Muskovy výroky o Tchaj-wanu kopírují stanovisko Číny
Simona FantováV nedávném rozhovoru pro Financial Times Elon Musk uvedl, že by se Tchaj-wan měl stát speciální administrativní zónou ČLR podobně jako Hongkong. Jeho výroky ilustrují, jak nebezpečná může být politická role podnikatelů jeho typu.
Minulý pátek poskytl Elon Musk rozhovor pro Financial Times, v němž prohlásil, že by se Tchaj-wan měl stát zvláštní administrativní zónou ČLR. Muskovy výroky ignorují vůli Tchajwanců, kteří si spojení s ČLR nepřejí, nápadně též připomínají oficiální stanovisko KS Číny, která ostatně Muskův návrh přivítala.
Muskova prohlášení nejspíše pramení z jeho obchodních zájmů, které by v případě eskalace konfliktu mezi Tchaj-wanem a Čínou byly vážně ohroženy, a odhalují rizika, která pro jednotlivé státy může používání Muskových technologií představovat.
Co je to Tchaj-wan
Tchaj-wan je suverénní demokratický stát. Kvůli komplikované historii si však na něj činí nárok ČLR. Zvyšuje vojenskou přítomnost v jeho okolí a stupňuje diplomatický tlak, který Tchaj-wanu znemožňuje navázání oficiálních diplomatických vztahů s ostatními zeměmi.
Tchaj-wan přesto udržuje čilé neoficiální kontakty s demokratickými státy po celém světě včetně České republiky a představuje pro ně důležitého spojence. Navzdory rétorice ČLR Tchaj-wan nikdy nebyl její součástí a USA ani OSN se nezavázaly uznávat, že by ostrov měl být pokládán za součást.
Již od konce osmdesátých let, kdy se Tchaj-wan demokratizoval, je zřejmé, že si jeho obyvatelé nepřejí být součástí Číny a považují se za nositele svébytné identity. Do toho přichází jeden z nejbohatších mužů na planetě Elon Musk a v rozhovoru pro Financial Times řekl: „Moje doporučení… by bylo pro Tchaj-wan vymyslet zvláštní administrativní zónu, která by byla dostatečně lákavá, což ale nepotěší každého… A možná, myslím si, by ve skutečnosti mohli mít uspořádání, které by bylo shovívavější, než jaké je v Hongkongu.“
Jedna země — dva systémy
Musk prohlašuje, že chce hlavně zachovat mír. Porovnejme jeho prohlášení s následujícím Si Ťin-pchingovým výrokem: „Mírové sjednocení, jedna země — dva systémy, je nejlepší způsob, jak sjednotit zemi, je to všeobjímající řešení snoubící v sobě čínskou moudrost, které zároveň pomýšlí na současnou situaci Tchaj-wanu, ale též je prospěšné pro trvalý mír a pořádek na Tchaj-wanu po sjednocení.“
Jedna země — dva systémy představuje pro ČLR jediný scénář mírového připojení, který nabízí Tchajwancům již od osmdesátých let. Ten je však na Tchaj-wanu nepřijatelný i pro největší obhájce připojení k Číně, kteří tam jinak představují naprostou menšinu.
Přesně tento systém se ČLR zavázala dodržovat po dobu padesáti let v Hongkongu, kde však definitivně vzal za své v roce 2020 po přijetí zákona o státní bezpečnosti. Nemáme tedy žádný důvod domnívat se, že by ČLR své závazky vůči Tchaj-wanu dodržovala. Naopak bychom se měli zajímat o to, proč se Musk vyjadřuje podobně jako čínská vláda.
V čínském provedení to znamená, že komunistický systém nebude zaveden ihned, ale postupně posilováním "demokratické" pročínské strany a ekonomickým nátlakem.