Volby v Hongkongu poprvé pořádal Peking. A tak dvě třetiny lidí zůstaly doma

Simona Fantová

Prosincové volby do hongkongské Legislativní rady, první od přijetí represivního zákona o státní bezpečnosti, byly stvrzením faktu, že pekingský režim v rozporu s mezinárodními dohodami zbavil Hongkong posledních zbytků autonomie.

K volbám, v nichž o nic nešlo, přišlo jen 30,2 procent oprávněných voličů, tedy o 28,1 procent méně než minule. Foto Gaugear Msierpllo, WmC

Volby do Legislativní rady Hongkongu, které se uskutečnily 19. prosince 2021, byly výjimečné v několika ohledech. Poprvé se jich mohli zúčastnit již jen kandidáti předem schválení Pekingem. Vinou nedemokratických reforem volebního systému i restriktivního zákona o státní bezpečnosti nemohli kandidovat představitelé široce podporované demokratické opozice. Mnozí z nich jsou ostatně ve vězení či v exilu.

Zbývající členové opozice i většina hongkongského obyvatelstva se zdráhala voleb účastnit, takže je provázela historicky nejnižší volební účast, takřka o polovinu nižší než minule. Zatímco propekingští politici i čínská vláda volby prohlašují za úspěch a návrat ke stabilitě, demokratické státy je naopak kritizují jako nesvobodné.

Přísně střežené volby

Když v roce 1997 předávala Velká Británie Hongkong pod čínskou správu, smluvně si vymínila, že v následujících padesáti letech bude Čína zachovávat autonomii Hongkongu včetně způsobu vlády či nezávislého soudnictví v rámci takzvaného principu jedna země — dva systémy. Čína však tuto dohodu i přes odpor hongkongského obyvatelstva a protesty mezinárodního společenství stále více porušuje. A dnes by se dalo říci, že ji už prostě ignoruje.

×