Na pozadí čínských vojenských manévrů v okolí ostrova vyšlo do ulic více než sto tisíc Tchajwanců, aby vyjádřili nesouhlas s návrhem zákona, který by navzdory vůli prezidenta umožnil umlčovat opozici a zásadně narušit státní bezpečnost.
V pondělí 20. května byl v tchajwanském hlavním městě Tchaj-peji inaugurován nový prezident William Lai z Demokratické pokrokové strany (DPP), která tak jako první strana od demokratizace země započala již třetí vládní období. Západní média sledovala se zájmem především prezidentův inaugurační projev, z něhož se snažila vypozorovat, jak bude vypadat Laiova politika vůči Čínské lidové republice. Sledovalo se ovšem také to, jak na něj zareaguje právě ČLR.
Čína se podle očekávání po několika dnech pustila do vojenských manévrů v okolí ostrova. Pozoruhodné však je, že čínské cvičení z velké části odvedlo pozornost zahraničních diváků od událostí na domácí politické scéně. V Tchaj-wanu totiž zatím proběhly protesty tchajwanské občanské společnosti, které by mohly zásadně ovlivnit charakter místní demokracie.
Prezident proti legislativě
Když letos v lednu William Lai vyhrál klání o prezidentské křeslo, které mu zaručuje kontrolu nad tchajwanskou exekutivou, mnozí komentátoři a politici v západních zemích neskrývali radost z vítězství DPP nad více pročínsky orientovaným Kuomintangem (KMT). Předpokládalo se, že tato geopoliticky významná země bude pokračovat v prozápadním kurzu, jenž nastavila Laiova předchůdkyně Cchaj Jing-wen. Už v lednu ale bylo zároveň jisté, že to nový prezident nebude mít vůbec jednoduché.
Souběžně s volbou prezidenta totiž proběhly i volby do Legislativního dvora, tchajwanského parlamentu, kde většinu křesel získala právě opoziční KMT a Tchajwanská lidová strana (TPP). Jakkoli se obě strany nedokázaly dohodnout na společné kandidátce, jejich názory, zejména na vztahy s Čínou, jsou si blízké, takže se v parlamentu často podporují.
Tchaj-wan neboli Čínská republika bývá označován za poloprezidentský systém, což by ledaskoho mohlo dovést k přesvědčení, že prezident hraje klíčovou úlohu, jak ostatně dokazovala vláda prezidentky Cchaj. Jenže to platí jen v případě, že prezidentova strana ovládá i legislativu. Prezident totiž sice může bez ohledu na vůli Legislativního dvora jmenovat premiéra, a ten následně vybere zbytek vlády, nemá ale nad zákonodárci žádnou moc, která by je přiměla vládní návrhy schvalovat.
Opozice to dává DPP jasně najevo už od února, kdy začal zasedat parlament v novém složení, a dosluhující administrativě Cchaj Jing-wen neschválil jediný návrh. Není to poprvé, kdy k takové situaci došlo. K podobným obstrukcím přistupoval Kuomintang i v době vlády prezidenta za DPP Čchen Šuej-piena.
Zásadním problémem vztahu mezi prezidentem a legislativou je absence prezidentského práva veta. Pokud tedy opozice sama přijde s návrhem zákona a schválí ho, zákon automaticky platí. Této možnosti se několik dnů před inaugurací pokusily využít KMT s TPP a bez řádného projednání chtěly spustit hlasování o novém zákonu, který by dal Legislativnímu dvoru větší kontrolu na exekutivou.
Rozsáhlé protesty proti kontroverznímu zákonu
Netransparentní proces čtení, sám obsah zákona a samozřejmě frustrace DPP z nemožnosti opozici přehlasovat vyvolaly v jednacím sále bitku. Jeden z poslanců DPP nejprve uzmul vytištěný návrh zákona a běžel s ním ze sálu, aby zablokoval jeho projednávání. Zástupci vládní strany se poté začali s opozicí prát a někteří politici skončili dokonce v nemocnici. Takovéto potyčky nejsou v tchajwanském parlamentu úplně výjimečné, a tak spíše než násilí mezi politiky vyvolal odsouzení ve společnosti samotný zákon.
V okolí Legislativního dvora se tak minulý týden po několik dnů scházelo až sto tisíc především mladých protestujících, aby vyjádřili nesouhlas s netransparentní snahou opozice měnit rovnováhu v politickém systému. Na jejich stranu se přidali i odborníci a ústavní právníci. Podle nich zákon nenarušuje jen vztah mezi výkonnou a zákonodárnou mocí, nýbrž je i ohrožením bezpečnosti země. Podle návrhu by totiž parlament mohl předvolat kohokoliv z vlády i z nevládního sektoru včetně akademiků a odborných poradců, aby podal vysvětlení prakticky k čemukoli.