Assadovské síly dobyly Aleppo, zprávy hovoří o zvěrstvech i o oslavách

Petr Jedlička

Pozorovatelé OSN a velké agentury varují před kolapsem lidskosti, proassadovská média píší o osvobození. Vedle líčení obav a těžkostí civilistů se objevují už i prognózy, jaký bude mít událost dopad na syrskou válku celkově.

„Assadovy jednotky řádí v Aleppu, desítky popravených“, „Masmédia líčí katastrofu, místní však slaví“; „Aleppské ženy volí ze strachu před znásilněním raději sebevraždu“, „Syrská vláda posílá do osvobozeného Aleppa náklaďáky s citrusy“. Takto rozdílně informují velká globální média a zpravodajové stranící syrskému režimu o poslední velké události v syrské válce — dobytí celého kdysi nejlidnatějšího města Aleppa jednotkami, jež bojují na straně vlády Bašára Assada.

Aleppo — respektive jeho východní část držená od roku 2012 protiassadovskými silami — bylo dobyto po pětiměsíčním obléhání a bombardování ruskými letouny drtivou dvanáctidenní ofenzívou, na níž se spolu s vládními vojáky podílely milice iráckých, libanonských a syrských šíitů vycvičené íránskými důstojníky.

Hlavní část bojů skončila s úterním ránem. Přes devadesát procent města je nyní kontrolováno assadovci. Není jasné, kolik zůstalo na místě protiassadovských bojovníků — odhady se pohybují od 1500 do 30 tisíc — ani civilistů. U nich například OSN pracuje s rozptylem 30 až 120 tisíc.

Kvalifikovaně nelze stanovit ani počet zabitých.

Rusko a Turecko se jako hlavní patroni důležitých skupin konfliktu dohodli na evakuaci rodin bojovníků a dalších civilistů s příslušným zájmem na zbylá povstalecká území v okolí města Idlíb. Ve středu bylo evakuační příměří několikrát porušeno, nyní ve čtvrtek však transfer zase probíhá.

Jak při bojích, tak i po dosažení vítězství spáchali příslušníci assadovských sil prokazatelně řadu zločinů typu rabování či mimosoudních poprav domnělých pomahačů nepříteli mezi civilisty. Pozorovatelé OSN evidují celkem 82 takovýchto případů s tím, že nejhůře si měli počínat Íránem vycvičení milicionáři.

Znalí komentátoři se ovšem shodují, že Aleppo bylo po mnoho měsíců válečnou zónou a hlavním zájmem dobyvatelů je nyní oblast pacifikovat. V současnosti se proto neočekává, že by se podařilo příslušné zločiny vyšetřit či dokonce trestat.

Hlavní tlak světových humanitárních a lidskoprávních organizací se nyní soustřeďuje na zajištění mezinárodního dohledu nad zmíněným transferem civilistů a odzbrojených povstalců. V minulosti se totiž stávalo, že muži od 16 do 40 let bývali proassadovskými bojovníky během podobných transferů zadržováni a mnoho desítek z nich se z internace už nevrátilo, respektive zcela zmizelo.

Civilní oběti, nebo rodiny džihádistů?

Média upřednostňující proassadovský pohled vykládají celou ofenzívu jako osvobození východního Aleppa od džihádistických povstalců, kteří drželi místní obyvatele po čtyři roky jako živé štíty. Záznamy pracovníků OSN potvrzují, že z Aleppa v minulých letech většina civilistů uprchla — v roce 2011 mělo město 1,8 milionu obyvatel, v době obležení assadovskými silami letos v červnu už jenom 325 tisíc.

Od června 2016 do listopadu přitom odešlo humanitárními koridory dalších až sto tisíc lidí. Podle proassadovského výkladu tak ve východní části Aleppa zůstaly už jen rodiny džihádistů — civilisté, kteří upřednostňují islamistickou vládu před civilní, a nejasný počet jejich rukojmích: oněch živých štítů.

Média, která nahlížejí válku s větším pochopením pro protiassadovskou pozici nebo z pohledu jednotlivých obětí, přitom předkládají diametrálně odlišný výklad. Většina obyvatel, jež zůstala i po obležení východního Aleppa ve městě, podle nich sice nechce Assadovu vládu, ale ani islamistickou. Ruské letouny a syrské dělostřelecto při přípravě aktuální ofenzívy mnohé z nich usmrtily a bezohlednými útoky zničily všechny významné cíle ve městě, včetně humanitárních center a nemocnic.

