Tchaj-wanu hrozí eroze demokracie. Občanská společnost ji ale ze všech sil brání
Simona FantováAčkoli prezidentské volby na Tchaj-wanu vyhrála Demokratická pokroková strana, parlament ovládá strana Kuomintang, která se snaží výrazně posílit svůj vliv. O nebezpečné legislativě nyní bude rozhodovat Ústavní soud.
Před půl rokem na Tchaj-wanu proběhly prezidentské volby, jež vyhrál kandidát Demokratické pokrokové strany (DPP) William Laj Čching-te. Této straně se už však nepodařilo obhájit většinu v Legislativním dvoře, tchajwanském parlamentu. V parlamentních volbách, probíhajících ve stejném termínu jako prezidentské, s mírným náskokem zvítězil Kuomintang, osm mandátů též uhájili členové nově vzniklé Tchajwanské lidové strany (TPP), programově blízké Kuomintangu.
Kuomintang se nyní snaží využít této situace k posílení svého vlivu pomocí nového kompetenčního zákona a navrhuje také změny ve fungování Ústavního soudu. Proti těmto krokům hlasitě vystupuje tchajwanská odborná i laická veřejnost, neboť pochybuje o jejich ústavnosti a má obavy, že by mohly oslabit tchajwanské demokratické zřízení. Na Tchaj-wanu, jenž má bohatou historii občanské angažovanosti, proti přijetí zákona již v květnu a v červnu proběhly největší demonstrace za posledních deset let. Pokud se Legislativní dvůr bude snažit prosadit další změny, budou protesty pravděpodobně pokračovat.
Vychýlení sil za pomoci nového zákona
Poté, co se Tchaj-wan na konci 80. let demokratizoval, střídaly se ve vládě po dvou funkčních obdobích dvě velké strany: Kuomintang, který byl před demokratizací jedinou povolenou stranou a později se přizpůsobil novým pořádkům, jakkoli vyrovnání se s minulostí zůstává stále nedořešeným tématem, a Demokratická pokroková strana, jež vznikla v 80. letech sjednocením různých disidentských proudů v opozici proti vládě Kuomintangu.
Tchaj-wan je poloprezidentskou republikou, v níž má sice prezident rozsáhlé pravomoce, ale Legislativní dvůr má právo veta, čímž může fungování vlády značně omezit. Rizikovou je zejména situace, kdy má v parlamentu většinu jiná než vládní strana. To země zažila již za vlády prezidenta Čchen Šuej-piena (2000—2008) a nyní se situace opakuje.