandistických médií Global Times. Čínská lidová republika Tchaj-wanu a i celému světu ve tweetu vzkázala: „Tchaj-wan se prostřednictvím ukrajinské krize na sebe snaží přitáhnout pozornost. O suverenitě Ukrajiny není, navzdory sporům na jejích hranicích, pochyb. Tchajwanská suverenita však nikdy neexistovala. Je jen otázkou času, kdy bude tamní separatistický režim vymýcen.“

Peking stále dokola opakuje tytéž argumenty, kterými hájí své nároky na nedaleký ostrovní stát, nicméně je možné, že si tím, stejně jako nedostatečným odsouzením ruské agrese, připravuje půdu pro případ, že by k invazi v budoucnu přeci jen přistoupil. Redaktor agentury Sin-chua Ming Wei v této souvislosti řekl: „Jednoduše řečeno, Čína musí podpořit Rusko emocionálně a morálně, zatímco se bude snažit si neznepřátelit USA a EU.“

Jestli lze čínské zahraniční politice něco nelze upřít, pak je to její prozíravost. Ruská podpora se ČLR bude totiž v případě Tchaj-wanu také hodit.

advertisment
advertisment
Diskuse
JP
March 2, 2022 v 11.4

Tato prozíravost Číňanů (na rozdíl od ruského počínání ve stylu beranidla) teď ovšem hovoří pro to, že nějaký vojenský čínský zásah proti Tchaj-wanu akutně nehrozí.

Jak jsem už napsal pod jiným článkem, ze současné situace nejvíce profituje právě Tchaj-wan; protože Čína při pohledu na razantní sankce mezinárodního společenství proti Rusku nebude riskovat, že by na sebe přivolala tu samou odvetu.