K debatě: šest kritik návštěvy Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu

Petr Jedlička

V kontextu ruské invaze na Ukrajinu byl u nás krok předsedkyně americké Sněmovny přijat spíše se sympatiemi. Záhodno je ale znát i jeho kritiku. Zde šest argumentů, které zaznívaly v posledních dnech v zahraniční debatě nejčastěji.

Krátkou návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů na Tchaj-wanu, jejž Čína považuje za své území, sledoval celý svět. Foto Sam Yeh, AFP

Zákeřnost ruského vpádu na Ukrajinu, barbarský způsob vedení tamní ofenzívy a drzost — či imperiální arogance —, s níž ruští představitelé stále lžou, posiluje v západní debatě o tom, jak přístupovat k autokratickým mocnostem, tábor zastánců tzv. politiky velkého klacku. „Státy jako Rusko rozumí jen síle a odhodlanosti ji použít,“ zní jejich hlavní argument. „Tu je třeba reálně mít, resp. dávat najevo, jedině pak si netroufnou.“

Debata o tom, jak přistupovat k objektivně silným, leč nedemokratickým státům a jejich politice ve světě, se ovšem neuzavřela. Pokračuje zejména ve specializovaných médiích a mezi analytiky zahraničního dění. I kritikové politiky silových gest v ní přitom vznáší argumenty, nad nimiž se patří přemýšlet.

Hezkou příležitost k takovému zamyšlení nabídla nyní středeční návštěva předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu. Právě na přilehlou Čínskou lidovou republiku se totiž ve vztahu k Tchaj-wanu pohlíží nezřídka podobně jako na Rusko ve vztahu k Ukrajině — zatím však bez tisíců mrtvých a rozbombardovaných měst, a tudíž věcněji.

Zvláště v USA, ale třeba i v britských nebo německých médiích, proběhla v dané souvislosti řada diskuzí. Níže uvedených šest kritik kroku, k němuž se americká politička rozhodla, v nich zaznívalo nejčastěji.

1) Silně provokativní gesto, jež má diskutabilní opodstatnění

Američtí politikové na Tchaj-wan čas od času jezdí, vždy jde však maximálně o řadové poslance nebo senátory, kteří se nějak profilují v bezpečnostní politice či v otázkách vztahů se spojenci. Podobně vysocí představitelé státu jako Pelosiová v rámci tiché dohody s Čínou ostrov nenavštěvují, protože vědí, o jak výrazné narušení symboliky statu quo jde. A vědí, že vyvolá silnou reakci — s riziky i s konkrétními důsledky.

„Má nyní takové gesto opodstatnění? Bude se politika USA vůči Číně či ostrovu měnit? Anebo udělala teď Čína něco jinak — něco, co by si zasloužilo protitah?“ ptala se v těchto souvislostech v minulých dnech jedna skupina pozorovatelů. Vyjádření z Bílého domu a amerického ministerstva zahraničí tomu nenasvědčují. Jednalo se opravdu zřejmě jen o gesto, o ono výrazné vyjádření podpory USA ostrovu a stvrzení závazku jej bránit, jak mluvila o návštěvě sama Pelosiová. Šlo také nesporně o osobní iniciativu političky.

Logická námitka zde zní: bylo toto gesto třeba dělat i poté, co prezident Biden osobně tento rok třikrát v rozhovorech zmínil, že USA budou v případě čínské invaze bránit Tchaj-wan i vojensky? Podle kritiků nikoliv — právě při vědomí rizik a důsledků.

2) Riziko vojenského vyhrocení a posun laťky pro příště

Komunistická Čína dávala dlouho dopředu na srozuměnou, že na případnou návštěvu bude reagovat tvrdě, ba agresivně. Ve vojenské části reakce nakonec spustila kolosální cvičení s ostrou střelbou na všech stranách ostrova. Trvat mají až do příštího týdne, vypouštějí se při nich i balistické střely a fakticky způsobuje celková blokáda. Zakotvit v přístavech musely i malé rybářské lodě.

