Před stanicemi tchajpejského metra se v posledních měsících objevují podpisové stánky s dobrovolníky. „Odvolejte Sü Čchiao-sin! Odvolejte Lin Pchej-sianga!“, vyzývají transparenty odkazující na poslance opoziční strany Kuomintang (KMT) za tchajpejskou čtvrť Sin-i a město Ťi-lung. A podobných stánků lze nyní na ostrově najít desítky.

Ačkoliv je tomu od posledních voleb, v nichž zvítězila Demokratická pokroková strana současného prezidenta Laj Čching-tea, teprve rok, tchajwanskou společností se nyní znovu šíří volební atmosféra. Může za to vleklá ústavní a politická krize. Tu by však mohl rozřešit unikátní fenomén tchajwanského volebního systému — odvolací volby.

Ústavní krize

Když loni v lednu vládní strana DPP získala potřetí v řadě prezidentské křeslo a tím i exekutivu, mohla se radovat pouze částečně. Oproti předchozím volebním obdobím totiž zároveň přišla o většinu v Legislativním dvoře, tedy tchajwanském parlamentu. Tu nyní drží opozice v podobě KMT a Tchajwanské lidové strany (TPP). Obě strany spojuje především silná averze vůči straně DPP, jež vládne přes osm let a s níž se zejména KMT rozchází v názoru na vztah s Čínskou lidovou republikou a v dalších zásadních otázkách.

Slabiny tchajwanského politického systému, který lze charakterizovat jako poloprezidentský, se ukázaly vzápětí po inauguraci prezidenta Laj Čching-tea. V aktuální situaci, do jisté míry srovnatelné s kohabitací známou z francouzské politiky, by se v ideálním případě měla vláda snažit hledat konsensus s opozicí, aby si pro svou politiku zajistila oporu v legislativě.

Při silné polarizaci tchajwanské politiky, kterou nezřídka doprovází slovní i fyzické potyčky v Legislativním dvoře, je však hledání shody takřka nemožné, a opoziční strany se naopak všemi způsoby snaží činnost vlády blokovat.

Prvním takovým krokem byla snaha o prosazení Zákona o výkonu pravomocí Legislativního dvora. Ten by významně rozšířil roli legislativy, jež by tak získala silnou kontrolu nad vládou. Při jeho schvalování se projevila asi největší slabina prezidentské funkce — absence práva veta. Opozice tudíž v současnosti může zákony navrhovat i schvalovat a vládní DPP má velmi omezené možnosti tomu zabránit.

Zákon vyvolal velkou vlnu nevole. Vystoupila proti němu odborná veřejnost i občanská společnost, kolem níž se zformovalo protestní hnutí označované jako „Hnutí modrého ptáčka“, Bluebird movement. Jedná o slovní hříčku: demonstranti na sociálních sítích kvůli ochraně před algoritmy pozměnili druhý znak v názvu ulice Qingdao East Road, kde se nachází Legislativní dvůr. Název zároveň odkazuje na zvíře známé z čínské mytologie.

Přestože opozice zákon schválila, jeho nejkontroverznější části nakonec zrušil Ústavní soud. I jeho fungování se ale opozici podařilo omezit, protože již několik měsíců blokuje jmenování nových soudců, a soud tak jednoduše není usnášeníschopný.

Poslední a možná nejsilnější políček dala opozice vládě v lednu, když schválila největší škrty vládního rozpočtu v tchajwanské historii v celkovém rozsahu přes 30 procent. Škrty se týkaly všech vládních sektorů, včetně obrany. Vzhledem k tomu, že ke schválení škrtů došlo souběžně s inaugurací Donalda Trumpa, který podporu ze strany USA podmiňuje vyššími výdaji na obranu, vyvolalo zásadní snížení rozpočtu obavy o bezpečnost země.

Bezprecedentní odvolání

Zejména proti poslednímu kroku se postavila část veřejnosti a požaduje odvolání některých členů Legislativního dvora za KMT, což tchajwanská ústava za určitých podmínek skutečně umožňuje. Tento mechanismus v různých podobách existuje v mnoha zemích, nicméně odvolávat i členy legislativy na národní úrovni lze kromě Tchaj-wanu jen v některých zemích Latinské Ameriky.