Během posledních dnů navíc zaplavily sociální sítě desítky videonahrávek z mobilů, na nichž obyvatelé dobývané části města prosí o pomoc, líčí aktuální hrůzy či shrnují svoje poslední slova blízkým, pokud by v daný den zemřeli.

Tvář mladé aleppské Syřanky vystupující jako Lina Shamy proběhla v posledních dnech všemi masmédii. Repro Twitter/DR

Zvláště z médií, která nahlížejí válku v Sýrii výhradně z protiassadovských pozic nebo zásadně z pohledu jednotlivých obětí, vychází právě aktuální dobytí Aleppa jako jedna z nejděsivějších kapitol dosavadního průběhu konfliktu vůbec.

Dojem umocňují ještě výpovědi spolupracovníků daných listů a stanic přímo na místě: „Prší tu na nás stovky bomb a granátů. Ulice jsou úplně prázdné. Všechny nemocnice zasažené (...) Stovky granátů a raket. Prosím, nechte nás přežít. Zatlačte na režim, ať nám dá pokoj. Prosím. Toto je poslední šance,“ citovala katarská Al-Džazíra v pondělí z audiovzkazu jednoho ze zdravotních bratrů ve městě.

Podíl islamistů

Zcela opačně je také z hlediska obou stran vykládán vliv islamistických povstaleckých skupin mezi protiassadovskými bojovníky v Aleppu. Syrská vládní a íránská média označují všechny protiassadovské bojovníky ve městě za džihádisty a teroristy. Mluvčí povstalců uvádějí, že k džihádistům se z nich hlásí ani ne jedno procento.

Například OSN přitom odhaduje, že zhruba třetina aleppských povstalců patří do někdejší sítě An-Nusrá (dnes Džabhat Fatah aš-Šám), to jest k organizaci, jež vznikla jako faktická odnož Al-Káidy v Sýrii.

Situaci navíc znepřehledňuje i skutečnost, že řada bojovníků přechází mezi džihádistickými a dalšími protirežimnímu skupinami v závislosti na tom, kde se nabízí lepší podmínky boje a finanční zajištění. Názvy a profily mění ostatně i samy povstalecké skupiny.

Mezi pozorovateli je konečně také významná skupina těch, kteří tvrdí, že je v podstatě jedno, zda chce větší část protiassadovských bojovníků demokracii nebo emirát. Válka v Sýrii totiž trvá už šestý rok, stála téměř půl milionu životů a z domu vyhnala na 12 milionů lidí. Řešit, kdo má aktuálně větší díl vlivu, je tak dle této pozorovatelské skupiny druhotné.

Záhodno má být myslet především na co nejrychlejší ukončení bojů a stabilizaci oblasti. A to podpora těch nebo oněch povstalců ze zahraničí pouze oddaluje, míní zastánci daného vidění.

Celková situace a co bude dále

Bezmála všichni analytikové se v současnosti shodují, že pád protiassadovské části Aleppa představuje mimořádně důležitou událost. Koalice skupin bojujících proti režimu držela město od roku 2012. Spolu s Idlíbem na západě země šlo přitom o jejich nejvýznamnější základnu.

Část pozorovatelů nyní předpovídá, že se pozornost syrského režimu obrátí na východ k územím, které doposud kontrolují fanatikové z takzvaného Islámského státu (ISIS). Jiní se ovšem domnívají, že se režim nejprve pokusí vypořádat se zbytky povstaleckých svazů na západě a ISIS nechá Kurdům či zahraničnímu letectvu.

Hlavní posuny front na severu v posledním roce: na severu zeleně ofenziva podporovaná Turky, žlutě pak kurdský postup. Růžová oblast kontrolovaná režimem se za poslední dny výrazně zvětšila. Repro WmC

Povstalci mimo ISIS drží v současnosti pod kontrolou stále rozsáhlou oblast okolo zmiňovaného Idlíbu na západě Sýrie a okolo Dará na jihu. Krom toho ovládají východní předměstí Damašku, úzký pás vesnic nad městem Homs a poměrně velkou, ale neobydlenou pouštní oblast na jihovýchodě.

Sever Sýrie kontrolují už zcela Kurdové a turkitské skupiny, které s pomocí turecké armády vytlačily v létě ISIS z pásu mezi městy Azáz a Džarábulus.

