„Okamžité zastavení bojů“ a „přerušení dodávek zbraní, které by mohly být zneužity v Jemenu“. Právě to ve společném prohlášení žádá třicet pět jemenských a mezinárodních humanitárních organizací včetně Oxfamu, Lékařů světa (Médecins du Monde), CARE nebo Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH), které upozorňují na další zhoršení krize už tak považované za nejhorší humanitární katastrofu na světě.

„Ještě nikdy nebylo naléhavější jednat než ve chvíli, kdy je čtrnáct milionů mužů, žen a dětí — celá polovina jemenské populace — na pokraji hladomoru,“ varují organizace aktivně zapojené do pomoci na místě.

Vyzývají zároveň mezinárodní komunitu a jmenovitě především USA, Velkou Británii a Francii, aby přehodnotily dodávky zbraní arabské koalici vedené Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Její síly se i podle závěrů panelu expertů OSN v Jemenu opakovaně dopouští porušování mezinárodního práva a válečných zločinů.

Nová ofenziva

Prohlášení předních humanitárních organizací reaguje na obnovení ofenzivy v blízkosti přístavu Hudajda, jímž proudí do země až osmdesát procent veškeré humanitární pomoci. Obklíčení klíčového přístavu silami arabské koalice a spřátelené jemenské vlády započalo již v červnu letošního roku, kdy došlo k obsazení letiště a některých předměstí.

Teprve od minulého pátku se však boje přesouvají do středu města, kde se opevnili vzdorující húsijští rebelové. Dosud jim padlo za oběť na dvě stě lidí a opět je provázejí stovky náletů koaličního letectva, které mají dlouhodobě na svědomí velké množství civilních ztrát.

V současnosti ozbrojené střety bezprostředně ohrožují fungování řady zdravotnických zařízení, jako je například přeplněná nemocnice Al Thawra, kde se léčí desítky dětí. „Právě především děti si nemohou dovolit, aby se Al Thawra dostala do středu bojů,“ varovala Henrietta Fore, ředitelka Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF), a připomněla, že „v Hudajdě a okolí se nachází čtyřicet procent ze čtyř set tisíc dětí akutně ohrožených podvýživou.“

Hrozí „nejhorší hladomor za sto let"

Panují také obavy, že obnovení ofenzivy povede k přerušení dodávek humanitární pomoci včetně jídla a zdravotnického materiálu, na nichž je životně závislých nejméně osm a půl milionů lidí. „Pokud by byl přístav poškozený, zničený nebo zablokovaný, mohlo by to přinést katastrofické ztráty na životech,“ píše se v úterním prohlášení organizace UNICEF.

Podle humanitární koordinátorky OSN Lisy Grandeové hrozí v kombinaci s prudkým znehodnocením místní měny a rychle rostoucími cenami základních potravin dokonce „nejhorší světový hladomor za posledních sto let“.

Stále přitom chybí rozhodnější akce mezinárodního společenství, ačkoli Británie v tuto chvíli údajně pracuje na rezoluci, která by měla vést k zastavení bojů, a americký ministr obrany James Mattis dal oběma stranám třicetidenní lhůtu zasednout k jednacímu stolu.

Plánovaná mírová jednání by měla probíhat ve Švédsku, v minulosti ale podobné iniciativy opakovaně selhaly. Hlavní dodavatelé zbraní do zemí arabské koalice s výjimkou Německa navíc dávají najevo, že v těchto aktivitách zatím mají v úmyslu pokračovat.