Si Ťin-pching, Macron, Zelenskyj a „ukrajinská krize“

Olga Lomová

Teprve více než rok od ruského vpádu na Ukrajinu poprvé kontaktoval Si Ťin-pching prezidenta Zelenského. Sotva však můžeme doufat, že prezident Macron při své návštěvě Číny pohnul Si Ťin-pchinga, aby se odklonil od přátelství s Putinem.

Nakolik Macron v pohádkových kulisách podlehl představě současného čínského vedení o „fundamentálních zájmech“ Číny ve světové politice? Foto Thibault Camus, AFP

Od ruského vpádu na Ukrajinu představitelé Čínské lidové republiky ostentativně dávají najevo, že Čína zachovává objektivní a neutrální postoj. Za neutralitu vydávají, když na půdě OSN nehlasují proti ruské agresi, když kritizují „nelegální“ sankce proti Rusku a zdůrazňují „oprávněné ruské obavy o vlastní bezpečnost“.

Čínská média od počátku konzistentně přebírají stanoviska ruské strany a více než aby informovala o dění na Ukrajině, zaplavují své čtenáře články o hrozbách ze strany vojenského paktu NATO a o Spojených státech rozdmychávajících konflikty a profitujících na úkor Evropy.

A navíc, generální tajemník ÚV KS Číny Si Ťin-pching osobně udržuje srdečné vztahy s ruským prezidentem Putinem, které slavnostně stvrdili v předvečer války ve společném prohlášení o přátelství, které nezná hranic. Za minulý rok se nejvyšší představitelé Ruska a Číny několikrát setkali a telefonovali si a nakonec na konci března Si Ťin-pching vykonal oficiální přátelskou návštěvu v Moskvě.

Návštěva se uskutečnila krátce poté, co Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal na Putina zatykač. O tom samozřejmě oba státníci pomlčeli, zato na závěrečné tiskové konferenci deklarovali odhodlání společně přispět „k pokroku lidstva“.

V příkrém rozporu se srdečnými vztahy k Putinovi Si Ťin-pching od počátku války nebyl v kontaktu s prezidentem Zelenským, přestože Ukrajina byla významným obchodním partnerem Číny a ukrajinský prezident opakovaně zval svůj čínský protějšek k návštěvě Kyjeva. Teprve na konci dubna Si Ťin-pching na Zelenského výzvy zareagoval a zatelefonoval mu.

Avšak dříve než tak učinil, na domácí půdě přijal Emmanuela Macrona. Těžko si představit, že se jedná o náhodu, posloupnost návštěv má jistě své politické důvody.

Macron v čínské pohádce

Macronovo přijetí bylo připraveno spektakulárním způsobem: Procházka se Si Ťin-pchingem po dlouhém rudém koberci, vojenská přehlídka, nastoupení ministři rituálně podepisující memoranda o spolupráci, projevy k představitelům businessu i čínským studentům a nakonec v Kantonu „neformální“ setkání v Borovém háji, proslulé historické zahradě.

×
Diskuse

Dobře vědět podrobnější posloupnost.

Nicméně pokud jde o hlasování v OSN, tak v článku chybí, že 26.3. Čína poprvé hlasovala pro rezoluci, která Rusko označuje za agresora.

Nemůžu si pomoci, ale začíná to vypadat, že se mezi Si a Putinem něco pokazilo.

22.3. --- Si odjíždí z Moskvy a předou s Vladimírem jako koťata

24.3. --- Putin ohlašuje rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku

26.3. --- Si volá Zelenskému, chystá vyjednavače, a Čína v OSN hlasuje proti Rusku

A velvyslanec ve Francii prostě nezachytil nový směr větru ..... ??

Kéž by.

Jinak všechny ty řeči o spravedlivém výsledku pro obě strany ---- no, zkrátka, Krym zůstane v Rusku. To je myslím jasné úplně všem, včetně Ukrajinců. Bez toho je mír vyloučen, bez ohledu na úhel pohledu, spravedlnost, mezinárodní právo, co se teď říká, bez ohledu na cokoliv.

O zbytku se musí konečně začít jednat a Čínu nutně potřebujeme, jiný Ruskem nepohne.

Eh, špatné datum, čínská reakce, jestli to tedy je reakce, je o měsíc později, až v dubnu

Možná nejsem sám, komu se zdá, že se mezi Čínou a Ruskem v dubnu něco změnilo:

https://www.lidovky.cz/nazory/machacek-rachman-ukrajina-rusko-valka-mir-cina-si-tin-pching-putin.A230503_220208_ln_nazory_hma?zdroj=LN_nazor-top

Jednou z klíčových optik, přes které se Čína na věc dívá, je určitě "problém" Tchaj-wanu. Další je třeba obchod s Evropou, další spojenectví s Ruskem proti hegemonii USA...

Ale kdybychom se na to dívali chvíli čistě čínskýma očima upřenýma na Tchaj-wan, tak pro Rusko jím může být buď celá Ukrajina, anebo jenom Krym.

((( Jenomže když Ukrajina, tak proč ne Litva, Estonsko, Lotyšsko nebo Gruzie? To už by šlo proti čínským zájmům... )))

Takže bych řekl, že se nakonec Si rozhodl, že ruským Tchaj-wanem je Krym, na něj má Rusko svrchované právo a patří mu. Ukrajina je svrchovaná v původních hranicích Ukrajinské sovětské socialistické republiky.

Tyhle politické záchvěvy mě přesvědčují, že takhle se k tomu Čína chystá postavit v otázce území.

Ale uvidíme.

Třeba to bude úplně jinak...

Tak Čína se od té rezoluce OSN distancuje.

A v Česku máme hezké sousloví: Dej si pozor Si, abys nepřepepřil toho vepře.