Kulaté výročí iniciativy Pás a stezka. Ukončíme českou spolupráci?

Simona Fantová

Letos na podzim slaví Si Ťin-pchingův projekt Pás a stezka desáté narozeniny. Partnerským zemím přináší místo profitu především extrémní zadlužení, zato geopolitický vliv Číny roste. Svou stopu má tato iniciativa i v České republice.

Údajně skvělý projekt rozvojové pomoci zemím třetího světa od počátku provázejí hluboké kontroverze. Foto Pedro Pardo, AFP

Iniciativa Pás a stezka již deset let představuje synonymum čínské zahraniční politiky. Peking se chlubí, že skrze ni investuje obří prostředky do infrastruktury zejména chudších a rozvíjejících se zemí. Kritici ovšem poukazují na to, že tento Si Ťin-pchingův projekt je jen zástěrkou pro šíření geopolitických ambicí Číny.

Iniciativu od počátku provází korupční skandály, kauzy ovlivňování politiků či finanční problémy zapojených zemí. Ty se ostatně nevyhnuly ani České republice, kde jsou spojované zejména se zkrachovalou společností CEFC a jejím zmizelým předsedou a dřívějším poradcem prezidenta Miloše Zemana Jie Ťien-mingem.

Iniciativa Pás a stezka, jež dříve nesla názvy Nová Hedvábná stezka, Jeden pás, jedna stezka nebo též BRI, původně představovala Si Ťin-pchingovu strategickou vizi spolupráce Čínské lidové republiky se zeměmi střední Asie a měla propojit Evropu s Dálným východem. Postupně se do ní více či méně aktivně zapojilo na 140 zemí na pěti kontinentech, včetně České republiky.

Od samotného počátku na podzim roku 2013 je Si Ťin-pchingovým hlavním nástrojem zahraniční politiky a částečně i hospodářské strategie. Postupně se z této iniciativy stal největší projekt svého druhu na světě co do počtu zúčastněných států i objemu investovaných peněz. ČLR do projektů v zemích spojených s Pásem a stezkou během deseti let investovala jeden bilion amerických dolarů.

Jakkoli čínští politici o BRI mluví jako o skvělém projektu rozvojové pomoci zejména zemím třetího světa, již od samého začátku tuto iniciativu provázejí kontroverze. Slibované čínské investice se jeví být v lepším případě spíše komerčními půjčkami, jejich realizace je značně netransparentní, zapojení lidé jsou až příliš často spojováni s korupčními kauzami a zúčastněné země nezřídka končí v dluhové pasti. Jistých úspěchů nicméně Čína dosáhla ve vývozu svých politických praktik a nesporný pokrok také učinila v rozšíření svého geopolitického vlivu.

Z vlajkové lodi BRI pohřebištěm ekonomických zón

Pákistán pro Čínu od samotného počátku představoval modelovou zemi iniciativy Pásu a stezky. Rozvojem tamější infrastruktury by Čína získala snadný přístup k zemím v Arabském zálivu a pomohla by založit ekonomické zóny, jež by z Pákistánu vytvořily výrobní centrum světa. Čínská vláda proto Pákistánu nabídla velkolepé projekty na rozvoj dopravy, energetiky i komunikačních sítí.

Pětina projektů, obvykle těch nejambicióznějších, však zůstala pouze na papíře, zatímco realizace dalších se odložila na neurčito. Zato zahraniční dluh Pákistánu, jehož věřitelé jsou v drtivé většině čínské subjekty, se od připojení k iniciativě BRI zdvojnásobil a vláda na jeho splácení ročně dává polovinu svého HDP.

Ani realizované projekty však nepřitáhly investory a zamýšlené ekonomické zóny zejí prázdnotou. Že čínské investice nejsou v Pákistánu vždy vítané, ukazuje i rostoucí počet teroristických útoků směřovaných na čínské jednotlivce i firmy. Pákistánští politici nyní hovoří o své zemi v souvislosti s Pásem a stezkou jako o pohřebišti ekonomických zón.

