Z více než tři roky trvajícího konfliktu v Jemenu zpravidla přichází zprávy o zkrachovalých pokusech o vyjednávání, náletech na civilní cíle, nebo o vzrůstajícím utrpení civilního obyvatelstva, jehož více než polovina je akutně ohrožena hladomorem. Ostatně podle Spojených národů a dalších organizací válka v Jemenu způsobuje v současnosti největší humanitární katastrofu na světě.

V takovém kontextu zavdává vývoj posledních dní důvod k alespoň mírnému optimismu, když senátoři v USA přesvědčivou většinou schválili ukončení amerického angažmá na straně koalice arabských států pod vedením Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE) a průlom zaznamenalo i nedávno započaté vyjednávání mezi znepřátelenými stranami přímo v Jemenu.

Příměří v klíčovém přístavu

Právě posun v mírových rozhovorech pod hlavičkou OSN ve švédském Stockholmu by měl mít závažnější dopady v praktické rovině. Hútíjští rebelové na jedné straně a síly na straně prezidenta Abdara Mansúra Hádího včetně několika tisíc vojáků ze SAE se totiž poprvé od zahájení letní ofenzivy dohodli na příměří v klíčovém přístavu Hudajda. To by podle nedělních informací mělo vejít v platnost 18. prosince.

Hudajdě se často přezdívá „pupeční šňůra“ Jemenu pro její nenahraditelný význam při dodávkách humanitární pomoci do země, kde na ní životně závisí bezmála dvě třetiny obyvatel. Tvrdé boje mezi postupujícími jednotkami arabské koalice a rebely držícími město od roku 2014 vyvolávaly obavy z jejího přerušení i z ohrožení zhruba půl milionu místních obyvatel.

V červnu započatá ofenziva arabské koalice by nyní měla skončit a obě strany se zavázaly do jedenadvaceti dnů z města stáhnout veškeré vojenské jednotky, na což budou dohlížet zástupci OSN pod vedením nizozemského generálmajora Patricka Cammaerta. Jeho mise by měla do Hudajdy dorazit začátkem týdne a v ideálním případě ji v nejbližších dnech podpoří rezoluce přijatá Radou bezpečnosti OSN, kterou právě chystá Británie.

První krok

Kromě vyklízení Hudajdy se nepřátelé dohodli na výměně tisíců zajatců a k zřízení humanitárního koridoru do druhého největšího města Taíz, které je už od samotného vypuknutí konfliktu v roce 2015 centrem střetů mezi podporovateli Hádího a milicemi na straně Hútíjů.

Vyjednavači přiznávají, že řadu ambicióznějších plánů se zatím nepodařilo dohodnout — například prosazení znovuotevření saúdskými silami blokovaného mezinárodního letiště v hlavním městě San’á. Už samotné uskutečnění rozhovorů ale mnozí považují za úspěch, přičemž další vývoj bude záviset na jejich druhém kole, které započne v lednu.

„Ačkoli doufáme, že příměří týkající se přístavu Hudajda pomůže Jemencům, jde pouze o první krok,“ shrnul situaci Abdíkádir Mohamúd, ředitel jemenské divize humanitární organizace Mercy Corps. „Potřebujeme, aby se životně důležitá pomoc dostala k milionům lidem v nouzi, a potřebujeme zaručení bezpečného průchodu těm lidem, kteří budou mít na starosti její distribuci.“

Senátoři proti Trumpovi

Na rozdíl od příměří má hlasování v americkém Senátu alespoň v tuto chvíli především symbolickou hodnotu, přesto ale značí podstatný vývoj na politické scéně nejvýznamnějšího podporovatele arabského zásahu v Jemenu.

Senátoři značnou většinou — 56 hlasy ku 41 — podpořili rezoluci na ukončení americké logistické podpory invazním silám. „Dnes vzkazujeme despotickému saúdskoarabskému režimu, že se nebudeme účastnit jejich vojenských dobrodružství,“ prohlásil po čtvrtečním hlasování jeden z navrhovatelů rezoluce, vermontský senátor Bernie Sanders.

Opozičním demokratům k jejímu prosazení pomohlo i sedm zákonodárců z Republikánské strany, jejíž vláda v čele s prezidentem Trumpem přitom neustále opakuje nutnost angažmá na straně Saúdské Arábie a SAE. Naposledy toto přesvědčení v pátek zdůraznil ministr zahraničí Mike Pompeo, podle něhož arabská koalice zadržuje postup íránského vlivu v regionu.

Část republikánských senátorů ale už delší dobu kritizuje blízké vztahy mezi Trumpovou administrativou a saúdskou královskou rodinou, což se kromě nekritické podpory války v Jemenu projevuje zejména v případu zavražděného exilového novináře Džamála Chášakdžího. Také v tomto bodě se američtí senátoři z obou stran Trumpovi postavili, když jednomyslně schválili rezoluci přisuzující zodpovědnost za vraždu saúdskému korunnímu princi, Muhammadu bin Salmánovi.

Problémy ve sněmovně

Důvodem prozatím pouze symbolického významu hlasování senátorů je chování jejich kolegů ve Sněmovně reprezentantů, kde se Trumpovi podstatně loajálnějším republikánům podařilo procedurální kličkou do konce roku shodit otázku Jemenu ze stolu.

Provizi, která do konce funkčního období současné sněmovny fakticky znemožňuje projednání rezoluce o Jemenu, „propašovali“ do zákona na podporu zemědělců, jehož schválení považovali mnozí poslanci včetně několika demokratů za prioritu.

Příští Sněmovna reprezentantů s velkou většinou opozičních demokratů sice zasedne už v lednu, zároveň se ale obmění složení Senátu, kde naopak posílí republikáni včetně zákonodárců blízkých prezidentovi. Zároveň odejdou někteří jeho prominentní kritici, jako například arizonský senátor Jeff Flake. Mnozí proto odhadují, že najít podruhé většinu senátorů pro opatření v přímém rozporu s Trumpovou politikou bude od začátku příštího roku obtížnější.