Americká nadace Committee for Freedom in Hong Kong (CFHK) koncem července zveřejnila obsáhlou zprávu popisující významnou roli Hongkongu v obcházení sankcí uvalených na Rusko, Írán a Severní Koreu. Autorem zprávy je Samuel Bickett, americký právník vyhoštěný z Hongkongu v roce 2022. Bickett, který v Hongkongu působil od roku 2013, naposledy v Bank of America, byl v roce 2021 odsouzen za napadení policisty během potyčky v metru.

K události došlo v prosinci 2019, kdy vrcholily protesty proti extradičnímu zákonu a policie tvrdě zasahovala proti demonstrantům. Bickett se coby náhodný kolemjdoucí zastal v metru člověka napadeného muži v civilu, kteří byli později identifikováni jako příslušníci policie. V hongkongském vězení si odseděl téměř rok a poté byl okamžitě deportován.

Ve Spojených státech se aktivně angažuje v boji za hongkongskou demokracii. Ve spolupráci s nadací CFHK v posledním půl roce sbíral informace o hongkongských firmách, které pomáhají Rusku, Íránu a Severní Koreji obcházet západní sankce.

Ve zprávě se uvádí: „Hongkong se stal nevyzpytatelným, slouží těm nejbrutálnějším režimům a poškozuje mezinárodní bezpečnostní zájmy pašováním vojenských technologií, peněz a zakázaného zboží přes vlastní území za účelem obcházení sankcí. (…) Svět se změnil a Spojené státy a mezinárodní komunita se nedokázaly přizpůsobit. Je to už zcela jiný Hongkong než ten bývalý spolehlivý partner přispívající k zachování mezinárodního řádu a stability.“

Bezzubé sankce proti Rusku, Íránu a Severní Koreji

Hongkong podle zprávy mimo jiné pomáhá Íránu prostřednictvím sítě zástupných společností s nelegálním prodejem ropy. S těmito praktikami je přitom obtížné bojovat, Spojené státy například ve snaze zablokovat jednu z takových sítí, známou jako Triliance, postupně uvalily sankce na jednatřicet různých hongkongských firem, ty byly ale vždy rychle nahrazeny novými.

Vedle zprostředkování obchodů s ropou a plynem z Íránu či Ruska se hongkongské firmy angažují také v přeprodávání zboží, které je na základě sankcí zakázáno do daných zemí dovážet. Většinou se jedná o takzvané „zboží dvojího užití“, které nalézá uplatnění jak v civilním sektoru, tak i v armádě, například polovodiče, polovodičové čipy, pokročilé technologie a také některé kovy a suroviny. Hongkong hraje „ústřední roli v dovozu součástek do dronů a raket do Íránu, který je poté poskytuje Rusku a destabilizačním ozbrojeným skupinám na Blízkém východě, například Húsíům“.

Sedmdesátistránkový text nejprve přehledně shrnuje legislativu uvalující různé druhy sankcí ze strany USA, Evropské unie a OSN na tři režimy, které v současném světě nejvíce ohrožují mezinárodní stabilitu: Rusko, Írán a Severní Koreu.

V případě Severní Koreje a Íránu byly sankce motivovány snahou zabránit jejich režimům ve vývoji vlastních jaderných zbraní. Na Pchjongjang Rada bezpečnosti OSN uvalila přísnější sankce počínaje rokem 2006, kdy Severní Korea provedla první test vlastní jaderné zbraně.

Pro Teherán platily sankce ze strany USA, EU a OSN do roku 2015, kdy Írán podepsal multilaterální dohodu známou jako Joint Comprehensive Plan of Action, v níž se zavázal omezit svůj jaderný program a podrobit ho mezinárodnímu dohledu. Trumpova administrativa nicméně v roce 2018 od dohody jednostranně ustoupila a uvalila nové americké sankce vůči Íránu, k nimž se ovšem další vlády ani OSN nepřipojily.

Nejvíc pozornosti nicméně zpráva věnuje Rusku, které se po napadení Ukrajiny v roce 2022 stalo potenciálním spouštěčem globálního konfliktu. Jeho válečné úsilí přímo podporuje právě Írán a Severní Korea dodávkami zbraní a aktivní pomocí v obcházení sankcí.

Hongkong coby zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky zůstal v otázce ruské agrese proti Ukrajině „neutrální“, což jeho guvernér John Lee potvrdil v říjnu 2022 během incidentu s luxusní superjachtou jménem Nord patřící sankcionovanému ruskému oligarchovi Alexeji Mordašovovi. Lodi bylo umožněno kotvit v hongkongském přístavu a Lee se nechal slyšet, že Hongkong nedisponuje právním rámcem umožňujícím zasáhnout.

Otevřeně deklarovaná „neutralita“ ještě posílila roli Hongkongu coby ideálního uzlu umožňujícího Rusku a jeho spojencům efektivně obcházet sankce vylučující je z  mezinárodního finančního systému, prodávat ropu a další komodity a získávat peníze a zbraně. Zpráva se zcela vyhýbá roli Číny v těchto transakcích i jejímu vztahu ke zmíněným třem režimům a samotné ruské agresi, nicméně je zřejmé, že nic z toho, co se děje v Hongkongu, se neděje za zády vlády v Pekingu.

Ruské spojky v Hongkongu

Bickett dále podrobně shrnuje dosavadní kauzy týkající se porušování sankcí, v nichž figuruje Hongkong. Uvádí celou řadu reportáží západních médií, které upozornily na konkrétní případy, kde často hrály roli i americké nebo jiné západní firmy. Výrobci, na jejichž produkci se vztahuje zákaz vývozu do sankcionovaných zemí, zpravidla nevěnují pozornost koncovým zákazníkům a jejich zboží je přes Hongkong či jinými cestami přeprodáváno těmto režimům.

