Čína ukončila obchody s Litvou kvůli Tchaj-wanu. Litvě bychom měli gratulovat
Markéta GregorováV reakci na otevření tchajwanské ambasády v Litvě vypověděla ČLR pobaltské republice veškerý obchodní styk. Jde o krok, který je neslučitelný s mezinárodními obchodními pravidly a otevírá závažné otázky o tom, jakou váhu daná pravidla mají.
V minulém týdnu jsme byli svědky nového aktu obchodního napětí mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou. Čína zablokovala všechen dovoz z Litvy. Konkrétně odstranila Litvu ze seznamu zemí původu. Její zboží tudíž nemůže být procleno a dostat se do země. Vedle toho Čína omezila také import.
Příčina tohoto radikálního a bezprecedentního kroku je zřejmá. Obchod mezi oběma státy — včetně dalších vztahů — ochabuje od listopadu letošního roku, kdy Litva na svém území povolila otevření ambasády Tchaj-wanu.
Pro Litvu reakce Číny nepředstavuje žádnou drastickou ránu. Baltská země exportovala do Číny méně než jedno procento svého celkového vývozu. Diplomaticky jde oproti tomu o jasný signál, že pro Litvu je přednější budovat dlouhodobě udržitelné vztahy s demokratickými partnery, než udržovat procentního byznys za cenu cenu ignorování vnitrostátních poměrů v Číně.
Čína k podobným obchodním „trestům“ vůči různým zemím přistoupila už v minulosti, vždy se však dosud zaměřila na konkrétní sektor či komodity. Dotklo se to například Japonska, Norska, Malajsie, Korey, Tchaj-wanu či Austrálie. V tomto smyslu jde tedy o novou situaci, a to situaci naprosto výjimečnou.
Rozmíška zvedá otázky: Pokud je možné jednu zemi jen tak vyškrtnout z obchodu, co to vlastně znamená být členem Světové obchodní organizace? A co pak znamená být součástí jiných mezinárodních ekonomických dohod? A mají tyto dohody — pro Čínu i ostatní — vůbec smysl?