Letos poprvé do kasáren na Tchaj-wanu nastoupili mladí muži do delší základní vojenské služby. Dosavadní čtyři měsíce trvající výcvik, který byl v platnosti od roku 2013, prodloužila v prosinci 2022 tehdejší tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen na dvanáct měsíců. K tomuto zásadnímu rozhodnutí ji vedly bezprecedentní čínské manévry v srpnu 2022, jimiž Čína reagovala na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchai-wanu. Čínská lidová osvobozenecká armáda tehdy odpálila několik balistických střel do tchajwanských vod. Kromě toho svou roli sehrála i probíhající válka na Ukrajině.

Prodloužení povinné vojenské služby pravděpodobně znamená konec dlouhodobým tchajwanským snahám přejít z armády založené na branné povinnosti k dobrovolnickým silám, čemuž bránil nedostatek zájemců o službu. Rozhodnutí prezidentky Cchaj se těší široké podpoře veřejnosti a zůstává beze změny i po zvolení jejího nástupce, současného prezidenta Laj Čching-tea. Navzdory popularitě reformy je však nepravděpodobné, že by zásadně posílla bezpečnost Tchaj-wanu. Problémy tamní armády totiž neleží primárně v délce základní služby, ale v její nedostatečné kvalitě a financování.

„Jahodoví vojáci“

Zastaralý, nudný a nepraktický. Tak charakterizují Tchajwanci, kteří si loni prošli základním výcvikem, svou zkušenost. Mladý voják, který absolvoval základní službu v roce 2021, popsal svou frustraci pro deník Financial Times.

Místo bojového tréninku údajně trávil hodiny uklízením kasáren, memorováním válečných písniček nebo sezením v učebně bez zadání. Před cvičením s moderními zbraněmi dávali důstojníci přednost drilu s bajonetem. Výcvik navíc není fyzicky náročný, což je důvod, proč bývá povinná vojenská služba na Tchaj-wanu přirovnávána k letnímu táboru.

Kromě nízké kvality trpí základní vojenská služba i nedostatkem prostředků. Tchaj-pej nakupuje od Spojených států drahé sofistikované zbraně — jako například loni raketomety HIMARS —, brancům se však paradoxně při výcviku nedostává základního materiálu. Někteří rekruti za celý svůj výcvik vystřelili pouhých čtyřicet ostrých nábojů, jiní pro nedostatek zásob trénovali hod granátem s badmintonovými míčky. Příslušníkům armády, kteří prošli tímto nekvalitním výcvikem, se pak hanlivě přezdívá „jahodoví vojáci“. Stejně jako krásné jahody dělají tito vojáci se svým moderním americkým vybavením na první pohled dobrý dojem, nesnesou však sebemenší tlak.

Ačkoli veřejnost vesměs podporuje prodloužení vojenské služby, řada mladých Tchajwanců, kterých se osobně dotýká, se jí snaží vyhnout. Častou strategií je systematické přejídání ve snaze překročit maximální váhový limit pro brance.