To dobře ilustrují některé známější kauzy, kdy například rozbor ruských dronů či raket, které dopadly na ukrajinské území, ukazuje, že obsahují vysoké procento součástek pocházejících ze Západu. Asi pětadvacet procent z nich například pocházelo od dvou amerických výrobců, Texas Instruments a Analog Devices.

Spojené státy se v posledních letech snaží proti těmto praktikám bojovat a apelují na firmy, aby si hlídaly, kde jejich výrobky končí. Opatření však zatím nebyla příliš účinná.

V této souvislosti také americké soudy v posledních letech řešily případy porušování sankcí ze strany různých entit či osob registrovaných v Hongkongu. Například v září 2023 byl v New Yorku zatčen ruský občan sídlící v Hongkongu, Maxim Marčenko, který byl obviněn z pašování zboží dvojího užití do Ruska a praní peněz. Ilja Kahn, zadržený v lednu 2024 v Los Angeles, má kromě amerického také izraelské a ruské občanství a byl obviněn z porušování sankcí uvalených na ruskou firmu ELVEES s napojením na Kreml.

Statistiky ukazují, že objem obchodu mezi Hongkongem a Ruskem prudce poklesl těsně po útoku na Ukrajinu na začátku roku 2022, potom ale začal znovu stoupat a v listopadu a prosinci stejného roku narostl o více než padesát procent oproti stavu před invazí. Během celého roku 2023 se pak držel zhruba na úrovni původního stavu z ledna 2022.

Podrobná analýza ukazuje, že z velké části jde o produkci, která podléhá sankcím, tedy zboží dvojího užití, včetně čipů a grafických karet využitelných pro výrobu navigačních zbraňových systémů či součástek pro útočné drony, raketové střely i tanky.

Hongkong je jedním z teritorií, kde je velmi snadné v řádu dní založit firmu a kontrola osobních údajů je přinejmenším laxní. V případě odhalení nekalých obchodů a vazeb nějaké společnosti nebo uvalení adresných sankcí tak není problém firmu prostě zrušit a založit si jinou.

Typickým příkladem byla hongkongská společnost Arttronix International vlastněná šenčenským podnikatelem Li Ťien-wangem. V dubnu 2023 na ni americká vláda uvalila sankce kvůli dovozu západních součástek dronů do Íránu. V řádu pouhých týdnů si však Li založil novou firmu, ETS International, a v obchodování pokračoval.

Americká vláda zatím nestihla zareagovat, protože důkazní řízení předcházející zařazení firmy na sankční seznam může trvat až dva roky. Přitom v okamžiku, kdy se na něj firma dostane, může být její činnost okamžitě přesměrována na jinou společnost.

Měnící se Hongkong

Právě pomalé reakce a nedostatečná flexibilita západních vlád a bezzubost Rady bezpečnosti OSN, jejímiž stálými členy s právem veta jsou i Rusko a Čína, umožňují obcházení sankcí a rozhodujícím způsobem snižují jejich efektivitu. Bickett vidí hlavní příčinu toho, proč se Hongkong stal v posledních letech „globálním centrem špinavých peněz a obchodů“, ve „svévolné vládní politice“.

Svou roli v tom hraje postavení Hongkongu, které si vybudoval za britské koloniální vlády a v prvních dvou dekádách od navrácení Číně v roce 1997. Peking se zpočátku držel principu „jedna země, dva systémy“ a do politiky Hongkongu zasahoval jen málo. To se začalo prudce měnit po nástupu Si Ťin-pchinga do vedení. Mnozí komentátoři chápali přijetí zákona o státní bezpečnosti v roce 2021 jako „pád Hongkongu“ v podobě, která mu umožnila stát se centrem světového finančnictví a obchodu, jehož burza soupeřila s těmi v New Yorku a Londýně.

I po de facto podřízení Hongkongu vládě v Pekingu si však zvláštní administrativní zóna ponechala některé ze svých svobod a výhod, kterým se těšila ve svém někdejším postavení. Stále je tedy důležitým uzlem umožňujícím západním firmám a bankám snadný přístup na čínský trh. Jeho status tak nahrává obchodním transakcím obcházejícím některé regulace, které se na Hongkong nevztahují. Je například neobvykle jednoduché si v Hongkongu zaregistrovat firmu, která potom může obchodovat s různými subjekty, jež by spolu napřímo obchodovat nemohly.

Coby jeden z nejvýznamnějších světových přístavů také Hongkong umožňuje skrýt lodě, které jsou zapojeny do nelegálních obchodů zejména se Severní Koreou. Hongkongská vláda v současnosti nedělá nic pro to, aby tyto aktivity, včetně těch v případě Severní Koreje porušujících sankce OSN, potírala. Tyto sankce má sice Hongkong na základě místní legislativy uplatňovat, rozhodování o konkrétních případech však spadá pod ministerstvo zahraničí Čínské lidové republiky.

Západ může na Hongkong tlačit pouze nepřímo, například prostřednictvím finančních institucí. Místní banky se otevřenému porušování sankcí snaží kvůli svým globálním operacím vyhýbat, aby neriskovaly odstřižení od mezinárodního finančního systému.

V prosinci 2023 Bidenova administrativa vydala nařízení umožňující uplatnění sekundárních sankcí vůči bankám a organizacím podílejícím se na financování firem dovážejících zakázané zboží do Ruska. Nařízení míří primárně na zahraniční banky v Hongkongu, s jejichž zástupci se několikrát sešli představitelé amerického ministerstva financí.