Čína mezi Izraelem a Palestinci, po boku Ruska a Hútiů
Olga LomováČína podporuje palestinský boj, zachovává „protizápadní neutralitu“ a stejně jako Rusko se nebojí, že hútijské útoky na dopravní lodě v Rudém moři ohrozí její obchod.
Přestože Čínská lidová republika od 60. let minulého století podporuje palestinské hnutí a uvádí se, že léta dodávala zbraně Organizaci pro osvobození Palestiny, v posledních letech měla výborné vztahy také s Izraelem, včetně významných vazeb ekonomických. Je to pochopitelné, Izrael může nabídnout přesně to, co Čína dlouhodobě hledá — přístup k pokročilým technologiím a strategicky položený přístav.
Čínské firmy investovaly masivně do izraelské infrastruktury, získaly kontrolu nad novým přístavem v Haifě a nakoupily významné podíly ve strategicky významných firmách. K dobrým izraelsko-čínským vztahům přispíval i skepticismus izraelské vlády k americkým a evropským sankcím na export citlivých technologií do Číny.
Navzdory této dobré spolupráci ČLR nevyjádřila Izraeli soustrast po událostech 7. října a cenzura se postarala, že se v čínských médiích o nich nepsalo. Ve svých veřejných prohlášeních čínský vůdce Si Ťin-pching i předseda zahraniční komise ÚV KS Číny Wang I pouze volali po míru a dvoustátním řešení.
Čína vyvinula jistou formální diplomatickou iniciativu, jednala s prezidentem Palestinské národní správy Mahmúdem Abbásem a některými arabskými státníky a předložila vlastní plán na řešení „izraelsko-palestinského konfliktu“. Ten však, podobně jako v případě čínského plánu na dosažení míru na Ukrajině, je zcela nekonkrétní a má pouze deklarativní význam. Jak konstatoval Ahmed Aboudouh, expert britského think-tanku Chatham House, čínská politika „není vysloveně protiizraelská, ale má za cíl zadržovat USA“.