Z hlediska tématu to znamená zejména dvě věci: za prvé, při podobných manévrech v takovém rozsahu a takové blízkosti od břehu — místy jde tentokrát pouze o dvacet kilometrů, což je v dosavadních čínsko-tchajwanských vztazích rekord — může dojít k ledasčemu. Nemusí to být záměr, ale třeba jen incident, ovšem s potenciálem k válečnému vyhrocení.

A ještě za druhé, příslušné dosud nevídaně dotěrné válečné cvičení už samo posouvá pomyslnou laťku adekvátní reakce v podobných situacích. Například tchajwanská zpravodajka Deutsche Welle Joyce Leeová v této souvislosti upozornila na bouři v čínských sociálních sítích, kde ohromné počty lidí kritizují vedení státu za příliš mírnou odpověď. „I když vše proběhne tentokrát bez incidentů — kam bude Čína posouvat svoji reakci příště?“ ptají se kritikové.

3) Již zjevné důsledky plus možné perspektivní

Vedle kolosálních vojenských manévrů zakázala Čína v reakci na návštěvu také import více než dvou tisíc druhů tchajwanských produktů. Na rozdíl od minulých rozepří nejde tentokrát jen o ryby či o ovoce, ale o i rozličně zpracované zboží a tovární produkci.

Tchaj-wan je obecně vzato bohatý — v přepočtu na hlavu dokonce více než Německo. Může si ledacos dovolit. Čína je ovšem i tchajwanský největší obchodní partner a bojkot zde bude mít bezesporu reálné dopady.

Krom toho jsou tu pak ještě možné důsledky perspektivní. Na Tchaj-wanu se například vyrábí pětina všech čipů na světě, v nejmenší velikostní třídě dokonce dvaadevadesát procent z nich. V živé paměti jsou ještě globální dopady, jež měl výpadek v produkci tohoto zboží kvůli covidové pandemii. Při přetrvávání napětí je představitelné, že se něco podobného bude opakovat.

4) Vážnost problémů současného světa si žádá spíše usmiřování

S každou statistikou o globální chudobě, uprchlictví, živelních katastrofách či rozšíření zbraní je to patrné; s každým rokem pokračujících klimatických změn pak ještě palčivější — zvládnutí většiny globálních problémů dneška předpokládá dohodu a společnou akci velkého počtu zemí a nutně velmocí.

U Ruska je to složitější — přeci jen jde o ekonomiku velikosti Itálie. Bez shody USA a Číny si ovšem těžko představit vyřešení čehokoliv. Řešení přitom předpokládá shodu, resp. úspěšná přípravná jednání, a ta zase korektní vztahy.

„Má vskutku cenu zatěžovat z tohoto hlediska čínsko-americké vztahy příslušným gestem, jež přispěje k bezpečnosti Tchaj-wanu právě jen podle teorie velkého klacku?“ zní odpovídající námitka.

5) Co vadí na Číně, nevadí jinde

Pátý z nejčastějších kritických argumentů vůči poslednímu gestu Pelosiové upozorňuje na rétoriku obhajoby demokracie a lidských práv, která poslední dění doprovází. USA vedou v tomto ohledu dlouhodobě politiku dvojího metru. Joe Biden ostatně cestoval jen před pár týdny s do očí bijící pokorou do Saúdské Arábie. Jeho ministr zahraniční Anthony Blinken je nyní v Kongu a bude zakrátko na Filipínách.

Není těžké pochopit, že jedna věc je budování sítě spojenecko-klientských vztahů a jiná je otázka společných hodnot a dodržování mezinárodních závazků. Lze v tomto kontextu debatovat i o určité kultivační vazbě. Vydávat však zahraničně-politickou koncepci a příslušný kalkul za morální imperativ při jeho souběžném porušování jinde, to bude vždycky vyvolávat negativní odezvu.

6) Potřebují USA další problémy?

