Od ruského vpádu na Ukrajinu představitelé Čínské lidové republiky ostentativně dávají najevo, že Čína zachovává objektivní a neutrální postoj. Za neutralitu vydávají, když na půdě OSN nehlasují proti ruské agresi, když kritizují „nelegální“ sankce proti Rusku a zdůrazňují „oprávněné ruské obavy o vlastní bezpečnost“.

Čínská média od počátku konzistentně přebírají stanoviska ruské strany a více než aby informovala o dění na Ukrajině, zaplavují své čtenáře články o hrozbách ze strany vojenského paktu NATO a o Spojených státech rozdmychávajících konflikty a profitujících na úkor Evropy.

A navíc, generální tajemník ÚV KS Číny Si Ťin-pching osobně udržuje srdečné vztahy s ruským prezidentem Putinem, které slavnostně stvrdili v předvečer války ve společném prohlášení o přátelství, které nezná hranic. Za minulý rok se nejvyšší představitelé Ruska a Číny několikrát setkali a telefonovali si a nakonec na konci března Si Ťin-pching vykonal oficiální přátelskou návštěvu v Moskvě.

Návštěva se uskutečnila krátce poté, co Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal na Putina zatykač. O tom samozřejmě oba státníci pomlčeli, zato na závěrečné tiskové konferenci deklarovali odhodlání společně přispět „k pokroku lidstva“.

V příkrém rozporu se srdečnými vztahy k Putinovi Si Ťin-pching od počátku války nebyl v kontaktu s prezidentem Zelenským, přestože Ukrajina byla významným obchodním partnerem Číny a ukrajinský prezident opakovaně zval svůj čínský protějšek k návštěvě Kyjeva. Teprve na konci dubna Si Ťin-pching na Zelenského výzvy zareagoval a zatelefonoval mu.

Avšak dříve než tak učinil, na domácí půdě přijal Emmanuela Macrona. Těžko si představit, že se jedná o náhodu, posloupnost návštěv má jistě své politické důvody.

Macron v čínské pohádce

Macronovo přijetí bylo připraveno spektakulárním způsobem: Procházka se Si Ťin-pchingem po dlouhém rudém koberci, vojenská přehlídka, nastoupení ministři rituálně podepisující memoranda o spolupráci, projevy k představitelům businessu i čínským studentům a nakonec v Kantonu „neformální“ setkání v Borovém háji, proslulé historické zahradě.

Kantonské setkání v dlouhé reportáži zachytila čínská státní televize. Ukazuje Macrona v pohádkovém světě staré Číny, jak si jej představovali evropští cestovatelé minulých staletí: na břehu jezera pod košatými stromy, obklopen květinami a štěbetajícími ptáky. Posléze za zvuků meditativní hudby citery čchin francouzský prezident vstoupil do pavilónu, kde nechyběly vzácné starožitnosti, ani čaj, který do jemných porcelánových šálků servírovaly půvabné dívky v kvazi-historických bleděmodrých řízách.

V těchto kulisách Si Ťin-pching nejprve Macronovi představil „teorii a praxi socialistické modernizace čínského typu“ a pak pozval francouzské firmy, aby se zúčastnily obchodních veletrhů chystaných v Číně v nejbližší době. Macron opáčil, že je třeba „Čínu pochopit a respektovat“, ocenil, „že Čína podporuje nezávislost a jednotu Evropy“ a neopomněl ani zmínit respekt k suverenitě a územní celistvosti Číny a k jejím „fundamentálním zájmům“, aby nakonec také vyjádřil podporu obchodní a vědecko-technické spolupráci, včetně té v oblasti umělé inteligence.

Ve druhé části přátelského rozhovoru nakonec jako první promluvil Si Ťin-pching o „ukrajinské krizi“. Poukázal na „složitost a komplexnost problému“ a zdůraznil nutnost co nejdříve s ním skoncovat, přičemž jediným východiskem může být politické řešení. Zdůraznil, že Čína nemá v této věci žádný sobecký zájem, „od počátku stojí na pozicích spravedlnosti a férovosti“ a také prohlásil, že „svůj díl zodpovědnosti musí přijmout všechny zainteresované strany“.

Nakonec povzbudil Macrona, aby Francie předložila vlastní způsob řešení krize mírovou cestou, přičemž Čína je připravená takový plán podpořit a „sehrát v něm vlastní konstruktivní roli“.

Macron sekundoval poněkud překvapivě, uvážíme-li evropský postoj k ruské agresi, že Francie „sdílí názor, že politické řešení ukrajinské krize vyžaduje zohlednit legitimní zájmy všech zainteresovaných stran“. Si Ťin-pchingovi pak řekl, že si „váží čínského vlivu v mezinárodním společenství a přeje si úzce spolupracovat s Čínou ve společném úsilí co nejrychleji vyřešit krizi politickými prostředky“.

