Americká nadace Committee for Freedom in Hong Kong (CFHK) koncem července zveřejnila obsáhlou zprávu popisující významnou roli Hongkongu v obcházení sankcí uvalených na Rusko, Írán a Severní Koreu. Autorem zprávy je Samuel Bickett, americký právník vyhoštěný z Hongkongu v roce 2022. Bickett, který v Hongkongu působil od roku 2013, naposledy v Bank of America, byl v roce 2021 odsouzen za napadení policisty během potyčky v metru.

K události došlo v prosinci 2019, kdy vrcholily protesty proti extradičnímu zákonu a policie tvrdě zasahovala proti demonstrantům. Bickett se coby náhodný kolemjdoucí zastal v metru člověka napadeného muži v civilu, kteří byli později identifikováni jako příslušníci policie. V hongkongském vězení si odseděl téměř rok a poté byl okamžitě deportován.

Ve Spojených státech se aktivně angažuje v boji za hongkongskou demokracii. Ve spolupráci s nadací CFHK v posledním půl roce sbíral informace o hongkongských firmách, které pomáhají Rusku, Íránu a Severní Koreji obcházet západní sankce.

Ve zprávě se uvádí: „Hongkong se stal nevyzpytatelným, slouží těm nejbrutálnějším režimům a poškozuje mezinárodní bezpečnostní zájmy pašováním vojenských technologií, peněz a zakázaného zboží přes vlastní území za účelem obcházení sankcí. (…) Svět se změnil a Spojené státy a mezinárodní komunita se nedokázaly přizpůsobit. Je to už zcela jiný Hongkong než ten bývalý spolehlivý partner přispívající k zachování mezinárodního řádu a stability.“

Bezzubé sankce proti Rusku, Íránu a Severní Koreji

Hongkong podle zprávy mimo jiné pomáhá Íránu prostřednictvím sítě zástupných společností s nelegálním prodejem ropy. S těmito praktikami je přitom obtížné bojovat, Spojené státy například ve snaze zablokovat jednu z takových sítí, známou jako Triliance, postupně uvalily sankce na jednatřicet různých hongkongských firem, ty byly ale vždy rychle nahrazeny novými.

Vedle zprostředkování obchodů s ropou a plynem z Íránu či Ruska se hongkongské firmy angažují také v přeprodávání zboží, které je na základě sankcí zakázáno do daných zemí dovážet. Většinou se jedná o takzvané „zboží dvojího užití“, které nalézá uplatnění jak v civilním sektoru, tak i v armádě, například polovodiče, polovodičové čipy, pokročilé technologie a také některé kovy a suroviny. Hongkong hraje „ústřední roli v dovozu součástek do dronů a raket do Íránu, který je poté poskytuje Rusku a destabilizačním ozbrojeným skupinám na Blízkém východě, například Húsíům“.

Sedmdesátistránkový text nejprve přehledně shrnuje legislativu uvalující různé druhy sankcí ze strany USA, Evropské unie a OSN na tři režimy, které v současném světě nejvíce ohrožují mezinárodní stabilitu: Rusko, Írán a Severní Koreu.

V případě Severní Koreje a Íránu byly sankce motivovány snahou zabránit jejich režimům ve vývoji vlastních jaderných zbraní. Na Pchjongjang Rada bezpečnosti OSN uvalila přísnější sankce počínaje rokem 2006, kdy Severní Korea provedla první test vlastní jaderné zbraně.