Kdysi šlo dominantně o britskou záležitost, nyní je tomu ale jinak. Řeč je o nákupech španělských nemovitostí cizími státními příslušníky. Poptávce tradičních kupců z Německa, Francie a řečené Británie konkurují v poslední době ve velkém noví zájemci: Poláci, Rumuni a obyvatelé baltských zemí.

Podle zjištění listu El Confidencial — partnerského média DR v projektu přeshraniční spolupráce PULSE — narostla polská poptávka po nemovitostech ve Španělsku v roce 2022 o 20 procent a za minulý rok o 35 procent. Zájem z Rumunska zároveň převýšil belgický i nizozemský a v současnosti dorůstá francouzský.

Příčin trendu je více, mimo jiné i strmý nárůst cen nemovitostí ve většině postkomunistických zemí v posledních letech — například ve východošpanělském přístavu Alicante lze dnes pořídit čtyřpokojový byt i za 100 tisíc eur, tedy za 2,5 milionu korun.

Sami španělští prodejci realit ovšem jako nejčastější důvod zmiňují strach nových zájemců z blízké války. „Válka na Ukrajině všechno změnila. Lidé (z okolních zemí) mají teď strach, že je jednou potká totéž, co Ukrajince — že se jim přede dveřmi objeví ruské tanky a o všechno přijdou,“ řekl Confidencialu jeden z makléřů.

Podle realitních kanceláří poptávají noví zájemci nemovitosti všech tříd — od luxusních haciend s bazény a kurty až po ty cenově nejdostupnější byty. Zatímco Poláci a Rumuni se přitom do zakoupených nemovitostí často rovnou i stěhují alespoň na část roku, u nových vlastníků z Pobaltí je zjevný sklon byty a domy spíše jen pronajímat.

„Z litevských zákazníků sem přijede žít asi jen pět procent,“ uvádí pro Confidencial další z makléřů s tím, že v regionu funguje již řada poboček realitních kanceláří, které zprostředkují nákup i základní údržbu nemovitosti na dálku.

Zvýšená poptávka po domech a bytech ve Středomoří u ukrajinských sousedů byla též zaznamenána v Itálii a na Kypru. Bulharští zájemci souběžně ve zvýšené míře nakupují nemovitosti v Řecku.