Hlasování o odvolání proběhlo v posledních letech na Tchaj-wanu jen u několika jednotlivců a úspěšné bylo pouze třikrát. Nejznámějším případem bylo zbavení funkce starosty Kao-siungu a stávajícího předsedy Legislativního dvora za KMT Chan Kuo-jüho v roce 2020.

Současná vlna je tak v tchajwanské politice naprosto bezprecedentní — aktuálně totiž běží proces odvolání u 35 kuomintangských členů legislativy, což jsou téměř dvě třetiny všech zvolených zástupců strany. V tuto chvíli však ještě není jasné, zda o svůj post někdo skutečně přijde ani zda by jeho křeslo následně připadlo vládní DPP.

Prvním krokem v celého řízení je podání návrhu volební komisi, pod kterým musí být podepsáno alespoň jedno procento voličů daného volebního okrsku. Ve druhé fázi, v níž se aktuálně celý proces nachází, je třeba obstarat podpisy dalších 10 % voličů, kteří návrh podpoří. Podle aktuálních informací by tato podmínka měla být naplněna ve více než dvaceti volebních okrscích, kde pak dojde i na třetí fázi — samotné hlasování o odvolání.

Toto hlasování uspěje, bude-li pro ně hlasovat alespoň čtvrtina všech voličů v okrsku bude-li počet hlasů „pro“ větší než „proti“. Odvolaný politik poté nemůže v daném okrsku kandidovat po další čtyři roky a na jeho místo budou vypsané nové volby.

Nové volby?

Ač velká kampaň za odvolání ještě zdaleka není u konce, její možný výsledek nahání KMT značný strach. Vládní DPP by ke znovuzískání většiny v Legislativním dvoře stačilo obsadit šest křesel na úkor právě KMT. Opoziční strana se tak pokouší různými způsoby mobilizovat své voliče, aby spustili reciproční hlasování o odvolání politiků za DPP. Zatím se jí to ale příliš nedaří, a čelí dokonce obvinění z falšování podpisů.

Rétorika opozice přitom v posledních týdnech značně přitvrdila. Přestože pokusy o odvolání vycházejí především z řad občanské společnosti a tento mechanismus je zakotven v ústavě, KMT z celé kampaně viní vládu a označuje tyto snahy za autoritářské. Na svých protestních akcích tak například členové „modrého“ tábora označují vládní DPP za „zelené komunisty“. Ještě dál zašel předseda Kuomintangu Eric Chu, který chování vlády přirovnal k nacistickému Německu, což vyvolalo silnou reakci ze strany německého zastupitelského úřadu na Tchaj-wanu.

Členové KMT volají i po hlasování o odvolání prezidenta. To však tchajwanská ústava neumožňuje — prezidenta lze zbavit funkce jen prostřednictvím impeachmentu, na který nemá opozice dostatečný počet hlasů. Dalším zmiňovaným radikálním krokem je vyslovení nedůvěry vládnímu kabinetu, což by otevřelo cestu novým volbám do Legislativního dvora.

To by sice bylo v současné společenské atmosféře pro KMT značně riskantní, přesto to někteří modří politici podporují. Z pohledu těch, kterým hrozí odvolání, by totiž nové volby mohly znamenat šanci na udržení mandátu — přestože by jejich strana ztratila většinu. Odvoláním by totiž přišli o možnost znovuzvolení na další čtyři roky.

Vývoj posledních měsíců nese zřetelnou zprávu. Současné tchajwanská politika je značně nestabilní. Zvyšující se polarizace mezi oběma politickými tábory a vyostřená rétorika je znepokojivá zvláště ve chvíli, kdy země čelí konstantnímu ohrožení ze strany ČLR.

Současná velká vlna odvolacích voleb by mohla pomoci straně DPP stabilizovat vládu. Pokud však bude neúspěšná, posílí se naopak legitimita opozičního KMT a role Legislativního dvora. Další vývoj tak může zásadně ovlivnit nejen rovnováhu moci na domácí scéně, ale i celkovou odolnost Tchaj-wanu vůči vnějším tlakům s přímými důsledky pro celkovou mezinárodní situaci.