Cena za užší vztahy s Pekingem by pro Kanadu mohla být vysoká

Charles Burton

Kroky Trumpovy administrativy vytvářejí pro Kanadu velké pokušení orientovat se více na čínský trh. Důsledkem by však skoro jistě byly politické ústupky Číně, vysoká bezpečnostní rizika a nepřátelství USA.

Pokud jde o diverzifikaci kanadské obchodní závislosti a snahu dosáhnout férových vztahů s Čínou, nepodařily se v době, kdy byla Kanada v relativně dobré situaci, tím spíše se nepodaří při současné ekonomické zranitelnosti. Na snímku čínský prezident Si Ťin-pching a končící kanadský premiér Justin Trudeau. Foto Kent Nishimura, Getty Images via AFP

Devastující administrativa Donalda Trumpa má za sebou teprve pár týdnů ze čtyřletého funkčního období a její kroky proti kanadské ekonomice a suverenitě již vedou lidi v obou zemích k obavám, že Kanaďany jeho obchodní válka uvrhne do náruče Pekingu.

Vměšování Číny

Bylo by naivní si myslet, že Trump zůstane u fentanylu a imigrantů. Cla jsou jenom začátek. Kanaďané by měli počítat s ultimáty měnícími současnou kulturu.

Začne to ztrojnásobením výdajů na obranu a zničením systému dodávek mlékárenského průmyslu. Poté se zruší pravidla moderující obsah na amerických sociálních sítích fungujících v Kanadě a odstraní se překážky pro americkou těžbu na severu Kanady, které berou v potaz ochranu životního prostředí či práva původních obyvatel. A co takhle společná měna nebo povolení americkým zdravotnickým konglomerátům poskytovat v Kanadě placené lékařské služby? Jak se zdá, nic není vyloučeno.

Snahy o zvýšení produktivity či snížení obchodních bariér mezi provinciemi dopady tohoto masivního útoku příliš nezmírní. Zánik kanadského automobilového a ocelářského průmyslu a přesun některých průmyslových odvětví do Spojených států povede k velké nezaměstnanosti a potížím zajistit veřejné služby. Ve snaze vyhnout se další velké hospodářské krizi tak Ottawa ze všech sil hledá nové trhy a obchodní partnery.

A zde přichází Čína s něčím, co vypadá jako záchranné lano. Pojďme začít od znovu, odložme minulé neshody, mohou z toho těžit všichni. Peking ví, že Kanada bude zoufale usilovat o přístup na obrovský čínský trh. To však bude znamenat přijmout čínské podmínky, které budou stejně tak omezující jako ty, jež si chce nadiktovat Trump.

I Peking se snaží „udělat Čínu znovu skvělou“ a systematicky rozšiřuje působení po celém světě. Posílením své přítomnosti v Kanadě se tak čínský vliv dostane až před dveře Donalda Trumpa.

Kanadská pročínská podnikatelská frakce bude tlačit Ottawu, aby spolupracovala s Čínskou lidovou republikou v oblastech, které neohrožují národní bezpečnost — zapomeňme na kauzu „dvou Michaelů“ (zatčení kanadských občanů Michaela Kovriga a Michaela Spavora v Číně v roce 2018, jež bylo všeobecně považováno za odvetu za zatčení Meng Wan-čou, manažerky společnosti Huawei) a pokračujme dál.

Jak tvrdí bývalý poslanec Wai Young (ucházející se o post konzervativního kandidáta v Richmondu v Britské Kolumbii), zpráva komise pod vedením soudkyně Marie-Josée Hogueové dosvědčuje, že „nedošlo k žádnému skutečnému zahraničnímu vměšování“, což je interpretace, kterou většina odborníků na rozsáhlé čínské operace v Kanadě nesdílí).

Kanada by neměla zapomínat na svou historii. Existovaly oprávněné bezpečnostní důvody, proč Ottawa zakázala společnostem Huawei a Nuctech vstup na kanadský trh, zarazila prodej stavební firmy Aecon čínské společnosti a odmítla pokus společnosti Shandong Gold koupit ztrátový důl na strategickém místě v severních oblastech Kanady.

Aktuální obavy se týkají čínských routerů TP-Link poskytujících Wi-Fi připojení v mnoha kanadských domácnostech a firmách. Ty by mohly být zneužity ke kybernetickým útokům ze strany Číny. Závislost na čínských technologiích v datové infrastruktuře by mohla pro Kanadu představovat značnou strategickou nevýhodu v případě budoucí hybridní války, zejména pokud by se ocitla po boku USA v konfliktu o Jihočínské moře, Koreu nebo Tchaj-wan.

Kanada mezi dvěma mlýnskými kameny

Čína chce mít přístup ke kanadským přírodním zdrojům, včetně stejných kritických nerostných surovin, po kterých touží trumpisté, a přístup k Arktidě, a to nejen z ekonomických důvodů, ale i z důvodů geostrategické nadvlády.

Peking bude mít také seznam politických požadavků — například může očekávat, že Kanada formálně ustoupí ze svého zásadového postoje vůči genocidní politice Pekingu, hrubému porušování mezinárodního práva, autokratické vládě nepřátelské k demokracii nebo zradě Hongkongu, což může zahrnovat i odměny za dopadení hongkongských demokratů zde v Kanadě.

Kanada si již podobnou strategii v minulosti vyzkoušela. V roce 1994 vedl premiér Jean Chrétien třísetčlennou obchodní misi Team Canada do Číny s cílem zbavit se ekonomické závislosti na USA. Chtěl otevřít nové obchodní příležitosti, zároveň ale věřil, že zapojení Číny do mezinárodního obchodu by nakonec mohlo Peking přimět k přijetí nestranné vlády zákona a přispět ke zlepšení lidských práv.

O třicet let později zůstává obchodní výměna s Čínou v nepoměru 3:1, Čína odpírá zahraničním společnostem vstup do klíčových odvětví svého hospodářství a Peking je autoritářštější než předtím.

Pokud jde o diverzifikaci kanadské obchodní závislosti a snahu dosáhnout férových vztahů s Čínou, nepodařily se v době, kdy byla Kanada v relativně dobré situaci, tím spíše se nepodaří při současné ekonomické zranitelnosti

Jak se světový řád proměňuje před očima, ocitá se Kanada mezi dvěma mlýnskými kameny a její příští vláda bude čelit jen obtížně řešitelnému problému. Navázání užších vztahů s Čínou ve snaze zachránit naši ekonomiku by podkopalo klíčové úsilí Donalda Trumpa o omezení čínské globální expanze.

Z hlediska spojeneckých vztahů s Washingtonem by se tak Kanada dostala do ještě nevýhodnější pozice, než je v současnosti.