Mezi analytiky je aktuálně dosti rozšířený názor, že k velké listopadové ofenzívě, v jejímž důsledku padlo Aleppo, přiměli Íránce a Assadův režim Rusové, kteří si přáli město dobýt ještě před nástupem nového prezidenta v USA. Donald Trump se chce v Sýrii soustředit na likvidaci zázemí ISIS, k čemuž chce získat i ruskou podporu. Hlavní otázkou dne je však, co se bude dít v Sýrii do 20. ledna, kdy se Trump ujme úřadu.

Celkové rozdělení zón vlivu v dnešní Sýrii: růžovou režim, šedou ISIS, bílou An-Nusrá, žlutou Kurdové a zelenou všichni ostatní povstalci. Repro WmC

Velmi nepravděpodobná je nyní na každý pád velká multilaterální dohoda o kompromisním narovnání a rozdělení vlivu mezi režimem a opozičními skupinami, jejíž uzavření se snažila zprostředkovat v první polovině roku OSN za západní asistence. Vlivem loňské intervence Ruska a letošního posunu v politice Turecka se poměr sil v Sýrii výrazně posunul. Režim Bašára Assada se dnes jeví opět jako pán situace.

Diplomacie západních států se vedle skryté, leč velmi omezené podpory různých povstaleckých skupin penězi a dodávkami zbraní a útoků na ISIS zaměřuje v posledních měsících výhradně na vyjednávání přechodných příměří, což režim vykládá jako pokusy chránit teroristy. Z oblasti se přitom stáhli z určité části i Saúdové, jejichž pozornost poutá už druhý rok vlastní intervence v Jemenu.

Další informace:

BBC News Aleppo battle: Raids on Syria city 'likely a war crime' UN says

The Guardian The battle for eastern Aleppo in maps: how rebel territory is shrinking

The Guardian 'Save us': Aleppo civilians plead for help as airstrikes resume

The Guardian Fight for Aleppo is almost over — but a new chapter of misery begins

ForeignPolicy.com After Slaughter, a Deal for Rebels in Aleppo

TheDailyBeast.com Women in Aleppo Choose Suicide Over Rape, Rebels Report

SputnikNews.com Despite Constant Threats, Russian Doctors Continue Helping Refugees From Aleppo

RT RT in Aleppo: Locals deny reports that pro-Assad forces shot at evacuees’ buses

Al-Džazíra Syria's Civil War Explained

Al-Džazíra After Aleppo's fall: 'Nobody can claim victory'

Al-Džazíra Message from Aleppo: 'Tomorrow will be too late for us'

    Diskuse
    December 15, 2016 v 23.29
    Jak to pokračuje
    Červený kříž a půlměsíc evakuovaly během dneška dle vlastních vyjádření 3000 lidí. Budou pokračovat zítra a ještě několik dní poté. Jejich zástupci si podle vlastních slov stále netroufají odhadnout, kolik lidí nakonec odvezou.

    Podle aktualizovaného odhadu OSN vyplývajícího také z informací z jednání mezi Ruskem a Tureckem by mělo být odvezeno celkově 50 tisíc lidí, z čehož 4 tisíce budou bojovníci a 10 tisíc jejich rodinní příslušníci.
    "........... 4 tisíce budou bojovníci a 10 tisíc jejich rodinní příslušníci."

    Popravdě si moc neumím představit, co s těmi lidmi budou dělat.
    V prvé řadě ti "bojovníci" - nikdo by je tak neměl nazývat. Z Aleppa je mnoho svědectví, jak vypadal "boj" těchto lidí - ostřelovali školy, trhy, nemocnice západního Aleppa zcela záměrně a jejich největší libůstka byla, že na stejné místo s odstupem vystřelili ještě jednou, aby dodatečně povraždili i ty, kteří na místo přijdou zachraňovat.
    Území těchto "rebelů" je etnicky i jinak zcela vyčištěno - každý, kdo neutekl a neuznává sunnitský džihád a temný středověk byl umučen. Každý, kdo se na jejich území pokusí dostat za jakýmkoliv účelem, byl zabit. Jsou to fanatičtí vrazi bez špetky lidskosti.......
    Ale jinak je to samozřejmě dobrá zpráva, úplně nejhorší by bylo, kdyby to celé vyznělo, že šíité bez okolků vyvražďují sunnity -- no, ono to tak stejně vyzní a někteří si dají velkou práci aby ano -- ale s evakuací ten dopad přece jen nebude tak hrozný.
    Přrotože svatá válka by byla katastrofa...

