Minulý pátek poskytl Elon Musk rozhovor pro Financial Times, v němž prohlásil, že by se Tchaj-wan měl stát zvláštní administrativní zónou ČLR. Muskovy výroky ignorují vůli Tchajwanců, kteří si spojení s ČLR nepřejí, nápadně též připomínají oficiální stanovisko KS Číny, která ostatně Muskův návrh přivítala.

Muskova prohlášení nejspíše pramení z jeho obchodních zájmů, které by v případě eskalace konfliktu mezi Tchaj-wanem a Čínou byly vážně ohroženy, a odhalují rizika, která pro jednotlivé státy může používání Muskových technologií představovat.

Co je to Tchaj-wan

Tchaj-wan je suverénní demokratický stát. Kvůli komplikované historii si však na něj činí nárok ČLR. Zvyšuje vojenskou přítomnost v jeho okolí a stupňuje diplomatický tlak, který Tchaj-wanu znemožňuje navázání oficiálních diplomatických vztahů s ostatními zeměmi.

Tchaj-wan přesto udržuje čilé neoficiální kontakty s demokratickými státy po celém světě včetně České republiky a představuje pro ně důležitého spojence. Navzdory rétorice ČLR Tchaj-wan nikdy nebyl její součástí a USA ani OSN se nezavázaly uznávat, že by ostrov měl být pokládán za součást.

Již od konce osmdesátých let, kdy se Tchaj-wan demokratizoval, je zřejmé, že si jeho obyvatelé nepřejí být součástí Číny a považují se za nositele svébytné identity. Do toho přichází jeden z nejbohatších mužů na planetě Elon Musk a v rozhovoru pro Financial Times řekl: „Moje doporučení… by bylo pro Tchaj-wan vymyslet zvláštní administrativní zónu, která by byla dostatečně lákavá, což ale nepotěší každého… A možná, myslím si, by ve skutečnosti mohli mít uspořádání, které by bylo shovívavější, než jaké je v Hongkongu.“

Jedna země — dva systémy

Musk prohlašuje, že chce hlavně zachovat mír. Porovnejme jeho prohlášení s následujícím Si Ťin-pchingovým výrokem: „Mírové sjednocení, jedna země — dva systémy, je nejlepší způsob, jak sjednotit zemi, je to všeobjímající řešení snoubící v sobě čínskou moudrost, které zároveň pomýšlí na současnou situaci Tchaj-wanu, ale též je prospěšné pro trvalý mír a pořádek na Tchaj-wanu po sjednocení.“

Jedna země — dva systémy představuje pro ČLR jediný scénář mírového připojení, který nabízí Tchajwancům již od osmdesátých let. Ten je však na Tchaj-wanu nepřijatelný i pro největší obhájce připojení k Číně, kteří tam jinak představují naprostou menšinu.

Přesně tento systém se ČLR zavázala dodržovat po dobu padesáti let v Hongkongu, kde však definitivně vzal za své v roce 2020 po přijetí zákona o státní bezpečnosti. Nemáme tedy žádný důvod domnívat se, že by ČLR své závazky vůči Tchaj-wanu dodržovala. Naopak bychom se měli zajímat o to, proč se Musk vyjadřuje podobně jako čínská vláda.

Muskovy zájmy v Číně a paralela s Ukrajinou

Vláda ČLR má nastavena přísná pravidla pro činnost zahraničních subjektů na svém území, jež se vztahují i na vyjadřování se o „citlivých“ tématech. Elon Musk má v Číně továrnu na elektroauta, a není tedy divu, že přichází s výroky, které jsou v souladu s čínskými stanovisky.

O udržení míru mezi ČLR a Tchaj-wanem ale Musk stojí i proto, že snad žádné z odvětví, v nichž podniká, se neobejde bez pokročilých čipů. Většinu jejich světové produkce vyrábějí tchajwanské firmy. Jen společnost TSMC se na ní podílí 53 %. Právě ta by v případě čínské invaze mohla svou továrnu, jež na Tchaj-wanu vyrábí nejpokročilejší a v současnosti nenahraditelné čipy, vyhodit do povětří, což by představovalo katastrofu pro Muskovo podnikání — a nejen pro ně.

Muskovy výroky o Tchaj-wanu jsou v přímém rozporu s takzvanou politikou jedné Číny, kterou od sedmdesátých let zastávají Spojené státy. Je namístě se ptát, jaký vliv může mít nejbohatší člověk světa, který vlastní přístup k nejpokročilejším technologiím v mnoha odvětvích včetně kosmonautiky, na vládu USA, bude-li to v jeho zájmu.

Na počátku ruské invaze podpořil Musk Ukrajinu darem terminálů své společnosti Starlink pro satelitní připojení k internetu, díky kterým mohla ukrajinská armáda komunikovat i poté, co byla zničena pozemní infrastruktura. Minulý týden však Musk na svém twitterovém účtu zveřejnil zprávu, v níž vyzývá Ukrajinu k mírovým jednáním a předání Krymu Rusku.

Poté, co ukrajinští vojáci dobyli některá Ruskem anektovaná území, terminály společnosti Starlink začaly vykazovat potíže s připojením. Musk zároveň odmítl žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o to, aby zpřístupnil připojení Starlink i na Krymu.

Nabízí se otázka, nakolik je pro státy, a nejen pro ně, bezpečné využívat Muskovy technologie, když je jejich funkčnost závislá na jeho libovůli. Excentrický miliardář dává najevo, že přístup k technologii může odepřít, když bezpečnostní zájmy daného státu či jeho spojenců nejsou ve shodě s Muskovými obchodními zájmy — či jednoduše neodpovídají jeho výstředním představám o tom, jak by měl fungovat svět.