Velmocenské zájmy Číny na úkor ochrany veřejného zdraví
Simona FantováČína využívá OSN k prosazování vlastních mocenských ambicí. Systematicky vylučuje Tchaj-wan ze zasedání Světového zdravotnického shromáždění a bojkotuje vyšetřování původu pandemie nového koronaviru.
V těchto dnech v Ženevě zasedá Světové zdravotnické shromáždění (WHA), jehož se již devátým rokem kvůli tlaku čínské vlády nemůže účastnit Tchaj-wan ani jako pozorovatel. Jeho vyloučení z aktivit této organizace je symptomem širšího problému čínského vlivu v OSN i dalších mezinárodních strukturách.
Světové zdravotnické shromáždění je nejvyšší rozhodovací orgán Světové zdravotnické organizace (WHO), jedné z agentur Organizace spojených národů (OSN). Proklamovaným cílem WHO je „Zdraví pro všechny“ a heslem letošního, sedmdesátého osmého ročníku zasedání WHA je „Jeden svět za zdraví“. V tomto světě však chybí podstatný hlas — Tchaj-wan. Pod tlakem čínské vlády mu Světová zdravotnická organizace již devátým rokem upírá jakoukoli smysluplnou účast.
Čínská lidová republika tvrdí, že by měla Tchaj-wan v mezinárodních organizacích — včetně Světové zdravotnické organizace — zastupovat právě ona. Odkazuje se při tom na mezinárodní dokumenty, které však systematicky dezinterpretuje. Ve skutečnosti ČLR Tchaj-wan nikdy nespravovala ani nevykonávala nad tchajwanským územím suverenitu. Nemá tak žádný administrativní nástroj pro zastupování 24 milionů Tchajwanců v kterékoliv mezinárodní organizaci.
Mezi lety 2009—2016 se Tchaj-wan — byť za cenu ústupků, jako bylo například ukončení každoročního posílání přihlášek ke členství v OSN — mohl účastnit zasedání Světové zdravotnické organizace aspoň v roli pozorovatele. V té době čínská vláda vůči Tchaj-wanu nevystupovala tak nesmiřitelně — šlo převážně o období před nástupem Si Ťin-pchinga k moci, a v Tchaj-peji byl v té době prezidentem Ma Jing-ťiou ze strany Kuomintang, který prosazoval vstřícnější politiku vůči Číně. Tu ukončily až rozsáhlé protesty obyvatel završené okupací parlamentu.
Státy a pozorovatelé
Nyní však Čína na Světovou zdravotnickou organizaci tlačí, aby Tchaj-wanu neumožnila žádnou formu účasti — pod záminkou, že nejde o suverénní stát. Ani zpochybňování státnosti Tchaj-wanu, který de facto jako samostatný stát funguje již od roku 1949, by mu však nemělo bránit v získání statusu pozorovatele.
Tento status má mimo jiné Suverénní řád Maltézských rytířů, Mezinárodní výbor Červeného kříže či Meziparlamentní unie, tedy entity, které vykonávají důležitou a záslužnou činnost, ale o jejich státnosti lze na rozdíl od Tchaj-wanu úspěšně pochybovat. Sama Světová zdravotnická organizace status pozorovatele definuje jako mechanismus, díky kterému se na jejím chodu mohou podílet právě i nestátní entity.
Tchaj-wan je přitom státem s vlastním demokratickým zřízením a zdravotním systémem, který je již sedmým rokem hodnocený jako nejlepší a zároveň nejúčinněji financovaný na světě. Funguje v něm propracovaný systém elektronické zdravotní dokumentace a služby jsou velmi dostupné. Tchaj-wan také jako první zaznamenal přenos nového koronaviru z člověka na člověka a informoval o něm mezinárodní společenství. Upírat Tchaj-wanu možnost smysluplně sdílet své zkušenosti v oblasti zdravotní péče je v přímém rozporu s deklarovaným posláním WHO.