Naděje na mír v Jemenu skokově vzrostla, shodují se pozorovatelé
Petr JedličkaSaúdští diplomaté začali po březnovém obnovení vztahů s Íránem jednat až překvapivě vstřícně i s jemenskými Hútii. Propuštěny byly již stovky zajatců. Přímo v Saná se nyní vyjednává zastavení bojů, uvolnění blokády i finanční kompenzace.
„Všichni čekali, že se něco směrem k míru dít bude (…) Jen málokdo ale předpokládal, že věci tak rychle pokročí.“ Těmito slovy komentuje specialista britského Guardianu Patrick Wintour poslední vývoj mírotvorných snah ve vztahu k vleklé válce v Jemenu. Hlavní hybatelem byla v minulých dnech Saúdská Arábie, která do původně vnitřního konfliktu od března 2015 vojensky intervenuje.
Saúdové přiměli již na začátku měsíce svoje klienty v mezinárodně uznávané jemenské vládě, jež ovšem kontroluje jen malou část země, aby souhlasili s předběžnou dohodou o podmínkách příměří a dalších rozhovorů s ostatními bojujícími stranami.
Následně byla dojednána velká výměna zajatců a v předminulém týdnu zavítala saúdská delegace přímo do Saná, jemenské metropole, jež je od září 2014 pod kontrolou Hútiů — šíitských islamistických povstalců, s nimiž válčí uznávaná vláda především a se kterými bojují od roku 2015 i sami Saúdové podporovaní dalšími méně zainteresovanými zeměmi.
Pozorovatelé spojují popsaný vývoj především s nedávným obnovením vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem pod čínskou patronací. V jemenském konfliktu totiž obě středovýchodní mocnosti platí za hlavní patrony nejvýraznějších bojujících stran.
Bezmála všichni komentátoři ale zároveň upozorňují, že cesta k míru bude ještě dlouhá. Saúdy navržená předběžná dohoda počítá s šestiměsíčním úvodním příměřím, v rámci kterého se plánuje tříměsíční vyjednávání jen o rozdělení kompetencí a odpovědností během další fáze rozhovorů. Teprve v té se má jednat o podobě vlastního míru. Výsledek Saúdové očekávají do dvou let.
Odborník na Jemen z katarské Al-Džazíry Hašim Ahilbrarra připomíná, že Hútiové jsou teď v lepší vyjednávací pozici. Saúdský návrh předběžné dohody již počítá s hrazením mezd všem státním zaměstnancům v oblastech pod hútijskou kontrolou a uvolněním námořní blokády. Hútiové budou však podle Ahilbrarry chtít i válečné reparace, a zvláště pak garanci úplného konce zasahování USA do dění v zemi, což je pro skupinu jeden z pilířů její ideologie.
K vážným komplikacím cesty k míru je třeba připočíst i jihojemenské separatisty, kteří jsou v současné době jen o málo slabší aktér než uznávaná vláda. I dle Ahilbrarry je ovšem zjevné, že Saúdové mají nejméně na první fázi rozhovorů evidentní zájem.
„Je to patrné i z toho, jakou pozornost věnují všem detailům, které by mohly způsobit, že dojednané příměří pak nevydrží,“ uvádí Hašim Ahilbrarra.
Během devíti let horké války o vládu nad třicetimilionovým Jemenem byly již boje přerušeny několikrát. Naposledy se tak stalo na několik měsíců loni, díky jednáním zprostředkovaným Kuvajtem a OSN. K stabilní dohodě však aktéři nikdy nedospěli. Tentokrát pomáhají v rozhovorech krom zainteresovaných stran i prostředníci z Ománu.
V aktuální jemenské válce zemřelo dle odhadů OSN za osm let bezmála 400 tisíc lidí, přičemž jen asi 160 tisíc z nich na válečná zranění. Většinu obětí tvoří civilisté podlehnuvší válečnému hladu a nemocem.
„Současná situace nabízí ohromnou příležitost, která se nesmí promeškat (…) Ještě nikdy od začátku bojů nebyl Jemen tak blízko míru, jako je dnes,“ uvádí v komentáři k poslednímu vývoji Hans Grundberg, zvláštní zmocněnec pro Jemen při OSN.