Na pozadí čínských vojenských manévrů v okolí ostrova vyšlo do ulic více než sto tisíc Tchajwanců, aby vyjádřili nesouhlas s návrhem zákona, který by navzdory vůli prezidenta umožnil umlčovat opozici a zásadně narušit státní bezpečnost.
V pondělí 20. května byl v tchajwanském hlavním městě Tchaj-peji inaugurován nový prezident William Lai z Demokratické pokrokové strany (DPP), která tak jako první strana od demokratizace země započala již třetí vládní období. Západní média sledovala se zájmem především prezidentův inaugurační projev, z něhož se snažila vypozorovat, jak bude vypadat Laiova politika vůči Čínské lidové republice. Sledovalo se ovšem také to, jak na něj zareaguje právě ČLR.
Čína se podle očekávání po několika dnech pustila do vojenských manévrů v okolí ostrova. Pozoruhodné však je, že čínské cvičení z velké části odvedlo pozornost zahraničních diváků od událostí na domácí politické scéně. V Tchaj-wanu totiž zatím proběhly protesty tchajwanské občanské společnosti, které by mohly zásadně ovlivnit charakter místní demokracie.
Prezident proti legislativě
Když letos v lednu William Lai vyhrál klání o prezidentské křeslo, které mu zaručuje kontrolu nad tchajwanskou exekutivou, mnozí komentátoři a politici v západních zemích neskrývali radost z vítězství DPP nad více pročínsky orientovaným Kuomintangem (KMT). Předpokládalo se, že tato geopoliticky významná země bude pokračovat v prozápadním kurzu, jenž nastavila Laiova předchůdkyně Cchaj Jing-wen. Už v lednu ale bylo zároveň jisté, že to nový prezident nebude mít vůbec jednoduché.