Válka na Ukrajině je pro Čínu šancí převážit USA i Evropu
Kateřina ProcházkováRuská agrese vůči Ukrajině zřetelně ukázala, že čínská politika je především bezprecedentně pragmatická. Lavírování Číny není projevem vyčkávání, nýbrž chladnokrevnou strategií, jejímž prostřednictvím chce prosadit své dlouhodobé záměry.
Čína stejně jako další nedemokratické státy svůj postoj k ruskému útoku na Ukrajinu potvrdila při hlasování na půdě OSN. Tehdy ruskou vojenskou aktivitu na Ukrajině za invazi vedle samotného Ruska neuznaly země jako Sýrie, Eritrea, KLDR nebo Bělorusko. Hlasování se zdržela Kuba, Írán, Vietnam, Nikaragua a dalších třicet států včetně právě Číny. A Peking podobně nikdy neoznačil násilné připojení Krymu k Ruské federaci v roce 2014 za anexi.
Čínští představitelé se tedy proti ruské agresivitě oficiálně nestaví a mluví o potřebě míru, stability či dodržování zákonů. Ministr zahraničí Wang I přišel už v březnu s návrhem mírového dialogu a s šestibodovou iniciativou „řešící“ humanitární krizi na Ukrajině se zapojením čínského Červeného kříže. Peking prý zaujímá nestranný a objektivní postoj.
O tom, jak tento nestranný a nezaujatý postoj vypadá, se lze dočíst na čínských sociálních sítích a ve státních médiích. O ruské propagandě šířící se prostřednictvím čínských médií a sociálních sítí psal projekt Sinopsis několikrát, naposledy zde.
„Od začátku války na Ukrajině jsou čínské sociální sítě plné příspěvků podporujících ruskou invazi. Jejich počet výrazně převyšuje příspěvky válku odsuzující. Což je navíc umocněno tím, že proukrajinské názory čínští cenzoři velmi efektivně eliminují.“
Ti, kteří nevládnou čínštinou, mohou do tohoto světa nenávisti, dezinformací a propagandy nahlédnout díky iniciativě s názvem Velké překladatelské hnutí. Příklady konkrétních dezinformačních kampaní, které Čína přebírá z ruské propagandy, upravuje ke svému obrazu a posílá dále do světa, popisuje studie tchajwanského projektu Doublethink Lab takto:
„Ruské dezinformace, například o ukrajinském „nacismu“, se masivně šíří v médiích a na sociálních sítích v Číně, na Tchaj-wanu a prostřednictvím čínské diaspory i do celého světa. Pomáhají tomu úzké vazby mezi ruskými a čínskými státními médii spolu s přísnou kontrolou informací na internetu.“
Podpora na všech frontách?
Čínské vedení lavíruje a hraje „na obě strany“ proto, že tím získává nejvíc. Ekonomicky podporuje Moskvu, alespoň v té míře, aby pomoc viditelně nepřekročila západní sankce, uvalené na „přítele, s nímž si vždy budou krýt záda.“ Plán dodávat zbraně ruské armádě ČLR popírá, Rusům ale ochotně nabídla své finanční nástroje — místo platebního systému SWIFT mohou ruské banky využívat nedokonalý čínský CIPS (se 13000 transakcemi za den, ve srovnání se SWIFTem, který má denně přes 40 milionů transakcí).
V platebních transakcích mohou Rusové namísto systému VISA nebo MasterCard přejít na čínský UnionPay, ovšem překvapivě vyjma největší ruské banky Sberbank, již tuto možnost ČLR nedala údajně kvůli strachu z možného obvinění z pomoci v obcházení západních sankcí. Rusku se ovšem nabízí k využití také digitální čínská měna e-jüan (e-CNY).
Profitovat z krizí Peking umí, což světu dokázal už svou zištnou pomocí v době pandemie covidu-19 — nejprve prodejem předraženého zdravotnického materiálu a později vakcínovou diplomacií, distribucí (WHO neschválených) vakcín Sinopharm.
Společně proti stejnému nepříteli
V posledních týdnech se však zdá, že pomoc Rusku ze strany Číny je spíše rétorická, o materiální podporu jde jen sporadicky. Jasné spojenectví však panuje v boji proti společnému nepříteli, tedy proti Severoatlantické alianci (NATO) a především Spojeným státům. Jako by Si Ťin-pchingovi jeho odborníci na public relations našeptávali: „Když ti Rusko přihraje válku, využij ji k dobrému PR,“ a tedy zpropaguj svůj úspěšný systém vlády a ekonomický růst a využij slabšího partnera v boji s konkurencí.
Dokazují to mediální výstupy i prohlášení předních čínských politiků a úředníků. Mluvčí čínského ministerstva věcí, známý „vlčí bojovník“ Čao Li-ťien na tiskové konferenci nazval Severoatlantickou alianci „tvůrcem problému na Ukrajině“. Doslova řekl: „Zatímco NATO o sobě tvrdí, že je obrannou organizací, ve skutečnosti neustále dělá problémy a vytváří konfrontace.“
A zase olej do ohně… aneb opakující se rétorika KS Číny
Dezinformací a lží na adresu Spojených států chrlí státní čínská i ruská média a trollové na sociálních sítích denně stovky. V posuzování aktivit Západu je často využívaná fráze o přilévání oleje do ohně, již od Si Ťin-pchinga a ministra Wanga hojně přejímají snad všichni, kteří v Číně mohou veřejně mluvit. Uchytily se i Čínou přiživené dezinformace o amerických biolaboratořích na Ukrajině. Ano, opět ty biolaboratoře USA, které dle dezinformátorů „vytvořily“ i virus způsobující covid-19.
I zde čínská propaganda na ruskou dezinformaci umně naroubovala svůj vlastní příběh. Lež o potřebě denacifikovat území je zase Čínou využívána ve spojitosti s Hongkongem a tamními protesty — toto téma bylo podrobně zmapováno odborníky z Doublethink Lab v textu „Nacifikace“ Ukrajiny v čínském informačním prostoru.
Čína: Evropa v úpadku
Důležitým hráčem, kterého chce Čína naopak získat na svou stranu, jsou státy Evropské unie. EU je totiž ekonomicky důležitý partner, který navíc zahrnuje i státy, jež v minulosti ČLR ochotně naslouchaly. Svými články o těžkých časech bez plynu, nafty a benzinu, které podpora Ukrajině přinese, tak tedy cílí i na nás.
To se sice doopravdy může stát, podpora agresorů a autoritářských režimů by nás však mohla stát víc než jen několik měsíců či let nepohodlí. Mohla by nás stát samotnou naši existenci.