Je zde konečně i kritika čistě domácí — taková, jež Pelosiové a establishmentu Demokratické strany připomíná všechny problémy v USA a politické resty. Není jich věru málo — kromě jednoho pomocného balíku a plánu investic do infrastruktury zatím Joe Biden moc neprosadil. Zemi přitom trápí drahota, stagnace hospodářství i nebývalá radikalizace republikánské opozice.

„Aniž by se rozporovala nedemokratická povaha čínského režimu a spojenecké závazky USA vůči Tchaj-wanu, bylo skutečně zapotřebí dělat příslušně provokativní návštěvu právě nyní, když máme už válku na Ukrajině, a navíc tolik domácích problémů k řešení?“ Tak zní celkově šestá námitka, s níž se dnes musí obhájci gesta Nancy Pelosiové vypořádat.

Diskuse
August 5, 2022 v 9.32

Jinak pokud jde o osobní motivace Pelosiové, píše se nejčastěji o jejím celoživotním zájmu o tchajwanskou otázku, o její touze zapsat se do historie, než odejde do důchodu, či o investicích její rodiny do tchajwanských firem.

MP
August 5, 2022 v 14.32
Já jen doufám,

že Američané tu "partii" s Čínou nepokazí tak, jak pokazili "partii" s Ruskem.

Situace ve světě se nebývale vyhrocuje. Je to nebezpečná situace, která může vyústit v katastrofu. Proto jediné, co má smysl, je volat: peace, peace, peace...

IV
August 7, 2022 v 21.47

...Asi tak, jako když budeme při požáru všichni volat: hoří, hoří, hoří...

PK
August 7, 2022 v 22.23

Tak komunistická Čína na odstrašujícím příkladu nacistického Ruska dobře vidí, jak svobodný svět jednotně a odhodlaně reaguje na zločin proti míru.

Takže si snad nechá svoje agresivní choutky proti Čínské republice zajít.

MP
August 8, 2022 v 11.19
Svobodný svět dle p. Kolaříka

je asi Turecko...

A co teprve naší kámoši v Saúdské Arábii anebo třeba Ázerbajdžánu, to jsou svobodomyslní demokrati jedna báseň...

Jinak Čína (ČLR) je asi tak komunistická, jako je p. Kolařík objektivní nebo jako je jeho oblíbená koalice Spolu sociální, tedy vůbec.

IV
August 8, 2022 v 13.22

Pro ty, koho více zajímají data než propagandistické žvásty:

Summary of sanctions by regions (map)

https://en.wikipedia.org/wiki/International_sanctions_during_the_2022_Russian_invasion_of_Ukraine

PK
August 8, 2022 v 14.20

Děkujeme našemu ruskému švábovi za odkaz.

Takže jak říkám: komunistická Čína dobře ví, jak je závislá na mezinárodním obchodě, a je jí jasné, že chtít přežít v mezinárodní izolaci je šílenství. Takže majíc před očima odstrašující příklad nacistického Ruska si jistě nechá zajít svoje agresivní choutky vůči Čínské republice. Taky pochopitelně po několika dnech "povinného" vrčení a cenění zubů stáhla ocas.

IV
August 9, 2022 v 5.51

"My, Kolařík I. Tlachavý"

MP
August 9, 2022 v 9.43
Stáhnutí ocasu dle P. Kolaříka
PK
August 9, 2022 v 11.26

Opravdu si ruský šváb Václavů myslí, že po zkušenostech s jeho předchůdci Kuchejdou a Kalousem mě ještě nějak rozhodí? Stručné vypořádávání se s nimi je to pro mě rutina, a urážky od spodiny společnosti jsou samozřejmě pro mě ctí.

PK
August 9, 2022 v 11.37

No vidíte, pane Plevo, takže komunistická Čína se připravuje na invazi proti mírumilovné Čínské republice.

Z toho vyplývá, že je třeba zvýšenou měrou kritizovat USA, viďte. To dá rozum, to je přísně logické (z komunistického hlediska tedy určitě).

