Čína stejně jako další nedemokratické státy svůj postoj k ruskému útoku na Ukrajinu potvrdila při hlasování na půdě OSN. Tehdy ruskou vojenskou aktivitu na Ukrajině za invazi vedle samotného Ruska neuznaly země jako Sýrie, Eritrea, KLDR nebo Bělorusko. Hlasování se zdržela Kuba, Írán, Vietnam, Nikaragua a dalších třicet států včetně právě Číny. A Peking podobně nikdy neoznačil násilné připojení Krymu k Ruské federaci v roce 2014 za anexi.

Čínští představitelé se tedy proti ruské agresivitě oficiálně nestaví a mluví o potřebě míru, stability či dodržování zákonů. Ministr zahraničí Wang I přišel už v březnu s návrhem mírového dialogu a s šestibodovou iniciativou „řešící“ humanitární krizi na Ukrajině se zapojením čínského Červeného kříže. Peking prý zaujímá nestranný a objektivní postoj.

O tom, jak tento nestranný a nezaujatý postoj vypadá, se lze dočíst na čínských sociálních sítích a ve státních médiích. O ruské propagandě šířící se prostřednictvím čínských médií a sociálních sítí psal projekt Sinopsis několikrát, naposledy zde.

„Od začátku války na Ukrajině jsou čínské sociální sítě plné příspěvků podporujících ruskou invazi. Jejich počet výrazně převyšuje příspěvky válku odsuzující. Což je navíc umocněno tím, že proukrajinské názory čínští cenzoři velmi efektivně eliminují.“