Peking a Moskva: proruská „neutralita“ bez hranic

David Gardáš

Nejvyšší představitelé Číny a Ruska se sice opakovaně utvrzují o přátelství, Čína však má ve světě své vlastní zájmy, které se s těmi ruskými leckdy střetávají. Západní tlak na Rusko proto může hrát Číně do karet.

Kreml opakovaně zdůrazňuje, že kladné vztahy s Čínou jsou pro něj absolutní prioritou. Foto Sergej Bobyljov, Sputnik/AFP

Přátelství bez hranic. Tak loni v únoru Si Ťin-pching s Vladimírem Putinem nazvali své nově posílené bilaterální vazby. Představitelé Čínské lidové republiky a Ruské federace využili světové pozornosti, upírající se na zahájení olympijských her v Pekingu, a načrtli mocenský vektor, který o několik týdnů později s ruskou invazí na Ukrajinu nabral na prvořadé důležitosti.

Rok od začátku konfliktu je nám zřejmější podoba tohoto partnerství, včetně jeho možných hranic. Postoj Číny začal být záhy po začátku invaze označován jako „proruská neutralita“. Vzhledem ke konzistentní, či dokonce gradující podpoře Ruska hned v několika rovinách je však tato neutralita spíše iluzorní. Čína má pochopitelně své zájmy i na Ukrajině, stejně jako na trzích jejích (nejen) euroamerických spojenců. Čínští aktéři nicméně straní ruskému režimu, mnohdy dosti nepokrytě, ať již ve sféře informační, diplomatické, ekonomické či bezpečnostní.

×