Po návratu do vlasti Macron vyvolal pobouření svým interview, v němž vznesl požadavek strategické autonomie Francie a Evropy na USA, a distancoval se od Tchaj-wanu jako věci, která se Evropy netýká. Oba výroky můžeme číst jako konkretizaci frází o jednotné a nezávislé Evropě o respektu k fundamentálním zájmům Čínské lidové republiky z rozhovoru se Si Ťin-pchingem.

Co Evropa snese?

Ještě než 26. dubna Si Ťin-pching zatelefonoval Zelenskému, stihla Čína otestovat, co si může dovolit vůči Evropě. Čínská lidově osvobozenecká armáda spustila další masivní manévry v bezprostřední blízkosti Tchaj-wanu, aby opět procvičila, jak izolovat veškeré spojení ostrova s vnějším světem. Krátce na to pak čínský velvyslanec ve Francii Lu Ša-jie poskytl francouzské televizi LCI rozhovor, v němž ocenil názory prezidenta Macrona na strategickou autonomii a vztahy s Čínou.

Následně prohlásil, že pobaltské státy, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu, postrádají legitimitu ukotvenou v mezinárodních smlouvách, jinými slovy vlastně stále patří Rusku. Také o Krymu velvyslanec Lu mluvil jako o odvěkém ruském území.

Jeho výroky vzbudily v Evropě značné rozhořčení a mluvčí čínského ministerstva zahraničí je pak na pravidelné tiskové konferenci označila za „soukromý názor“ — něco v případě čínského diplomata těžko představitelného.

Nakonec přece jen telefonát na Ukrajinu

Si Ťin-pchingův telefonní rozhovor se Zelenským trval zhruba hodinu. Čínská média o něm informovala prostřednictvím oficiálního komuniké ministerstva zahraničí a za hlavní téma rozhovoru označila „tradiční přátelství“ obou zemí a rozvoj bilaterálních vztahů. Došlo však i na „ukrajinskou krizi“ a potřebu míru dosaženého v dialogu a diplomatickými prostředky. Si Ťin-pching znovu rozvedl podobná slova, jaká od něj vyslechl Macron o dva týdny dříve.

Slovo válka z jeho úst nezaznělo, dokonce ani jméno Ruska, což přirozeně umožnilo zcela zatemnit podstatu věci. V jednu chvíli dokonce apeloval, aby „ve věci nukleární bezpečnosti všechny strany zachovaly chladnou hlavu a zdrženlivost“.

Si Ťin-pching nakonec řekl, že nazrává čas pro „politické řešení krize a nalezení cesty k trvalému míru v Evropě skrze dialog“ a Čína k tomu hodlá přispět tak, že vyšle delegaci čínské vlády vedenou zvláštním vyslancem pro Eurasii, který bude podrobně jednat o politickém řešení ukrajinské krize „se všemi“.

Zelenskyj ve svém tweetu označil rozhovor za „dlouhý a smysluplný“. Vedle bilaterálních vztahů zmínil také, že „pozornost se zaměřila na možnou spolupráci ve věci nastolení spravedlivého a udržitelného míru na Ukrajině“. Další zprávy o telefonátu z ukrajinské perspektivy zdůrazňují Zelenského slova, že Ukrajina brání vlastní zemi a míru musí být dosaženo v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem, nikoliv za cenu územních ústupků. To znamená včetně obnovy hranic Ukrajiny z roku 1991.

Po telefonním rozhovoru následoval z ukrajinské strany první praktický krok, když Zelenskyj okamžitě jmenoval nového ukrajinského velvyslance v Pekingu, jehož post zůstával několik měsíců neobsazený.

Pozitivní obrat?

Může snad telefonát se Zelenským naznačovat, že Čína se chystá použít svůj vliv na Rusko a přispět k zastavení ruské agrese? Napomohlo tomu snad vstřícné jednání Macrona, případně jednání dalších evropských politiků na různé úrovni?

Zatím tomu nic nenasvědčuje a spíš se zdá, že Čína doufá v rozkol mezi Evropou a USA, v oslabení vojenské podpory Ukrajině, v omezení sankcí, případně příměří, které Rusku umožní nabrat síly.

Skepticismu nahrávají i přípravy cesty delegace pro mírová jednání, kterou Zelenskému slíbil vyslat Si Ťin-pching. Čínská oficiální místa zatím nesdělila žádné podrobnosti ani o složení delegace, ani o datu jejího vyslání. Konkrétnější zpráva však kupodivu přišla z ruské tiskové kanceláře TASS, odkud poněkud překvapivě informaci převzala některá okrajová čínská média.

V čele delegace by podle ruského zdroje měl stanout Li Chuej, bývalý velvyslanec Číny v Rusku. Ten před skončením desetileté mise v Moskvě získal čestný doktorát na ruské diplomatické škole MGIMO a z rukou prezidenta Putina převzal řád přátelství. Pokud je informace TASS pravdivá, pak Macron nadarmo plýtval šarmem a servilností a Si Ťin-pching i nadále hodlá spolupracovat především s Putinem.