Plán Pekingu na povzbuzení ekonomiky jako divadlo pro masy
Kamila HladíkováBilionový stimulační balíček pro čínskou ekonomiku trhy neoživil. Místo systémového řešení nebo povzbuzení investic jen odsouvá problémy a sází na psychologický efekt.
Čínská vláda oznámila 8. listopadu finanční injekci na podporu stagnující ekonomiky ve výši deseti bilionů jüanů, tedy zhruba 1,3 bilionu amerických dolarů. Podle analýzy ekonomky Ansel Li pro Sinopsis je však reálná hodnota tohoto stimulačního balíčku mnohem nižší než oficiálně uváděná částka. Rozpačitá byla ostatně i reakce trhu, který odpověděl dalším poklesem indexů.
Tato na první pohled masivní pomoc čínské ekonomice je částečně reakcí na zvolení Donalda Trumpa prezidentem a na jeho očekávané kroky, které mohou znamenat další kolo obchodní války mezi Čínou a USA. Tisková konference k balíčku byla předem naplánovaná těsně po vyhlášení výsledků amerických prezidentských voleb a podle uniklých informací měla být v případě zvolení Kamaly Harrisové finanční injekce výrazně nižší než po případném zvolení Donalda Trumpa.
Ansel Li však celý balíček označuje za pouhé divadlo, které má vyvolat optimistická očekávání a tím ekonomiku povzbudit spíše morálně než skutečným navýšením likvidity nalitím peněz do oběhu. Podle její analýzy jde o klasický budovatelský optimismus, kdy je situace lakovaná na růžovo ve snaze zakrýt kupící se problémy, často i kvůli strachu funkcionářů na nižších úrovních z těch nad nimi. Jenže co když taková zástěrka trhy nepřesvědčí?
Když pasáček potřetí zakřičel: Vlk!
Li nachází analogii současné situace ve známé Ezopově bajce o pastýři, který si dělal šprýmy z vesničanů voláním: „Pomoc, vlk!“. Když vlk pak skutečně přišel, nikdo už na jeho volání nereagoval. Podobně se zdá, že i Peking ztrácí důvěru — trhy na jeho falešné stimuly přestávají reagovat a Čína se nezadržitelně řítí do deflace.
Pro laika se zdá ekonomická injekce přesahující bilion dolarů dostatečným stimulem a pokles indexů na čínské burze vypadá jako paradoxní reakce. Analýza však odhaluje, že naprostá většina z této částky padne na restrukturalizaci dluhů.
V reakci na světovou finanční krizi v roce 2008 nalila čínská vláda do ekonomiky čtyři biliony jüanů. Při prudkém poklesu vývozu tehdy navýšení likvidity pomohlo nastartovat obrovský boom, který jsme v zemi mohli sledovat během druhé dekády tohoto milénia. Tento růst byl primárně založený na často megalomanském budování, ovšem zdaleka ne všechny investice se časem zhodnotily.