Čínsko-ruské vztahy se v poslední době zřetelně prohlubují. Demonstrovalo to i jednání mezi generálním tajemníkem ÚV KS Číny Si Ťin-pchingem a jeho ruským protějškem, prezidentem Vladimirem Putinem, které se uskutečnilo krátce před zahájením Zimních olympijských her v Pekingu.

Jeho výsledkem bylo Společné prohlášení Ruské federace a Čínské lidové republiky o mezinárodních vztazích a udržitelném rozvoji v nové éře (anglická verze). Navzdory zintenzivňujícímu se čínsko-ruskému přátelství, však zahraničněpolitické zájmy obou velmocí totožné nejsou. Projevuje se to i v čínském postoji vůči krizi na Ukrajině, který lze označit přinejmenším za zdrženlivý.

Ačkoliv začátkem února vyjádřil Si Ťin-pching Putinovi svou doposud nejsilnější podporu, čínský ministr zahraničních věcí Wang I ve svých prohlášeních ohledně dění na Ukrajině našlapuje velmi opatrně. Mluví o respektu k suverenitě a teritoriální integritě všech států včetně Ukrajiny a v návaznosti na eskalaci situace vyzývá obě strany k zmírnění napětí a diplomatickému řešení konfliktu.

Svým postojem se snaží alespoň minimálně přiblížit Spojeným státům a jejich spojencům, a předejít tak dramatickému zhoršení vztahů s Washingtonem. Tento týden (25. února) se pak generální tajemník ÚV KS Číny telefonicky spojil přímo s Vladimirem Putinem a v návaznosti na čtvrteční vpád ruské armády na území Ukrajiny ho vyzval k řešení vyhrocené situace skrze diplomatická vyjednávání.

Putin si dle svých vlastních slov „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině obhajuje tím, že NATO a OSN již „dlouho ignorovaly oprávněné bezpečnostní obavy Ruska“. Navíc tvrdí, že Rusko bylo s Ukrajinou původně ochotné vést jednání „na vysoké úrovni“. Pár hodin po začátku invaze navíc čínský velvyslanec při OSN Čang Ťün řekl, že „dveře k mírovému řešení stále nejsou zcela zavřené“ a vyzval všechny strany k zachování zdrženlivosti.

Dveře k míru nejsou zavřené, ale za vše může USA