Nedávná ruská invaze na Ukrajinu s sebou přinesla mimo jiné i obavy o budoucnost Tchaj-wanu, jenž čelí stále se stupňujícím hrozbám ze strany Čínské lidové republiky. Ta všemi dostupnými prostředky konsistentně vyjadřuje svůj záměr Tchaj-wan anektovat neboli navrátit jej do „lůna vlasti“.

Jen pár hodin po vypuknutí války na Ukrajině se internetem začaly šířit obavy, že se Čína rozhodne využít chvíle nepozornosti Západu, jehož zrak se v tu chvíli plně upínal k Ukrajině, a souběžně s ruským útokem podnikne invazi na Tchaj-wan. Tyto teorie byly podpořeny poplašnými zprávami, že se čínské námořnictvo přibližuje k ostrovu a čínské stíhačky opakovaně pronikají do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ).

Tyto operace však pro Tchajwance dnes již představují spíše rutinní záležitost než hrozbu. Intenzivní narušování ADIZ zažívá Tchaj-wan průběžně od roku 2020 a jen v minulém roce bylo v blízkosti ostrova zaznamenáno více než šest stovek čínských válečných letounů. Peking tímto způsobem demonstruje svou sílu a zároveň se pokouší Tchaj-wan ekonomicky vyčerpat tlakem na zvyšování nákladů na obranu ostrova.

I když k „dvojité invazi“, jak již víme, nedošlo, poslední události nejen v médiích, ale především mezi odborníky, znovu rozpoutaly debatu na téma, zda by se ruský vpád na Ukrajinu mohl do budoucna stát předobrazem čínské invaze právě na Tchaj-wan.

Napjatá situace vzbuzuje pochopitelně mnoho otázek i napříč tchajwanskou společností. Rozhodně proto stojí za pozornost podívat se blíže, jak hrozbu čínské invaze vnímají sami Tchajwanci a jaká ve společnosti nyní vládne atmosféra. V této souvislosti je zajímavé srovnání výsledků nejnovějších průzkumů veřejného mínění s průzkumy provedenými ještě v době před vypuknutím války na Ukrajině.

„Budeme se bránit sami“

V současné době patří mezi nejčastěji diskutované otázky vojenská pomoc ze strany USA, ochota Tchajwanců vstoupit do armády a bojovat za vlast a také schopnost ostrova ubránit se bez intervence spojeneckých vojsk. Hovoří se rovněž o prodloužení povinné vojenské služby z nynějších čtyř měsíců na minimálně jeden rok.

Podle posledního průzkumu z 22. března letošního roku, který ve spolupráci s agenturou Focus Survey Research zpracovala nadace Taiwan Public Opinion Foundation (TPOF), se 59,7 procent Tchajwanců domnívá, že pokud by z druhé strany Tchajwanské úžiny byla vyslána vojska Čínské lidově osvobozenecké armády (ČLOA), bude Tchaj-wan nucen čínské invazi čelit sám. Zároveň více než tři čtvrtiny respondentů (78 procent) nevěří, že by byl ostrov schopen se vlastními silami ubránit. Na otázku, zda mají dotazovaní důvěru v pomoc ze strany USA, odpovědělo 55,9 procenta respondentů, že dle jejich názoru americká armáda obranu ostrova aktivně nepodpoří. Důvěru v pomoc USA má naopak 37,5 procenta dotazovaných.

Pro srovnání, v průzkumu zveřejněném na stránkách Common Wealth Magazine v první polovině ledna roku 2022, tedy necelý měsíc a půl před tím, než Rusko zaútočilo na Ukrajinu, naopak stejné množství účastníků (58,8 procenta) věřilo, že by se americké ozbrojené síly za Tchaj-wan postavily.

Závazky Američanů a posun za Bidena

Mezi ruským útokem na Ukrajinu a čínskou invazí na Tchaj-wan lze sledovat jisté paralely, a je tudíž na místě se domnívat, že v důsledku americké reakce na ruskou invazi na Ukrajinu tchajwanská veřejnost částečně ztrácí důvěru v pomoc ze strany Spojených států. Na druhou stranu mají USA vůči Tchaj-wanu větší spojenecké závazky než vůči Ukrajině.

Spojené státy americké jsou k pomoci při obraně ostrova vázány Zákonem o vztazích USA k Tchaj-wanu (Taiwan Relations Act) z roku 1979. Na oficiálních webových stránkách ministerstva zahraničí stojí: „Ačkoli Spojené státy nemají s Tchaj-wanem diplomatické styky, mají s ním robustní neoficiální vztahy a mají trvalý zájem na zachování míru a stability v Tchajwanské úžině. V souladu se Zákonem o vztazích s Tchaj-wanem zpřístupní Spojené státy podle potřeby obranné prostředky a služby tak, aby si Tchaj-wan mohl udržet dostatečnou schopnost sebeobrany.“