Tchajwanské prezidentské volby, jejichž termín připadl na 13. ledna 2024, se kvapem blíží. Jejich ústředním tématem jsou již tradičně vztahy s Čínou, proto se k nim upíná pozornost jak tchajwanské, tak i zahraniční veřejnosti a médií. Prach na bitevním poli prezidentského klání navíc nedávno rozvířil dvaasedmdesátiletý byznysmen Terry Gou, který se do politiky rozhodl vstoupit přímo ze světa byznysu, a bývá proto mnohdy přirovnáván k bývalému prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi.

Terry Gou je zakladatelem společnosti Foxconn, dvorního dodavatele součástek technologického gigantu Apple, který má svou pobočku mimo jiné i v České republice. Dalším zajímavým pojítkem mezi Českou republikou a nezávislým kandidátem Terrym Gouem je zámek Rotěž u Kutné hory, který v roce 2002 koupil a zrenovoval.

Prakticky jediným bodem jeho programu je poněkud vágní vize tchajwansko-čínských vztahů. Úspěšný podnikatel zde sází na své obchodní zkušenosti a „schopnost komunikovat s Komunistickou stranou Číny“. Čína pro Tchaj-wan kromě hrozby představuje také významného obchodního partnera, a Terry Gou tak doufá, že na tuto strategii někteří na Čínu obchodně napojení voliči uslyší. Zároveň politik věří, že posílení komunikace pomůže Tchaj-wanu „zpět z okraje propasti války s Čínou“.

Na tuto agendu nebude sám. Jako svou prezidentskou spolukandidátku si zvolil herečku Tammy Lai, s níž ho mimo jiné spojuje nedostatek politických zkušeností. Tammy Lai již dříve roli prezidentské kandidátky zastávala, avšak pouze v seriálu společnosti Netflix, kde ztvárnila postavu inspirovanou současnou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Zda si Terry Gou vybral dobře a Tammy Lai mu na cestě k vítězství bude dobrou společnicí, se teprve uvidí. V posledních předvolebních průzkumech se však zatím propadla na poslední místo.

Zabránit bratrovražednému boji

Podobné zázraky ve vztazích s ČLR slibuje také druhý nejsilnější kandidát Chou Jou-i, který Terrymu Gouovi sebral post kandidáta opoziční strany Kuomintang (KMT). Také on se zasazuje o užší spolupráci s komunistickou Čínou. Navrhuje, aby se z ostrova Kinmen, jenž leží zhruba dvanáct kilometrů od Číny, stala pilotní ekonomická zóna a dopravní uzel, který by pomohl usnadnit vzájemnou „mírovou“ výměnu. Tento krok by však mohl významně narušit obranyschopnost ostrova, na což upozorňuje zejména vládní Demokratická pokroková strana (DPP).

Chou Jou-i by se pak jako kuomintangský prezident patrně stavěl proti jakýmkoliv pokusům o vyhlášení nezávislosti a trval by na zachování stávajícího oficiálního názvu země „Čínská republika“. Ve straně a mezi jejími voliči totiž přetrvává narativ, že dokud bude Tchaj-wan nazýván Čínskou republikou, Čína nezaútočí. Proto, že se „chce vyhnout bratrovražednému boji“.

Agresivní reakce ČLR

Za DPP kandiduje William Lai, který naopak Čínu nedávno rozzuřil svou krátkou zastávkou ve Spojených státech po cestě na inauguraci paraguayského prezidenta. Peking na to opět reagoval vojenskými manévry v okolí ostrova, čímž dává Tchaj-wanu jednak najevo svou nelibost vůči jakémukoliv posilování tchajwansko-amerických vztahů, jednak se zvyšováním nátlaku snaží poškodit kandidáta vládní DPP.

Peking preferuje, aby volby vyhrál kandidát Kuomintangu, a prostřednictvím eskalace napětí v Tchajwanské úžině, šíření dezinformací a kybernetických útoků usiluje o ovlivnění voleb v jeho prospěch.

Pokud by vyhrál William Lai, který je zatím podle průzkumů horkým favoritem, pokračoval by patrně v politické linii, kterou vytyčila současná prezidentka Cchaj Jing-wen. Nedávno prohlásil, že jeho hlavním cílem by bylo zachování stability a míru v Tchajwanské úžině a udržení současného statu quo. Jistě by také dále pěstoval těsné vztahy se Spojenými státy. Ty jsou ČLR trnem v oku a často na jakékoliv sbližování reagují agresivně. To však v současnosti kandidátovi DPP paradoxně spíše pomáhá, neboť to voličům dává příležitost se semknout v krizi.

Posledním a nejméně výrazným kandidátem je bývalý starosta Tchaj-peje Kche Wen-če z Tchajwanské lidové strany (TPP). Jeho postoj vůči Číně je spíše opatrný. Zastává teorii „speciálních“ vztahů, podle níž by Tchaj-wan měl k Číně přistupovat se „strategickou nejednoznačností“. Kche Wen-če bojuje o hlasy mladých voličů, kteří jsou v důsledku současné ekonomické situace nespokojení s tradičními politickými stranami.

Tyto hlasy jsou totiž v tradičně dvoustranickém tchajwanském systému jeho jedinou šancí na úspěch. Ve volební kampani se tak snaží využívat především sociální sítě. Vzhledem k nejasnému postoji vůči Číně však velké šance na vítězství nemá a potenciál to zvrátit nemají ani jeho veselé tanečky na TikToku.

Zachování statu quo

Tchajwanci tak budou v lednu volit v zásadě mezi dvěma přístupy k Číně, které by však oba měly vést k zachování statu quo. Je však možné, že Čína své agresivní výhružky promění v realitu, a následující prezident tak bude muset čelit invazi a vyjednávat o míru.

Objevují se také názory, že pokud volby vyhraje kandidát KMT, negativně to ovlivní i česko-tchajwanské vztahy, které za dvě předešlá volební období vlády DPP výrazně posílily. Česká republika však s Tchaj-wanem stabilní vztahy udržuje již více než třicet let. Za tu dobu se na obou stranách vystřídaly vlády již několikrát a nikdy to česko-tchajwanské vztahy nijak výrazně nepoškodilo. Pokud by tak došlo k neočekávanému zvratu a lednové volby by vyhrál kuomintangský kandidát, není důvod se obávat, že by Tchaj-wan svou politiku vůči České republice výrazně změnil.