PK
August 9, 2022 v 11.49

A jinak, pane Plevo, opravdu je mi trapné muset vás poučovat o tom, že v tzv. Čínské lidové republice není politický pluralismus, a kdo tam totalitně vládne. U nás v Bavorsku to ví každé malé dítě. Pokud tomu v Čechách tak není, určitě o tom najdete informace třeba na internetu.

PK
August 9, 2022 v 12.50

To že v Číně není politický pluralismus neznamená, že je tam komunismus, Kolaříku. O tom by mohli někteří blízcí spojenci USA dlouze vyprávět. Takže zase mimo.

PK
August 9, 2022 v 13.01

Takže speciální domácí úkol pro Krupičku (když už zase nedodržel slib a zase se tady objevil, což je velmi mrzuté a otravné - ale kdo by bral jeho sliby vážně, že):

najít si na internetu, kdo vládne v totalitní Čínské lidové republice.

PK
August 9, 2022 v 13.29

Ale my se nebavíme o tom, jak se jmenuje strana, která v Číně vládne, Kolaříku, my se bavíme o tom, jaká je její skutečná ideologie. Wikipedie zdaleka není dokonalým zdrojem informací, ale pro začátek bych vám doporučil článek "Socialismus s čínskými rysy":

https://cs.wikipedia.org/wiki/Socialismus_s_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%BDmi_rysy

PK
August 9, 2022 v 13.58

Krupičko, my se nebavíme vůbec o ničem.

A už vůbec ne o tom, co máte vy komunisti mezi sebou, a že se od samého počátku navzájem neuznáváte, obviňujete ze "zrady komunistických ideálů", a vylučujete z Kominterny.

To si vyřiďte s čínskými soudruhy, mě do toho nepleťte.

MP
August 9, 2022 v 18.25
Kolaříkova logika a jeho neznalosti

Aha, takže v NDR, PLR nebo MLR nebyly komunistické režimy, protože strany, které tam (nedemokraticky) vládly, se nejmenovaly komunistické...

Člověče, vy jste fakt případ...

Jak jako nedemokraticky? NDR přece byla „Německá demokratická republika“, zatímco třeba v západním Německu (NSR), jak je ze samotného názvu patrno, vládly tehdy jakési „spolky“ - čili už tehdy tam vládly menšiny.

Viz třeba:

„Z PLR do MLR jel jsem přes ČSSR,

SNB mé DKW si stoplo na TK.

Mé DKW SPZ ABT 25 - 50

musí teďka na GO do ČSAO.

OHC či OHV či co má to DKW,

potřebuje z NDR nová šoupátka.

Jsem RNDr. CSc. z ČVUT v Praze 2,

v ČSAO v Praze 3 já mám tlačenku...

...

Všechno dopadne OK za lístky na FOK,

šofér ČSAD má o Schumanna zájem.

Mistr od ČSAO známou má na PKO,

její bratr v OÚNZ dělá sestřičku.

V OÚNZ na WC mistr chytil TBC,

musí na RTG, EKG a EEG.

Spojení ČSAO-ČVUT-OPBH-

-ČSAD-FOK přerušilo se.

RNDr. CSc. z ČVUT dá DKW

SPZ ABT 25-50 do šrotu.

Z ČSSR do MLR z ČVUT RNDr.

musí chudák s ČSAD nebo s ČSD.“

Takže, jak je patrno i z textu staré Mládkovy písničky, vládla tu lidová demogracie.

IV
August 11, 2022 v 12.00

Tak Kolařík už zase "kuchejduje"... Opět zde vytasil připomínku svého - zřejmě největšího - životního úspěchu: jak v diskusích na DR "přežil" nešťastníka pana Kuchejdu. V jedné diskusi (k článku o skonu M. Albrightové) Kolařík tasil frázi "přežili jsme Kuchejdu" hned třikrát po sobě. Je to až neuvěřitelné, ale je to tak, jak se každý může přesvědčit... :-)

+ Další komentáře