Zatímco svět upírá své zraky k pokračující tragédii v Sýrii, jiná tragédie se pomalu a tiše odvíjí v Jemenu. Jejími oběťmi jsou převážně děti: vinou války a hladu umírá každých deset minut jedno jemenské dítě na podvýživu, průjem či infekční onemocnění dýchacích cest.

Nejnovější zpráva UNICEF odhaduje, že přes 400 000 dětí dnes v Jemenu trpí vážnou akutní podvýživou. Nedostane-li se jim neprodleně zdravotní péče, zemřou. Situace je tak vážná, že více než polovina z pětadvaceti milionů Jemenců trpí nedostatkem základních potravin.

Proč tolik jemenských dětí hladoví a umírá? Jemen od roku 2014 pustoší občanská válka, kterou navíc zhoršuje intervence sousední Saúdské Arábie. Saúdové se do občanské války v Jemenu zapletli v březnu 2015. Báli se totiž, že by v ní mohlo získat moc hnutí Hútíů, podporované Íránem. S vojenskou i materiální podporou Spojených států zahájili Saúdové v Jemenu velkolepou bombardovací kampaň, která stála život tisíce nevinných Jemenců a přivedla celou zemi, nejchudší na Blízkém východě, do vážné humanitární krize.

Jemen dováží devadesát procent potravin. Saúdská námořní blokáda a bombardování hlavního přístavu brání dovozu základních potravin a humanitární pomoci. Miliony lidí kvůli válce přišly o zaměstnání a víc než dva miliony o domov. Rodinám scházejí peníze na jídlo, jehož ceny se v důsledku nedostatku vyšplhaly do neúnosných výšin.

OSN i občanské humanitární organizace sice dělají, co mohou, pomoc ale v Jemenu potřebuje skoro devatenáct miliónů lidí a situace se dále zhoršuje. Agentuře OSN pro uprchlíky navíc chybí víc než polovina prostředků, jenž by byly k zažehnání krize zapotřebí.

Zdravotnictví je v Jemenu na pokraji zhroucení. Přístup k základní lékařské péči má méně než třetina obyvatel a v provozu je sotva polovina zdravotnických zařízení. Místní lékaři a zdravotníci nedostali několik měsíců výplaty.

Především mezi dětmi se šíří nemoci jako spalničky či cholera a humanitární organizace k nim jen s obtížemi dostávají léky, které by je mohly zachránit. Jediná cesta, jak humanitární krizi zvládnout, spočívá v ukončení války. Jemen potřebuje okamžité příměří a politické řešení konfliktu.

Jemenská krize by rovněž měla přimět Spojené státy, aby přehodnotily své spojenectví se Saúdy. Už od založení Saúdského království v roce 1932 se vlády Spojených států bratří s režimem, který mírumilovné disidenty popravuje stětím, ženy nutí žít pod brutální nadvládou mužů, se zahraničními dělníky zachází jako s otroky a po celém světě šíří nesnášenlivou wahhábistickou odnož Islámu. Saúdský režim dnes rovněž financuje filiálky Al-Káidy v Sýrii a Iráku, pomáhá rozdrtit demokratické revoluce, jako v sousedním Bahrajnu — a v Jemenu vede krvavou a neobhajitelnou válku.

Navzdory tyranské povaze saúdské vlády ji Spojené státy podporují nejen diplomaticky, ale i vojensky. Jen za vlády Baracka Obamy dodali Američané Saúdům zbraně za 115 miliard dolarů. Zatímco jemenské děti vinou saúdského bombardování umírají hlady, američtí zbrojaři jako General Dynamics, Raytheon a Lockheed Martin se radují z odbytu.

12. prosince udělal prezident vzácné gesto: na protest proti vysokým civilním obětem saúdských náletů zablokoval Raytheonu dodávku naváděné munice za 350 milionů dolarů. Přesto se jedná jen o zlomeček celkového objemu vývozu zbraní do Saúdské Arábie — vždyť jen ten samý den oznámilo ministerstvo zahraničí, že plánuje Saúdúm prodat osmačtyřicet nákladních vrtulníků Chinook a další vybavení za 3,51 miliardy.

Armáda Spojených států ale Saúdy podporuje i jinak: poskytuje jim zpravodajské informace, výzbroj, umožňuje saúdským stíhačkám za letu tankovat a pomáhá svými válečnými loděmi udržovat blokádu v Adenském zálivu a arabském moři. Blokáda má oficiálně bránit Íránu dodávat zbraně Hútíům, skutečnost je ale taková, že brání rovněž dostat potravinovou a zdravotnickou pomoc k trpícím Jemencům.

Kromě toho, jakkoli je zastavení prodeje bomb Saudům příznivý krok, Trumpova vláda může docela snadno dodávky obnovit. Proto musí jednat Kongres. Ten má právo vetovat ministerstvu zahraničí veškeré prodeje zbraní do zahraničí, běžně tak ale nečiní. Téměř se tak podařilo zabránit Saúdům v nákupu kazetových pum, obzvlášť odporných zbraní, zakázaných mezinárodními konvencemi — prodej prošel v těsném poměru 204 proti, 216 pro. Prezident Obama nakonec prodej kazetových pum zastavil a společnost Textron se nedlouho poté, jako poslední v USA, rozhodla ukončila jejich výrobu.

V září 2016 navrhli v Senátu senátoři Chris Murphy a Rand Paul zákon, který by zabránil dodat Saúdům stovky tanků, kulometů, raketometů a obrněných vozidel za 1,15 miliardy dolarů. V jeho prospěch hlasovalo pouhých sedmadvacet senátorů.

Je zřejmé, proč chtějí v prodávání zbrání Saúdům pokračovat americké zbrojařské firmy — jim jde jen a jen o zisk — Kongres by se měl ale zachovat správně. Dodávat zbraně tyranským diktaturám by nemělo být povoleno nikdy. Umírá-li i kvůli nim jedno jemenské dítě co deset minut, jsou takové obchody se zbraněmi vyloženě hanebné. Je třeba je zastavit. A to okamžitě.

Článek Starving Yemeni Children, Bloated US Weapons Makers, který původně vyšel v Common Dreams, do češtiny přeložil JOSEF PATOČKA.