Pět stereotypů o rusofobní Litvě
Daiva KučinskaitėV Litvě žije již od dob SSSR početná ruská diaspora, v posledních letech přibyly masy uprchlíků z Běloruska, Ukrajiny a Ruska. O národnostní politice Litvy se šíří řada dezinformací. Buď z neznalosti, nebo se záměrem zemi diskreditovat.
Litva, Lotyšsko a Estonsko se na přelomu osmdesátých a devadesátých let radikálně rozešly se sovětskou minulostí, odmítly jakoukoli formu orientace na Ruskou federaci či Společenství nezávislých států a začlenily se do politických, ekonomických a vojenských struktur Západu.
Jako dědictví éry sovětské okupace ale zůstala v těchto zemích početná ruská diaspora, s níž se malé pobaltské země musely vyrovnávat. Národnostní poměry v pobaltských státech navíc zásadně proměnilo potlačení běloruské revoluce a ruská invaze na Ukrajinu.
Některé kroky politické reprezentace Litvy, Lotyšska a Estonska vyvolávaly mezinárodní kritiku za porušování práv národnostních menšin. V diskusích o národnostní politice Litvy ale skutečnou znalost místních poměrů mnohdy nahrazují nejrůznější generalizující soudy a stereotypy.
Stereotyp 1: Rusové jsou v Litvě lidmi druhé kategorie
Pouze dva ze tří pobaltských států — Lotyšsko a Estonsko — přistoupily po rozpadu Sovětského svazu k „ruské otázce“ radikálně a nezačaly automaticky rozdávat občanství všem, kdo přišel do země v období sovětské okupace. V Litvě sice ruští občané také mají problém s integrací, ale protože je zde Rusů mnohem méně než v Lotyšsku a Estonsku, úřady neměly potřebu upírat jim volební právo. Občanství nového samostatného státu proto získali všichni občané bez ohledu na původ.
V roce 2020 tvořili Rusové v Litvě necelých pět procent obyvatel — celkem je to asi 140 000 osob. Početně je v Litvě výraznější polská menšina. Události posledních let ale tuto statistiku radikálně proměnily. V roce 2020 po neúspěšné běloruské revoluci začali do Litvy masově prchat protivníci Lukašenkova režimu a po 24. únoru 2022 váleční uprchlíci z Ukrajiny a političtí emigranti z Ruska.
Podle údajů z poloviny léta 2023 v Litvě žije 80 000 občanů Ukrajiny, 55 000 občanů Běloruska a 20 000 občanů Ruska. Nově příchozích ze tří východoslovanských zemí je tedy v Litvě již víc než Rusů, kteří zde zůstali jako „dědictví“ Sovětského svazu. Nově příchozí Rusové, Ukrajinci a Bělorusové litevské občanství nemají, ale to z nich nedělá lidi druhé kategorie.