V roce 2014 byl prezident Ma Jing-ťiou v polovině svého druhého funkčního období. Tchajwanská společnost tehdy čelila rostoucí nezaměstnanosti i stagnující ekonomice a vláda Ma Jing-ťioua se potýkala s rekordně nízkou důvěrou svých občanů. V této situaci se prezident pokusil prosadit dohodu o volném obchodu s Čínskou lidovou republikou.

Netransparentní proces ratifikace i části dohody, jež otevíraly citlivé segmenty tchajwanské ekonomiky čínskému vlivu, však mezi Tchajwanci vzbudily kritiku. Když vláda připomínky občanské společnosti ignorovala, studenti zorganizovali sérii masových demonstrací, jež vyústily v okupaci Legislativního dvora, tamního parlamentu.

Vláda později studentům dala šanci a svěřila jim roli v rozhodovacích procesech. Z mnohých vůdců studentského hnutí se postupně stali respektovaní politici se širokou podporou veřejnosti. Protestní hnutí ukázalo, že tchajwanská společnost je jednotná v názoru na budoucí směřování své země a demokracie je její neoddělitelnou součástí.

Proti čínskému vlivu

V roce 2008 se po osmiletém období vlády Demokratické pokrokové strany (DPP) opět dostal k moci prezident reprezentující stranu Kuomintang (KMT). Strana zároveň získala většinu v Legislativním dvoře.

Vláda v čele s prezidentem Ma Jing-ťiouem začala prohlubovat spolupráci s Čínskou lidovou republikou. Prvně v historii bylo zavedeno přímé letecké či poštovní spojení mezi Tchaj-wanem a Čínou, uvolnila se pravidla pro Číňany cestující na Tchaj-wan či Tchajwance přicházející do Číny podnikat, rozšířily se rovněž možnosti investic pro občany obou států.