USA zastaví prodej zbraní spojencům v Perském zálivu. Znamená to konec války v Jemenu?
Prokop SingerNástup amerického prezidenta Joe Bidena do úřadu provází mimo jiné odklon od vstřícné politiky vůči Saúdské Arábii a přehodnocení amerického zapojení do války v Jemenu. Větší změna kurzu zahraniční politiky USA je však nepravděpodobná.
Nová americká vláda ohlásila pozastavení prodeje zbraní Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům. Jedná se o dohody, které uzavřel Donald Trump v posledních týdnech svého mandátu. Vláda prezidenta Josepha Bidena svůj krok obhajuje jako rutinní záležitost každé nové vlády, aby měla čas tyto obchody podrobně prozkoumat a poté je buď zrušit, nebo jim dát zelenou.
Dá se ovšem předpokládat, že se o pouhou rutinu nejedná. Biden totiž již během své prezidentské kampaně avizoval, že chce zastavit americkou podporu války v Jemenu, kde právě Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty již několik let bojují.
Mezi zmrazenými dohodami se například ocitl prodej padesáti stíhaček F-35 od firmy Lockheed-Martin v hodnotě 23 miliard dolarů. Vláda Donalda Trumpa učinila tuto nabídku Spojeným arabským emirátům v době, kdy se projednávala normalizace vztahů s Izraelem. Američané tímto prodejem nejspíše pomohli emirátské šajchy přesvědčit, aby na navázání vztahů se židovským státem kývli.
Další pozastavenou transakcí je prodej naváděných raket od zbrojařské korporace Raytheon, určený Saúdské Arábii. Jednalo se o dvě uzavřené dohody v celkové hodnotě 760 milionů dolarů. Tyto zbraně totiž americká vláda považuje za ofenzivní.
Bidenova vláda nicméně svého saúdskoarabského spojence úplně neopouští. Současně s protiválečnou rétorikou totiž zdůrazňuje, že techniku potřebnou pro jeho sebeobranu bude dodávat i nadále. Saúdská Arábie totiž čelí mnoha útokům od jemenských povstalců, proti nimž vede už více než půl dekády válku na straně jemenské mezinárodně uznávané vlády.
Jak již bylo zmíněno, Bidenova revize zbrojařských kontraktů se spojeneckými zeměmi Perského zálivu souvisí s celkovým přehodnocením americké politiky na Blízkém východě. Odpor demokratů vůči téměř bezvýhradné podpoře Saúdské Arábii, tak jak ji praktikoval nejen Donald Trump, ale i jeho předchůdce v úřadu Barack Obama, začal vzápětí po vraždě saúdskoarabského disidenta a novináře Džamála Chášukdžího. Po tomto incidentu se zvedla proti americkému spojenectví se saudskoarabským královstvím vlna nevole. Odstartovali ji progresivní demokraté, mezi nimiž byl zvlášť aktivní senátor Bernie Sanders spolu s kongresmanem Ro Khannou.
Nakonec si obě komory amerického Kongresu odhlasovaly ukončení podpory saúdské válce v Jemenu. Donald Trump sice toto rozhodnutí vetoval a ve své politice vůči nejchudší zemi arabského poloostrova pokračoval i nadále, ale proti válce, jejíž klíčovou podporu zahájil Barack Obama, od té doby stojí celý demokratický establishment.
Donald Trump nejenže podepsal historicky největší zbrojní kontrakty se Saúdskou Arábií a dalšími zeměmi Perského zálivu, ale učinil také několik politických rozhodnutí, která si Rijád taktéž nemohl vynachválit. Na sklonku svého končícího mandátu například zařadil jemenské húthíjské povstalce na seznam teroristických organizací.
Rozhodnutí označit organizaci Ansárulláh za teroristickou má devastující vliv na obyvatelstvo žijící právě na území, jež huthijští povstalce kontrolují. Nový americký ministr obrany Tony Blinken však slíbil, že húthijskou povstaleckou organizaci Ansárulláh ze seznamu teroristických organizací vyřadí, aby lidé na těchto územích mohli dostávat potřebnou humanitární pomoc.
Zastavení dodávek zbraní bude pro Saúdskou Arábii citelné, jelikož americký podíl tvoří zhruba tři čtvrtiny celkového importu. Není sice úplně jasné, jaké budou Bidenovy následující kroky, ale dá se očekávat, že Saúdové se budou muset porozhlédnout po zbraních jinde, což nemusí být snadné.
Druhou variantou je, že nakonec budou nuceni válku ukončit. Spojené státy byly totiž naprosto klíčovou silou, která tuto válku držela. Často se zmiňuje, že Saúdské Arábii i Spojeným arabským emirátům dodávají zbraně i Rusové. Jenže druhou stranu v jemenském konfliktu podporuje Írán, který patří mezi ruské spojence.
Rusové by patrně nejraději pokračovali v takové politice obchodu se zbraněmi, která by zároveň neměnila geopolitické rozložení sil na Blízkém východě výrazně ve prospěch Saúdské Arábie. Nedá se tedy očekávat, že by se Rusové stali tahouny saúdské intervence v Jemenu ve stejném smyslu, jako jimi byly Spojené státy či Británie. Znamenalo by to pro ně jednat proti vlastním regionálním zájmům.
Druhým největším dodavatelem zbraní pro Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty je zmíněná Británie. Ta ovšem podobné kroky o zastavení podpory saúdské invaze nezvažuje.
Zatím nevíme, do jaké míry své sliby Biden splní a jak bude vše vypadat v praxi. Víme však, že ve vývozu obranných zbraní do Saúdské Arábie a v informační spolupráce pro defenzivní účely chce americká vláda pokračovat — což může to být úhybným manévrem s cílem situaci na arabském poloostrově příliš nezměnit.