Konflikt, který podle OSN i Evropské unie způsobuje „nejhorší humanitární katastrofu na světě“, se po delší době opět dostal do hledáčku amerických médií i politiků. Polozapomenutá válka v Jemenu, kam před dvěma lety vpadla Saúdy vedená koalice arabských zemí, se ve Spojených státech připomenula obzvlášť strašlivým způsobem: zjištěním, že smrt čtyřiceti dětí v náletu před dvěma týdny způsobila americká bomba.

K tragédii došlo 9. srpna, kdy se stal autobus s dětmi na školním výletě cílem útoku koaličního letectva. Kromě čtyřiceti chlapců ve věku od šesti do jedenácti let zemřelo také několik dospělých, na třicet dětí skončilo se zraněními v nemocnici. Saúdská vláda útok označila za „legitimní vojenskou operaci“ s odůvodněním, že nálet cílil na „húsijské představitele zodpovědné za nábor a trénink dětí a jejich posílání na frontu“.

Představitelé Spojených států, jež vojenskou kampaň v Jemenu logisticky podporuje, zprvu odmítali odpovědět na otázku, jestli byla při náletu použitá munice amerického původu. Podezření však tento týden potvrdila ve spolupráci s jemenskými experty a novináři televizní stanice CNN, když na základě fragmentů bombu identifikovala jako součást amerických vojenských dodávek do Saúdské Arábie.

USA v jemenském konfliktu

Užití americké bomby v náletu na autobus s dětmi znovu zažehlo diskuzi o americké roli ve válce v Jemenu. Spojené státy sice nejsou přímým účastníkem konfliktu, jak neváhal v neděli připomenout ministr obrany James Mattis. Útočící koalice arabských států by se však neobešla bez spolupráce amerických tajných služeb, tankování paliva za letu z amerických letadel a v neposlední řadě bez dodávek vojenského materiálu a techniky.

Saúdská Arábie je vůbec největším kupcem amerických zbraní na světě. Týká se to i „přesně naváděné munice“ použité k útoku na autobus, jejíž prodej do zemí arabské koalice zablokovala předchozí americká administrativa. Stalo se tak po útoku na pohřební shromáždění v hlavním městě San'á, při němž zemřelo na sto padesát lidí.

Vláda prezidenta Donalda Trumpa však dodávky loni v březnu obnovily přesto, že Obamou citované „humanitární důvody“ pro zablokování prodeje přetrvávají. Například z dat monitorovací skupiny Yemen Data Project vyplývá, že jen v prvních sedmi měsících letošního roku uskutečnila arabská koalice 55 leteckých útoků na civilní vozidla. Saúdská Arábie vzápětí oznámila, že od amerických dodavatelů nakoupí přesně naváděnou munici ve výši sedmi miliard dolarů.

Iniciativa Kongresu

Jestliže sám prezident Trump podle všeho nevidí v americkém podílu na civilních obětech v Jemenu žádný problém a naopak udržuje bližší vztahy se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty než kterýkoli jeho předchůdce, mnoho zákonodárců v Kongresu zastává výrazně kritičtější postoje. Vysoce postavení politici opoziční Demokratické strany zaslali bezprostředně po útoku na autobus s dětmi hned dopisy žádající detailní vysvětlení, jakými všemi prostředky USA podporují intervenci v Jemenu a jestli se nedopouštějí porušování mezinárodního práva.

Politici z řad progresivních demokratů a umírněně naladěných republikánů se dlouhodobě pokoušejí americkou účast v Jemenu buď zcela zastavit, nebo alespoň lépe kontrolovat. Teprve nyní se však podařilo konkrétní opatření prosadit zákonem: součástí schválených výdajů na obranu je požadavek, aby ministr Mattis do 30 dnů zákonodárcům dosvědčil, že státy arabské koalice usilují o snížení počtu civilních obětí, o ukončení války a zmírnění humanitární krize. V opačném případě přijde armáda o finanční prostředky na operace v Jemenu.

„Naše humanitární principy a bezpečnostní zájmy vyžadují, aby Spojené státy využily svůj vliv k ukončení občanské války v Jemenu a k řešení největší humanitární krize na světě,“ prohlásil jeden z autorů zákona, republikánský senátor Todd Young.

Trumpova reakce

Přestože návrh prošel drtivou většinou obou komor amerického Kongresu, Donald Trump dal najevo, že pasáže týkající se Jemenu nehodlá respektovat. Zasahují podle něj do exekutivních pravomocí prezidenta jako vrchního velitele amerických ozbrojených sil. Trump tímto postojem navazuje na svoje předchůdce v úřadě, kteří si od 11. září vybojovali významný prostor pro vedení válečných konfliktů bez posvěcení parlamentu. Nyní bude záležet, jestli se mezi zákonodárci napříč politickým spektrem najde dostatečná vůle pokusit se americkou účast v Jemenu omezit.

Trumpova vláda se zároveň nepřipojila k iniciativě Švédska, Nizozemska a dalších členů Rady bezpečnosti OSN ke svolání mimořádného zasedání po útoku na autobus s dětmi. Podobný postoj na půdě Rady bezpečnosti zaujali i další přední dodavatelé zbraní arabské koalici útočící v Jemenu: Velká Británie a Francie. Humanitární situace v Jemenu se přitom v souvislosti s obnovením ofenzivy kolem klíčového přístavu Hudajda dále zhoršuje.