Podplácení tuneláře

Malajsijské aktivity v rámci iniciativy BRI jsou unikátní rozsahem důkazních materiálů, jež ilustrují způsob, jakým si čínská vláda kupuje zkorumpované elity. Tehdejší malajsijský premiér Najib Razak vytuneloval národní rozvojový fond, čímž ztratil podporu západních spojenců a byl vyšetřován v několika zemích.

Čína mu slíbila podporu a pomoc s dluhy, do nichž dostal svou zemi. Výměnou za to měl Najib umožnit čínským firmám účast na rozvoji malajsijské infrastruktury. Lukrativní projekty mu pomáhal vybírat Jho Low, malajsijský finančník čínského původu. Ty následně obvykle dvojnásobně nadhodnotil a o zisk se dělil právě s premiérem Najibem.

Z uniklých záznamů jednání vyplývá, že bývalý premiér Najib si byl velmi dobře vědom výrazného politického rozměru účasti v iniciativě, pod tlakem Pekingu ji však ve své zemi prezentoval jako čistě ekonomický projekt. Své ministry nabádal, aby ignorovali finanční podrobnosti projektů a nezabývali se splatitelností dluhů. Kvůli osobním zájmům jednoho politika se tak jedna z nejsilnějších ekonomik jihovýchodní Asie dostala na pokraj dluhové pasti.

Rozvojová pomoc Africe

Čínské aktivity v Africe jsou rozsáhlé a pestré. Typickým příkladem je příběh Keni, kde sice Čína postavila novou železnici, ovšem v netransparentním a předraženém projektu, jenž zemi výrazně zadlužil. Zambii stálo vybudování nové datové infrastruktury za čínské účasti zápis na seznam zemí s kritickou mírou zadluženosti, a zároveň poskytla Číně prakticky neomezený přístup ke svým citlivým datům. Tamější původně liberální a stabilní vláda se navíc posunula směrem k čínskému modelu autoritářství.

Nejpozoruhodnějším průvodním jevem Pásu a stezky v Africe je však obrovská korupční aféra, kterou řídil člen neziskového sektoru společnosti CEFC Patrick Ho. Ten uplácel celou řadu nejvyšších afrických politiků, včetně tehdejšího prezidenta Čadu a Ugandy či předsedy Valného shromáždění OSN, aby zajistil jejich loajalitu vůči Číně. Přímým nadřízeným Patricka Ho, jehož souhlasu úplatková schémata podléhala, byl Jie Ťien-ming.

Česká stopa na Nové Hedvábné stezce

Právě osoba Jie Ťien-minga ukazuje, že výše popsané praktiky se zdaleka netýkají jen rozvojových či geograficky a kulturně vzdálených zemí. Česká republika se stala členem iniciativy Pásu a stezky na základě své doposud trvající účasti ve sdružení 14+1. To je od roku 2014 jejím koridorem.

Česká účast v těchto uskupeních byla od počátku vedená „vlajkovou lodí čínských investic“, společností CEFC, jejímž ředitelem byl právě Jie Ťien-ming. CEFC měla mimořádně silné vazby na tehdejší vládu a prezidentskou kancelář. Než posléze zkrachovala a její předseda a poradce prezidenta Zemana Jie Ťien-ming zmizel, stihla v naší zemi vyvolat řadu skandálů.

Při příležitosti desátého výročí Pásu a stezky bychom si tak mohli připomenout některé z mnohých kontroverzí provázejících tuto iniciativu a zamyslet se, jestli je pro Českou republiku účast v ní vhodná a přínosná. Nebylo by nejlepší formou oslavy tohoto kulatého výročí, kdybychom se od všech těchto aktivit se odstřihli a vystoupili ze 14+1?

Prosíme, podpořte naši práci

Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

Vaše podpora určuje naši sílu.

Spolu #jsmeDR.

Diskuse