    Nicméně se zřejmě nevyhneme konfrontaci s tím, že Západ o Sýrii dost lhal a zřejmě jsme i vyzbrojovali opravdu odporné zmetky jen proto, že byli "naši".
    Taková ta stará píseň................

    http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=24852

    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Tereza-Spencerova-v-Aleppu-prezila-palbu-umirnene-demokraticke-opozice-Uz-je-zpet-demaskuje-pro-vas-lzi-a-ma-vzkaz-pro-Gabala-467259
    DV
    December 16, 2016 v 9.29
    Pane Morbicere, brát vážně Terezu Spencerovou, která na místě byla s delegací novinářů, kam je patrně svezlo syrské ministerstvo informací? Myslím, že mnohem vyváženější pohled v českém prostoru nabídl na ČRo Břetislav Tureček. V zahraničí je to Robert Fisk, Vijay Prashad, Patrick Cockburn či Juan Cole. Samozřejmě, že se rebelové včetně káidistů dospouštěli válečných zločinů, ostřelovali západ Aleppa se stovkami civilních obětí, stříleli po lidech, kteří se snažili odejít z východního Aleppa a v některých případech si je brali jako živé štíty. Nelze ovšem paušalizovat. Asad a jeho spojenci se skutečně dopouštěli ve východním Aleppu zvěrstev a nemůžeme ignorovat informace OSN, Červeného kříže či Save the Children.
    Já s vámi souhlasím pane Veselý, můj přítel Spencerové neřekne jinak než "asadova čubka" a není moc důvodů s ním nesouhlasit, navíc ten její článek je tak nabitý zjevnými rozpory a že je to těžké přečíst fyzicky ----- nicméně v jednom se zřejmě nezmýlila - žádná demokratická opozice už v Sýrii dávno neexistuje, sunnitskou stranu už reprezentují jen vražední řezníci s totálně vymytými mozky. A to i mimo IS.

    Křesťanská svědectví z Aleppa i odjinud to říkají čím dál jasněji.
    Opravdu jsem nechtěl nějak relativizovat účast Asada -- počty obětí obou stran hovoří jasně.
    VK
    December 16, 2016 v 12.22
    U valecnych zlocinu povstalcu nesmime pausalizovat - proc v pripade Asadovy strany ano?
    Tureček píše:
    "V létě roku 2011 to vypadalo, že pád syrského prezidenta je otázkou pár týdnů. Po pěti letech tvrdé války, pěti milionech uprchlíků a statisících mrtvých situace dospěla tam, kde začala. U moci bude nadále autoritářský režim. To je ale nakonec možná nejpřijatelnější vyústění."

    A vypadá, jak vypadá.

    http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/bretislav-turecek-evakuaci-civilistu-strelba-neutichne-aleppo-je-ale-dulezity-prulom--1679521
    December 17, 2016 v 9.08
    Příznačně hodnotí situaci opět Mocek v dnešním Právu:
    "Evropa se asi dál bude ostentativně dojímat nad utrpením východního Aleppa či jiné povstalecko-teroristické bašty (v jejím oplakávání Sýrie povážlivě absentují místa obležená silami rebelů).
    Na problémy si Unie zadělává i svou kýčovitou jednostranností. Dnes pranýřuje "nejhorší vraždění, střílení a bombardování" ve východním Aleppu. Kde bylo její zásadové pobouření, když povstalecko-teroristické síly obléhaly vládní část syrského velkoměsta a pobíjely tamní civilisty?"
    Dá se vztáhnout i na postoje některých zdejších aktivistů.

    JS
    December 24, 2016 v 13.35
    panu Ševčíkovi
    "nejhorší vraždění, střílení a bombardování" ve východním Aleppu. Kde bylo její zásadové pobouření, když povstalecko-teroristické síly obléhaly vládní část syrského velkoměsta a pobíjely tamní civilisty?"

    Nikdo nebrání panu Mockovi, ani vám, ani nikomu jinému, aby o tom pobíjení napsal třeba do Britských Listů nebo Deníku Referendum. Já si o tom třeba rád přečtu.

    Tahle námitka mohla platit před 20 lety, kdy existovala jenom mainstreamová média, ale dnes už máme svobodný Internet a je to opravdu trochu mimo.